• JAKÝ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAH SE STUDENTEM UZAVŘÍT?

   Zde budou přicházet v úvahu tyto formy pracovněprávních vztahů

• pracovní poměr na dobu určitou

   Pracovní smlouvu doporučujeme vždy sjednat písemně, i když tato povinnost neplatí v případech, že se sjednává pracovní poměr na dobu kratší než jeden měsíc.
   Pracovní smlouva by měla obsahovat stejné náležitosti jako u pracovního poměru na dobu neurčitou, tj. místo výkonu práce, den nástupu do práce a dobu trvání pracovního poměru. Zároveň je třeba studenty informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, tj. o délce dovolené, výpovědních dobách, údajích o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty a o stanovené týdenní pracovní době, pokud tyto údaje nemáte uvedeny již přímo v pracovní smlouvě. Při uzavírání pracovní smlouvy je třeba si dát pozor na rovné zacházení a diskriminaci, tzn., že by student neměl dostávat nižší mzdu než ostatní zaměstnanci, kteří vykonávají stejnou práci za srovnatelných podmínek…
   Dobu trvání pracovního poměru je možné stanovit konkrétním datem od-do, nebo dobou trvání určité práce (např. do ukončení sklizně obilovin), nebo na dobu čerpání dovolené konkrétní osoby. Od 1. 3. 2004 nemusí již student žádat o sjednání doby určité!
   Mzda (plat) může být sjednána přímo v pracovní smlouvě nebo stanovena mzdovým (platovým) výměrem. Mzda musí být minimálně ve výši minimální mzdy, tj. v současné době 7185 Kč měsíčně nebo 42,50 Kč na hodinu. I u studentů musí být dodržen minimální mzdový tarif. Tzn., že student, který bude vykonávat práci odpovídající 4. tarifnímu stupni nemůže mít méně než 8240 Kč měsíčně nebo 48,80 Kč na hodinu.
   Před zahájením výkonu práce by měl být student seznámen s předpisy k bezpečnosti práce, vnitřními předpisy, kolektivní smlouvou apod.
   Nárok na dovolenou vznikne pouze v případě, že student odpracuje alespoň 22 dnů nebo 44 dnů, a to ve výši 1/12 resp. 2/12 z ročního nároku. Delší dovolená by přicházela v úvahu pokud by student odpracoval alespoň 60 dnů, což při prázdninových brigádách nehrozí…

• dohoda o pracovní činnosti

   Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru za dobu trvání dohody polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Podle § 39 NV 108/94 Sb. lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci až do rozsahu týdenní pracovní doby, jde-li o „práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahujících dobu tří měsíců v kalendářním roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců“, nebo jde-li o výpomoc občanů zabezpečovanou obcemi k zvelebování obcí a zaměstnanec není v téže době zaměstnán v jiných pracovněprávních vztazích v celkovém rozsahu přesahujícím polovinu stanovené týdenní pracovní doby.
   Dohoda o pracovní činnosti musí být vždy sjednána písemně a neplatí u ní minimální mzda a minimální mzdový tarif. POZOR, ale i v tomto případě platí § 1 odst. 3 a 4 a § 7 odst. 2 ZP. Tzn., že pro všechny zaměstnance platí rovné zacházení, zákaz diskriminace a postup v souladu s dobrými mravy…
   Nárok na dovolenou vzniká z dohody o pracovní činnosti jen v případě, že je toto v dohodě přímo sjednáno.

• dohoda o provedení práce

   Dohodu o provedení práce lze uzavřít, pokud předpokládaný rozsah prací, na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do 100 hodin se započtou i všechny doby práce konané na základě jiné dohody o provedení práce pro téhož zaměstnavatele v kalendářním roce.
   Dohoda o provedení práce může být sjednána písemně i ústně. Při ústním sjednání musí být ale pořízen písemný záznam o jejím sjednání. Takže je lepší vždy písemná forma uzavření dohody.
U dohody o provedení práce neplatí minimální mzda ani minimální mzdový tarif a nevzniká z ní nárok na dovolenou a neodvádí se z ní ani jedno pojistné, protože nezakládá účast na nemocenském pojištění.
   POZOR: zaměstnavatel může sjednávat i nadále dohody o provedení práce se studenty, zákaz jejich uzavírání se vztahuje od 1. 10. 2004 pouze na agentury práce.

