1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2005
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a roční zúčtování daňového zvýhodnění provedeme podle §§ 38g) a 38ch). Jako obvykle musíme nejprve rozhodnout, zda se u zaměstnance může provést roční zúčtování nebo si bude muset podat daňové přiznání.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2005
A\ | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 5000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí. |
Režim do 5000 Kč se nemohl ani v roce 2005 použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň. | |
B\ | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu |
C\ | u toho, kdo neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. Pokud někdo uplatňoval odpočet úroků ze stavebního spoření lze roční zúčtování provést. |
D\ | u toho, kdo podepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a do téhož data požádal o provedení ročního zúčtování |
E\ | u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč. |
Mezi ostatní příjmy patří příjmy z pronájmu, z podnikání, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 - zde se můžeme setkat např. s důchody vyššími než 162 tis. Kč nebo příjmy z podnikové spořitelny apod. | |
F\ | u poplatníka, který se sám nerozhodne podat daňové přiznání. |
To bude přicházet v úvahu např. u poplatníka, který nebude chtít, aby ostatní věděli, kolik si vydělat u předchozího plátce | |
G\ | u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku |
H\ | u poplatníka, který neměl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí. |
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve
zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u
něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 6. 2005 a od té
doby byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání, provede roční zúčtování tento
poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval
pouze v období školních prázdnin.
Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník
požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování.
Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení),
provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o
provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením
záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.
POZOR: jedinou výjimkou je poplatník, který uplatňoval
odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření a jedna dvanáctina předpokládané
výše úroků byla vyšší než skutečná o více než 100 Kč. Zde je plátce
povinen přepočítat výši sražených záloh podle odst. 9 § 38h), a to i v
případě, že poplatník nepožádá o roční zúčtování.
Současně se žádostí o roční zúčtování musí poplatník v části III. prohlášení k dani čestně prohlásit, že
Kromě již prokázaných nezdanitelných částek, dále uplatňuje nárok na
Pod těmito údaji se poplatník podepíše, čímž
potvrzuje jejich pravdivost a úplnost. Toto je jeho čestné prohlášení a on za
tyto údaje přebírá zodpovědnost.
V případě, že používáte jinou (vlastní) formu žádosti o roční
zúčtování, měly by být ve Vašem tiskopisu obsaženy všechny požadované údaje
dle vzoru č. 15 prohlášení k dani.
Např. předloží doklad o studiu dítěte, nebo
předloží potvrzení stavební spořitelny o skutečné výši zaplacených úroků,
aniž by uplatňoval zálohový odpočet…
Zde jsme povinni k těmto částkám při ročním zúčtování
přihlédnout.
Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze
u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové
přiznání.
POZOR: na novém vzoru potvrzení
o zdanitelných příjmech č. 13 je třeba uvádět údaje dle nového členění,
tzn., že se pod údaj o úhrnu příjmů ze závislé činnosti doplní údaj o
příjmech vyplacených do 31. 1. 2006. Stejně je třeba tento řádek doplnit pod úhrn
pojistného, kde se uvede z toho pojistné odvedené do 31. 1. 2006 a obdobně pod
sražené zálohy na daň. Toto vyplývá z poslední změny zákona o daních z
příjmů, kde se v § 5 odst. 4 doplnilo, že příjmy vyplacené nebo obdržené
poplatníkem do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, jsou příjmem tohoto
zdaňovacího období. Příjmy vyplacené (obdržené) po 31. dni jsou již příjmem
příštího zdaňovacího období. Toto se bude týkat zaměstnavatelů, kteří svým
zaměstnancům mzdu nevyplácí. Obdobné členění je třeba uvést u těchto
zaměstnavatelů i na mzdových listech svých zaměstnanců. Do budoucna bude třeba
upravit potvrzení o příjmech v intencích nového vzoru u všech zaměstnavatelů. Pro
rok 2005 je možné podle Mgr. Pelecha z MF ponechat již vydaná potvrzení o příjmech
VZOR č. 12 u těch zaměstnavatelů, kde není problém s vyplácením mezd.
Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem do 5000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba využít sloupce 6 tiskopisu „vyúčtování daně vybírané srážkou“, který by měl sloužit k uvedení částek, jež se díky dodatečnému podpisu mění ze srážkové daně na zálohovou.
DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2004?
Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy
vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do
15. února 2006. - např. zaměstnavatel zapomněl odpočítávat na vyživované
dítě, ačkoliv studium bylo řádně prokázáno.
