5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   45/05    Podle § 4 zákona 475/2001 Sb. o pracovní době zaměstnanců v dopravě jsme povinni poskytnout řidičům po uplynutí 4,5 hodiny řízení vozidla bezpečnostní přestávku. Je tato bezpečnostní přestávka považována jako výkon práce? Pokud ano, podle jakého předpisu.

   V písm. a) odst. 1 § 134e ZP se říká, že pokud zaměstnanec vykonává činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, které jsou výkonem práce. Toto ustanovení se vztahuje i na zaměstnance v dopravě a celá doba této bezpečnostní přestávky (45 minut) je považována za výkon práce.

   46/05    Naše zaměstnankyně byla na MD od 8. 7. 2004. Jelikož je svobodná matka, čerpala peněžitou pomoc v mateřství v délce 37 týdnů, tj. do 24. 3. 2005. Z roku 2004 měla nevybranou dovolenou v délce 14 dnů a za rok 2005 jí vznikne nárok na celou dovolenou v délce 25 dnů. Od 25. 3. si požádala o čerpání dovolené z roku 2004 a poté i z roku 2005. Jakým způsobem u ní vypočteme náhradu mzdy za dovolenou, když této zaměstnankyni vznikl nárok na zvýšení platového tarifu od 1. 1. 2005?

   V tomto případě bude třeba rozdělit dobu čerpání dovolené na období od 25. 3. do 31. 3. 2005 a poté na období od 1. 4. do 17. 5. 2005. V prvním období bude rozhodným obdobím čtvrté čtvrtletí 2004. Jelikož v tomto čtvrtletí neodpracovala zaměstnankyně 22 dnů, použije se u ní pravděpodobný výdělek, který by se zjistil ze mzdy, které by v tomto období zřejmě dosáhla - tzn., že by se mělo vyjít z jejího tarifního platu, osobního příplatku a případných dalších složek platu, které v té době pobírala. V období od 1. 4. 2005 by rozhodným obdobím bylo I. čtvrtletí 2005 a rovněž by se použil pravděpodobný výdělek. V tomto případě by se již ale mělo vycházet ze zvýšeného platového tarifu, který jí náleží od 1. 1. 2005.

   47/05    Naše zaměstnankyně na rodičovské dovolené by chtěla z finančních důvodů začít pracovat na cca 6 hodin denně. Bude vykonávat stejnou práci jako před nástupem na RD, ale na zkrácený úvazek. Naše dotazy zní:

a) může být tato zaměstnankyně i nadále na rodičovské dovolené nebo ji musí ukončit?
b) bude mít při této výdělečné činnosti nárok na rodičovský příspěvek?

Ad a) Podle výkladu pracovníků MPSV k § 158 ZP by zaměstnankyně již neměla čerpat rodičovskou dovolenou v případě, že by se vrátila na své původní místo (byť i na zkrácený úvazek). Z toho vyplývá, že by tato zaměstnankyně měla požádat o skončení rodičovské dovolené. Výkon práce u téhož zaměstnavatele je možný pouze na jinou činnost, než z které je poskytnuta rodičovská dovolená.
   Ad b) Pobírání rodičovského příspěvku není od 1. 1. 2004 vázáno na výši dosaženého výdělku, ale pouze na to, že dítě není umístěno v předškolním zařízení déle než 5 dnů v kalendářním měsíci.

   48/05    Proč platí snížení vyměřovacího základu na zdravotní pojištění u invalidních důchodců pouze pro chráněné dílny a nikoliv pro všechny zaměstnavatele s více jak 50% osob se zdravotním postižením.?

   Zákonem 123/2005 Sb. se možnost odpočtu částky 3556 Kč na VZP může uplatnit na všechny zaměstnavatele s více než 50% osob se zdravotním postižením. Tato částka se odečte jak u invalidních důchodců, tak i u poživatelů částečného invalidního důchodu, ale vždy pouze u zaměstnavatele s více než 50% osob se zdravotním postižením. Tzn., že firma, která nemá více než 50% ZP a zaměstnává 2 ČID a 1 ID, nemůže u těchto zdravotně postižených odpočet částky 3556 Kč uplatnit.

   49/05    V zásadách pro čerpání FKSP máme pro rok 2005 uvedeno, že poskytneme věcný dar v hodnotě 800 Kč k jubileu 60 let věku. Tento dar může dostat pouze zaměstnanec v pracovním poměru, který nepobírá starobní důchod. Není nám jasné, jak je to u tohoto daru s odvody pojistného a daně z příjmů?

   Podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se do vyměřovacího základu zahrnou plnění poskytnutá k životnímu jubileu, s výjimkou plnění poskytnutého při příležitosti 50 let věku a při prvním skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Stejný text je uveden i v § 3 zákona 592/92 Sb. o VZP. Tzn., že z částky 800 Kč je třeba odvést obojí pojistné. Daň z příjmů se z tohoto daru neodvede, protože podle § 6 odst. 9 písm. ch) jsou nepeněžní dary do 2000 Kč od daně osvobozeny.

   50/05    Naše organizace prohrála spor na neplatnost rozvázání pracovního poměru a kromě náhrady mzdy jsme povinni vyplatit zaměstnanci i úroky z prodlení. Co je třeba z těchto úroků z prodlení odvést?

   Vzhledem k tomu, že tyto úroky neplynou zaměstnanci v souvislosti s výkonem zaměstnání, neodvádí se z nich ani jedno pojistné. Pro účely daně z příjmů se posoudí jako příjem zaměstnance, který plyne v souvislosti s výkonem závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. d). Tzn., že pokud jsou úroky z prodlení zaměstnanci vyplaceny, musí se zdanit společně s náhradou mzdy za dobu neplatného rozvázání pracovního poměru.

   51/05    V naší firmě je velká fluktuace a spousta dokladů o zaměstnancích nás administrativně, ale i prostorově zatěžuje. Jak dlouho musíme archivovat docházkové karty zaměstnanců? Můžeme je např. po 3 letech skartovat?

   Podle § 23 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je organizace povinna uschovávat záznamy o skutečnostech vedených v evidenci po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají (mzdové listy je třeba uchovávat 30 let). Za záznamy o těchto skutečnostech se mimo jiné považuje i záznam o evidenci pracovní doby.