   Při uzavírání dohod mimo pracovní poměr je třeba postupovat v souladu s § 232 odst. 1 ZP, tzn., že musí jít o práce, jejichž výkon v pracovním poměru by byl neúčelný nebo nehospodárný. Vzhledem k tomu, že prokazování „neúčelnosti a nehospodárnosti“ může být někdy velice složité, doporučujeme uzavírání pracovního poměru na dobu určitou před uzavíráním dohod mimo pracovní poměr.

• ODVOD POJISTNÉHO NA SZ A VZP

   Pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění se sráží ze všech příjmů ze zaměstnání, která zakládají účast na nemocenském pojištění. Účast nezakládá nikdy pouze dohoda o provedení práce. Dohoda o pracovní činnosti zakládá účast pokud je příjem 400 Kč a vyšší, pokud není tato dohoda charakteru „příležitostného zaměstnání“ (§ 6 zákona 54/56 Sb.) z kterého se rovněž pojistné nesráží. V tomto případě se musí ale jednat o „nahodilé jednorázové zaměstnání, které podle ujednání nemá trvat a ani netrvalo déle než 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích“. Při srážení pojistného na VZP bude důležité, zda se bude jednat o soustavnou přípravu na budoucí povolání a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát. V případě, že nám student prokáže studium, nebude se na něho vztahovat minimální vyměřovací základ a pojistné se bude odvádět ze skutečné výše jeho příjmů. Odpočet částky (3520 resp. 3554 Kč) u osob, za které je plátcem pojistného stát byl zrušen od 1. 8. 2004!

• DAŇ Z PŘÍJMŮ

   Pokud nemá student nikde jinde podepsané prohlášení k dani, je vhodné mu jej dát podepsat, a to i v případě, že vyplacená odměna bude nižší než 5000 Kč a mohla by se srazit 15% srážková daň. Jestliže bude mít prohlášení k dani podepsané, může se u něho každý měsíc uplatnit odpočet základní nezdanitelné částky 3170 Kč a pokud nám prokáže studium, odečte se u něho ještě částka 950 Kč na studium. V případě, že jeho příjmy budou vyšší než tyto nezdaněné částky, může student požádat o roční zúčtování záloh, kde by se mu případná sražená daň vrátila.
   Pokud má student podepsané prohlášení k dani pro jiného plátce, bude záležet na výši jeho zdanitelného příjmu. Při příjmu do 5000 Kč se srazí 15% srážková daň a při příjmu nad 5000 Kč se srazí daň dle tabulky, minimálně 20%. Tomuto studentovi je třeba po skončení zaměstnání vystavit potvrzení o příjmu a on by si měl podat daňové přiznání.

• KDY SE JEDNÁ O VYŽIVOVANÉ DÍTĚ RESP. O SOUSTAVNOU PŘÍPRAVU NA BUDOUCÍ POVOLÁNÍ?

   Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě je důležité pro uplatnění daňového zvýhodnění 500 Kč rodiči a pro uplatnění částky 950 Kč na studium dítětem.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě náleží vždy po dobu studia a dále v těchto případech:

•    jestliže se jedná o nezletilé dítě (tj. do 18 let věku, pokud nebylo z důvodu uzavření sňatku zplnoletněno dříve)
•    pokud se jedná o prázdniny mezi jednotlivými ročníky střední nebo vysoké školy
•    jestliže se bude jednat o prázdniny mezi střední a vysokou školou
•    pokud půjde o dobu od ukončení studia na VŠ do dne, kdy se dítě stane studentem téže nebo jiné VŠ, jestliže toto studium na sebe bezprostředně navazuje, nejdéle však doba tří kalendářních měsíců následujících po měsíci, v němž dítě ukončilo studium na VŠ
•    při ukončení studia na střední škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu, se jedná o vyživované dítě v době školních prázdnin následujících po ukončení studia v případě, že není po celý kal. měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na sebe výdělečná činnost a nárok na podporu nenavazují tak, že trvají po celý kalendářní měsíc
•    při úspěšném ukončení studia na vysoké škole, po kterém již dítě nebude pokračovat ve studiu, se jedná o vyživované dítě v kalendářním měsíci následujícím po řádném ukončení studia na VŠ, pokud dítě není po celý kal. měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nemá po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.