V případě, že nebyla v průběhu roku 2005 sražena záloha na
daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do
provedení ročního zúčtování tj. do 31. března 2006 - např.
zaměstnavatel uplatňoval odpočet na ČID a zaměstnanec nenahlásil, že mu byla
výplata důchodu zastavena.
O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený
nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.
ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ
Tzn., že celou nezdanitelnou částku 38040 Kč
odečteme u absolventa SŠ, který vstoupil do zaměstnání od 15. 8. 2005, stejně jako
u uchazeče o zaměstnání, který měl příjmy ze zaměstnání pouze ve třech
měsících loňského roku.
Např. výplata starobního důchodu (výše 7000 Kč) byla zastavena k 31.
3. 2005 (z důvodu, že si zaměstnanec sjednal pracovní poměr na dobu neurčitou) a do
konce roku již nebyla obnovena, tak při ročním zúčtování odečteme částku 38040
- 21000 (3x7000), tj. 17040 Kč.
Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.
KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
Do vlastních příjmů manžela/lky nepatří pouze příjmy uvedené v § 15 odst. 1 písm. b), tzn.:
KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
do vlastních příjmů patří:
Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že prohlásí na Prohlášení k dani, že výše příjmů druhého z manželů nepřekročila 38040 Kč. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů!
Např. pokud byl plný invalidní důchod přiznán od
7. 8., odečteme při ročním zúčtování 4/12 z částky 14280 Kč za měsíce září
až prosinec.
Podmínkou pro odpočet částky u poživatele ČID nebo ID je to, že je jim
důchod skutečně vyplácen! V případě zastavení výplaty důchodu, končí nárok na
odpočet, i když invalidita nebo částečná invalidita může trvat i nadále.
Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2005 skutečně trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Odpočet na studium bylo možno provést i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.
ODPOČTY NA MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE PROVEDOU
BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ
PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
Např. poplatník byl poživatelem ČID po celý rok 2005. V zaměstnání
byl ale pouze od měsíce ledna do srpna. Potom již nikde nepracoval. Při ročním
zúčtování se odečte celá částka na částečnou invalitidu, protože podmínky
splňoval po celé zdaňovací období (musí prokázat výměrem o přiznání ČID
potvrzením o jeho pobírání).
Další nezdaněné částky přichází v úvahu vždy až při ročním
zúčtování záloh:
A/ obcím
nebo právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám,
které jsou pořadateli veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání,
výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární
ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované
církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní.
B/ fyzickým osobám s
bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a
zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na
financování těchto zařízení a od roku 2004 lze odečíst dar poživatelům ID
nebo ČID na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Prokazovat se toto bude potvrzením příjemce daru o výši (hodnotě v Kč) daru a
účelu daru. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se
rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně
a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve
(pokyn D-190)
PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:
Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze
všech úvěrů v rámci domácnosti.
Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o skutečné
výši zaplacených úroků v roce 2005.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE SKUTEČNÁ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ LIŠÍ?
POZOR: pokud
by ale rozdíl ve skutečné výši úroků a předpokládané výši byl nižší než
poplatníkem uplatňované další nezdanitelné částky (manželka, dar, penzijní
připojištění nebo životní pojištění), nemusí se oprava záloh provádět,
protože stejně vyjde zaměstnanci přeplatek na dani.
Např. předpokládaná výše úroků činila 28 tis. Kč a skutečná výše byla 24
tis. Kč. Dále tento zaměstnanec předložil potvrzení pojišťovny, že za rok 2005
zaplatil částku 10 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že odpočet na životní pojištění je
10 tis. Kč, což je více než rozdíl mezi předpokládanou a skutečnou výší úroků
o 6 tis. Kč, není třeba provádět opravy měsíčních záloh, protože zaměstnanci
stejně vznikne přeplatek na dani.
Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
Pokud si zaměstnanec zvýšil platbu za měsíc listopad
nebo prosinec tak, aby výše jeho příspěvků dosáhla za rok částky 18 tis. Kč,
bude vhodné si od zaměstnance vyžádat penzijní plán, z kterého vyplývá, že toto
zvýšení je možné bez dodatku ke smlouvě. Jestliže máte oprávněnou pochybnost,
že výše nesouhlasí (např. to vypadá, že byly zahrnuty příspěvky
zaměstnavatele), lze vyzvat poplatníka, aby si od penzijního fondu vyžádal výpis o
výši a skladbě zaplacených příspěvků za minulý rok.
Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond, je třeba, aby
předložil obě smlouvy o penzijním připojištění a potvrzení o výši zaplacených
příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme,
odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.
Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:
A/ jestli
pojistná smlouva obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst.
9 písm. w), tj. individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za
předpokladu, že výplata pojistného plnění je sjednána až po 60
měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60
let.
B/ ve smlouvě by měl být poplatník
jako pojistník a pojištěný v jedné osobě.
C/ jestli je smlouva
uzavřena pro případ dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění.
V žádném případě nelze uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
D/ v případě kombinované
pojistné smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká
výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na
rizikové pojištění.
E/ aby smlouva s pevně
sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití splňovala podmínku minimální
pojistné částky 40 tis. Kč u pojistných smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let a minimální
pojistné částky 70 tis. Kč u smluv s pojistnou dobou nad 15 let…
F/ odečíst lze pouze
platby zaplacené poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
G/ aby potvrzení od pojišťovny
bylo v intencích VZORU vydaného MF
H/ upozornit zaměstnance na
důsledky nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí
jako příjem podle § 10 uvést odečtené částky v předchozích zdaňovacích
obdobích. Pokud by odpočty v minulých letech byly vyšší než 6000 Kč, musel by
podat daňové přiznání.
Od roku 2004 je možno uplatnit u členů odborové organizace odpočet částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč. Podle § 38l odst. 1 písm. j) se výše zaplacených příspěvků prokáže potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku. Dodržení 1,5% zdanitelných příjmů se bude počítat z hrubé mzdy zaměstnance. Tzn., že se jedná o příjmy nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení a o pojistné na zdravotní pojištění.
POZOR: potvrzování výše zaplacených členských příspěvků by mělo být za měsíce prosinec 2004 až listopad 2005, protože tyto příspěvky byly zaplaceny ve zdaňovacím období roku 2005. Příspěvek z prosincové výplaty byl totiž fakticky zaplacen až v lednu následujícího roku. Toto vyplývá ze stanoviska MF, které bylo zasláno odborovým organizacím (viz DIS 5/2005). Poslední novelou zákona o daních z příjmů se upřesnil od 1. 1. 2006 text § 15 odst. 7 tak, že by již neměly vznikat další pochybnosti o tomto způsobu potvrzování zaplacených členských příspěvků.
Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky od základu daně za rok 2005. Po jejich odpočtu nám vyjde tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, z kterého se srazí daň dle roční tabulky.
ROČNÍ DAŇ podle § 16 činí:
Základ daně od - do Kč | Daň | Ze základu přesahujícího |
do 109 200 | 15% | - |
109 200 - 218 400 | 16 380 Kč + 20% | 109 200 Kč |
218 400 - 331 200 | 38 220 Kč + 25% | 218 400 Kč |
331 200 a více | 66 420 Kč + 32% | 331 200 Kč |
Od vypočtené daně se odečte tzv. „daňové zvýhodnění na vyživované dítě“, které nahradilo od roku 2005 nezdanitelnou částku na vyživované dítě. Při uplatňování daňového zvýhodnění je třeba postupovat podle §§ 35c a 35d.
KDO SE POVAŽUJE ZA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ?
Podle odst. 6 § 35c se za vyživované dítě považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jejich rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli zvýhodnění uplatnit, pokud je
Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, kdy se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání, nebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů.
VÝŠE DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ A JEHO APLIKACE V RÁMCI ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Daňové zvýhodnění činí 6000 Kč na vyživované
dítě. Pokud se jedná o vyživované dítě, které je držitelem průkazky ZTP/P,
je daňové zvýhodnění 12000 Kč. Tyto částky se snižují o jednu dvanáctinu
za každý měsíc, kdy se nejednalo o vyživované dítě. Daňové zvýhodnění je
možné uplatnit formou slevy na dani, tj. až do výše daňové povinnosti, nebo pokud
je daň nižší než daňové zvýhodnění, formou daňového bonusu.
