5/ DOPAD NOVÉHO ŠKOLSKÉHO ZÁKONA NA ZAMĚSTNÁVÁNÍ STUDENTŮ

   Zákonem 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) se změnily podmínky pro ukončení středního vzdělávání, které budou mít dopad na možnost poskytnutí daňového zvýhodnění, odpočtu nezdaněné částky na studium a na zdravotní pojištění studentů při neúspěšném ukončení studia.
   Podle § 75 odst. 3 školského zákona „Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, v němž úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku. Nevykonal-li žák závěrečnou zkoušku v řádném termínu, přestává být žákem školy 30. června roku, v němž měl vzdělávání řádně ukončit“. Z toho vyplývá, že od letošních prázdnin dojde k sjednocení při posuzování soustavné přípravy na budoucí povolání u studentů, kteří řádně ukončili studium se studenty, kteří nevykonali závěrečnou zkoušku. Pro obě skupiny bude platit § 13 odst. 2 a 3 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře, podle kterého se „za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na střední škole považuje doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na ukončení studia, jestliže dítě nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (zaměstnání, které zakládá účast na NP), nebo mělo po celý kal. měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo na sebe výdělečná činnost a pobírání podpory navazovaly tak, že trvaly po celý kal. měsíc“.
   Do konce roku 2004 přestával být žák, který nevykonal závěrečnou zkoušku v řádném termínu a byla mu povolena opravná zkouška, žákem až po uplynutí dvou měsíců od měsíce, kdy neúspěšně vykonal závěrečnou zkoušku (u učňů a konzervatoří) nebo do konce školních prázdnin následujících po posledním ročníku studia (u maturantů). Tímto byli „neúspěšní žáci“ v předchozích letech zvýhodněni oproti těm, kteří ukončili studium řádně, protože si mohli v období, po které byli ještě studenty, vydělávat v zaměstnání po celý kalendářní měsíc a byli stále vyživovaným dítětem a osobou, za kterou je plátcem pojistného stát.