   ODLIŠNOST PŘI UPLATNĚNÍ STUDENTSKÉHO ODPOČTU OPROTI DAŇOVÉMU ZVÝHODNĚNÍ:
   Kromě všech výše uvedených možností náleží studentský odpočet i u studentů „doktorského studijního programu“, a to až do 28 let věku.
   Nárok na studentský odpočet nemá dítě, které ukončilo povinnou školní docházku v době školních prázdnin navazujících na ukončení studia, protože v té době není ještě studentem střední školy (bude jím až od 1. 9.).

   POZOR: pro přiznání měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu je od roku 2005 třeba, aby rodič dosáhl příjmu ve výši minimální mzdy (§ 35d a Pokyn MF D-274).

• SPECIFIKA U MLADISTVÝCH

   U mladistvých zaměstnanců, tj. do 18 let věku by mělo být před vstupem do pracovního poměru provedeno lékařské vyšetření a zaměstnavatel by si měl vyžádat vyjádření zákonného zástupce k uzavření pracovní smlouvy.
   Pracovní doba mladistvých do 16 let je nejvýše 30 hodin týdně s tím, že v jednotlivých dnech nesmí překročit 6 hodin. U mladistvých ve věku 16 - 18 let je týdenní pracovní doba stejná jako u ostatních zaměstnanců, tj. max. 40 hodin.
   Podle § 11 odst. 2 ZP je práce fyzických osob do 15 let nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky zakázána. Z toho vyplývá, že nebude možno uzavřít pracovněprávní vztah s žákem 8. třídy, kterému bylo více než 15 let, ale nemá ještě dokončenou povinnou školní docházku.
   Přestávky v práci musí být mladistvým poskytnuty vždy, tj. i u prací, které nelze přerušit, a to nejpozději po 4,5 hodinách nepřetržité práce v délce 30 minut.
   Nepřetržitý odpočinek v týdnu musí být nejméně 48 hodin a nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nesmí být zkrácen pod 12 hodin.
Práce přesčas a práce v noci je zakázána.
   Minimální mzdu je možno stanovit nejméně ve výši 80% jejich výše pro dospělé zaměstnance, tj. v současné době 8816 Kč za měsíc a 52,20 Kč na hodinu. Minimální mzdový tarif pro vyšší tarifní stupně se vypočte jako 80% z jeho hodnoty.

• ZAHRNOVÁNÍ PŘÍJMŮ STUDENTŮ DO PŘÍJMŮ PRO DÁVKY STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORY

   Podle § 5 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se příjmy nezaopatřených dětí dosažené za měsíce červenec a srpen do příjmů společně posuzovaných osob nezahrnují. Pokud by ovšem dítě pracovalo i v jiných měsících, potom je třeba tyto příjmy do příjmů rodiny započíst.

• NEMOCENSKÉ DÁVKY

   Podle § 48 odst. 3 vyhl. 165/79 Sb. se studentovi, který vykonával po dobu školních prázdnin nebo jejich část činnost zakládající účast na NP, náleží mu z této činnosti jen nemocenské, které se poskytuje nejdéle do konce školních prázdnin; po jejich skončení se poskytuje, jen pokud pracovní neschopnost brání studentovi ve studiu, popřípadě v nástupu do zaměstnání po skončení studia.

• PRACOVNÍ ÚRAZ U STUDENTŮ

   Jestliže pracoval student na dohodu o provedení práce, nemá nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, protože tato dohoda nezakládá účast na NP a neodvádí se z ní pojistné na SZ. Jestliže pracoval v pracovním poměru na dobu určitou nebo na dohodu o pracovní činnosti, je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada, jen lze-li podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán, což se u studenta nepředpokládá (§ 34 NV 108/94 Sb.).