Z tohoto vyplývá, že slevu na dani (tj. až do výše vypočtené daně), je
možné uplatnit i na 10 dětí, pokud mám dostatečně vysokou daň! Daňový
bonus je možno v rámci ročního zúčtování záloh poskytnout, pokud jsou
splněny tyto podmínky:
POZOR: v případě, že je poplatník povinen podat daňové přiznání a vyjde u něho nárok na daňový bonus nižší, než jaký mu byl vyplácen, jedná se o daňový nedoplatek, který je povinen vrátit. To bude aktuální u těch, kteří měli více plátců současně nebo mají ještě příjmy z podnikání resp. z pronájmu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o nový prvek v daňovém zákonu, uvádíme několik příkladů výpočtu daně. Řádky jsou převzaty z tiskopisu „Výpočet daně a daňového zvýhodnění“ VZOR č. 10. Je vynechána řádka 19., která se nevyplňuje u toho, kdo uplatňuje daňové zvýhodnění. Touto řádkou končí výpočet ročního zúčtování u těch poplatníků, co nemají děti.
Příklad č. 1. zaměstnanec s hrubým příjmem 20 tis. Kč a třemi dětmi, který pracoval celých 10 měsíců a ve dvou měsících byl nemocen a dosáhl pouze příjmu 5000 Kč. Nárok na daňový bonus u něho v těchto měsících vznikl, protože dodržel minimální mzdu podle Pokynu MF D-274.
17. | Vypočtená daň (bez slevy na dani v rámci daňového zvýhodnění) | 23 680 |
18. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 9 250 |
20. | Daňové zvýhodnění - nárok celkem | 18 000 |
21. | Daňové zvýhodnění - z toho sleva na dani | 18 000 |
22. | Daňové zvýhodnění - daňový bonus | 0 |
23. | Zúčtování záloh na daň po slevě - daň po slevě (ř.17-ř.21) | 5 680 |
24. | Zúčtování záloh na daň po slevě - rozdíl na dani po slevě (ř.18-ř.23) | 3 570 |
25. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční bonusy | 2 610 |
26. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - rozdíl na daň. bonusu ř.22-25) | -2 610 |
27. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.24 + ř. 26) | + 960 |
Tomuto zaměstnanci by se poskytl doplatek ze zúčtování ve výši 960 Kč.
Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 10 tis. Kč a třemi dětmi, který pracoval celých 5 měsíců. 3 měsíce byl nemocen a 4 měsíce na úřadu práce. Jeho zdanitelný příjem byl vyšší než šesti násobek minimální mzdy, takže mu vznikl nárok na bonus.
17. | Vypočtená daň (bez slevy na dani v rámci daňového zvýhodnění) | 870 |
18. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
20. | Daňové zvýhodnění - nárok celkem | 18 000 |
21. | Daňové zvýhodnění - z toho sleva na dani | 870 |
22. | Daňové zvýhodnění - daňový bonus | 17 130 |
23. | Zúčtování záloh na daň po slevě - daň po slevě (ř.17-ř.21) | 0 |
24. | Zúčtování záloh na daň po slevě - rozdíl na dani po slevě (ř.18-ř.23) | 0 |
25. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční bonusy | 3 300 |
26. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - rozdíl na daň. bonusu ř.22-25) | 13 830 |
27. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.24 + ř. 26) | +13830 |
Tomuto zaměstnanci by se v rámci ročního zúčtování vyplatil doplatek na daňovém bonusu ve výši 13 830 Kč.
Příklad č. 3. Zaměstnanec s příjmem 10 tis. Kč a dvěmi dětmi pobíral mzdu po dobu 4 měsíců. Zbývající část roku byl v pracovní neschopnosti a na úřadu práce. Jeho zdanitelný příjem nedosáhl částky šestinásobku minimální mzdy a nemá nárok na daňový bonus.
17. | Vypočtená daň (bez slevy na dani v rámci daňového zvýhodnění) | 0 |
18. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
20. | Daňové zvýhodnění - nárok celkem | 12 000 |
21. | Daňové zvýhodnění - z toho sleva na dani | 0 |
22. | Daňové zvýhodnění - daňový bonus | není nárok |
23. | Zúčtování záloh na daň po slevě - daň po slevě (ř.17-ř.21) | 0 |
24. | Zúčtování záloh na daň po slevě - rozdíl na dani po slevě (ř.18-ř.23) | 0 |
25. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční bonusy | 640 |
26. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - rozdíl na daň. bonusu ř.22-25) | nevybere se |
27. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.24 + ř. 26) | 0 |
Tomuto zaměstnanci se ponechají daňové bonusy za měsíce, v nichž mu ně vznikl nárok. Pokud nežije tento poplatník sám, bylo by vhodné, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů. Zde by toto šlo vyřešit tím, že si oba manželé podají daňové přiznání.
Příklad č. 4. Zaměstnancův roční zdanitelný příjem činil 45 tis. Kč (15 tis. ve třech měsících) a má 7 dětí. Pojistné bylo sraženo ve výši 5625 Kč a daň vypočtená činí 195 Kč (45000-5625-38040)x0,15). Na zálohových daňových bonusech mu bylo vyplaceno 5865 Kč. Tento příklad by měl objasnit aplikaci maximální výše bonusu.
17. | Vypočtená daň (bez slevy na dani v rámci daňového zvýhodnění) | 195 |
18. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
20. | Daňové zvýhodnění - nárok celkem | 42 000 |
21. | Daňové zvýhodnění - z toho sleva na dani | 195 |
22. | Daňové zvýhodnění - daňový bonus | 30000 |
23. | Zúčtování záloh na daň po slevě - daň po slevě (ř.17-ř.21) | 0 |
24. | Zúčtování záloh na daň po slevě - rozdíl na dani po slevě (ř.18-ř.23) | 0 |
25. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - vyplacené měsíční bonusy | 5 865 |
26. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů - rozdíl na daň. bonusu ř.22-25) | 24 135 |
27. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.24 + ř. 26) | 24 135 |
Tomuto zaměstnanci by se v rámci ročního zúčtování vyplatil doplatek na daňovém bonusu ve výši 24 135 Kč. Pokud by byla manželka zaměstnána, bylo by vhodné, aby si manželé děti rozdělili a obdrželi by formou bonusu celou částku.
TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ A VRÁCENÍ DOPLATKU ZE ZÚČTOVÁNÍ
Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do
31. března 2006.
Přeplatek na dani, doplatek na daňovém bonusu nebo současně přeplatek na dani a
doplatek na daňovém bonusu (tzv. „doplatek ze zúčtování“) z ročního
zúčtování vyšší než 50 Kč, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději
při vyúčtování mzdy za březen.
O vrácené přeplatky, resp. doplatky z ročního zúčtování si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2006. Plátce by mohl využít i možnosti vrácení přeplatku na dani finančním úřadem podle § 64 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků. V případě, že se jedná o doplatek na daňovém bonusu, může plátce daně požádat o jeho vrácení na tiskopisu „žádost podle § 35d odst. 9“ (Mfin 5246).
Případný nedoplatek na dani nebo nedoplatek ze zúčtování daňového bonusu, který vznikne při ročním zúčtování záloh se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.
JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového
rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo
o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze
zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na
území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde
obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v
případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a
uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže a může uplatnit
daňové zvýhodnění na děti. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat
daňové přiznání.
Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze
závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování
(předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze
základní nezdanitelná částka 38040 Kč, částka 11400 Kč u studenta a případně
poskytnutý dar podle § 15 odst. 8. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho
nepřihlíží. Od roku 2004 si v případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR,
může podat daňové přiznání a uplatnit si odpočty na manželku nebo
invalidity a od roku 2005 i daňové zvýhodnění na dítě.
POZOR - při posuzování, zda se jedná o
rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do
platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. V případě, že
máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za
nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně
částky na studium.
Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané
prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění
ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování jej provedeme, protože
vyplácené odměny byly přičítány k ostatním příjmům.
Členovi statutárního orgánu, který prohlášení k dani podepsané
nemá, vystavíme potvrzení o příjmech a on bude muset vždy podat daňové
přiznání, protože i při příjmu do 5000 Kč mu musela být sražena zálohová daň.
V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme srážkovou daň
25%, která nevstupuje do daňového základu.
Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané
prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného
dalšího plátce jsou do 5000 Kč nebo vyšší.
Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí pojišťovna.
Náhrada od pojišťovny v jednotlivých měsících činila 4000 Kč. Zde nemusí podat
daňové přiznání, protože pojišťovna měla náhradu zdanit 15% srážkovou daní.
Daňové přiznání VZOR č. 12 bude pouze jedno. Ti, kteří budou mít pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, nebudou vyplňovat přílohy 1 až 5.
Výklad ke společnému zdanění manželů najdete v DIS 12/2005 a v mimořádném čísle 1/2006. Ti, kteří uplatní společné zdanění manželů, budou muset vyplnit přílohu č. 5. k daňovému přiznání, kde si vypočtou společný základ daně, který potom uvedou do svého daňového přiznání.
V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme tím, že budeme reagovat na Vaše konkrétní dotazy.