1/ ZMĚNY V ZÁKONECH O POJISTNÉM NA SZ A VZP

   V rámci úprav zákonů 187/2006, 189/2006, 262/2006 a 264/2006, které v současné době projednává Poslanecká sněmovna (po vrácení zákona Senátem) by mělo dojít ke změnám v zákonu 589/92 Sb. o pojistném na SZ a v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na VZP. Oproti v současné době platnému znění zákonů by měly být provedeny pouze změny ve vyměřovacích základech a ve snížení penále, nikoliv ve výši odvodu pojistného.

   V tomto zákoně by měly být provedeny podle našeho názoru tyto změny.
Nový § 5 bude znít takto:

   § 5

   (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
(2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odst. 1 nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (odkaz na zákoník práce…),
c) věrnostní přídavek horníků,
d) odměny vyplácené podle zákona 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání,
e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné závažné události,
f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Do zákona se vkládá formulace o tom, že se pojistné odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Z toho vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně. Tímto novým vymezením bude ale třeba některá plnění, která dosud odvodům pojistného nepodléhala, do vyměřovacího základu zahrnout.
   Dále musí být tyto příjmy zaměstnanci zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na NP. Příjmem zúčtovaným se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Co si pod tímto textem představit? Podle našeho názoru budou plněními, která nejsou tzv. zúčtovaným příjmem např. 1% vstupní ceny vozidla a dále částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby nižší, než je jejich obvyklá cena a pravděpodobně podle výkladů MPSV i některé další příjmy. Budeme sledovat, které další příjmy nebudou zúčtovanými příjmy…
   Z nového znění odst. 2 v § 5 vyplývá, že z příjmů, které by podle odst. 1 podléhaly odvodu pojistného, protože podléhají dani z příjmů, by se do vyměřovacího základu nezahrnuly

   Z příjmů, které se podle znění zákona platného do 31. 12. 2006 nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tak vypadly např. částky, které zaplatil zaměstnavatel za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou zdravotní pojišťovnou, sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na úrazové pojištění, zdravotní pojištění a plnění poskytnuté k životnímu jubileu 50 let věku nebo k prvnímu skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Dále by odvodu pojistného podléhal také příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který překročí 5% jeho vyměřovacího základu na SZ a který bude podléhat dani z příjmů. Obdobně by se pojistné na SZ odvádělo i z příspěvku na „soukromé životní pojištění“, který by za rok přesáhl částku 12000 Kč. Z toho vyplývá, že ze všech těchto plnění by se nově mělo pojistné na SZ odvádět.

   Z dalších změn je pro naši práci důležitá změna v § 20, kde se v odst. 1 snížilo penále, vyměřované z důvodu pozdní nebo nižší platby, z 0,1% na 0,05. V odst. 3 téhož paragrafu se snížilo penále v případě povolení placení dlužného pojistného ve splátkách z 0,05% na 0,025%.

   Většina ostatních důležitých změn, které jsme komentovali v DIS 7/2006, bude platit až od 1. 1. 2008. POZOR: toto se bude týkat např. odvodu pojistného v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Zde bude třeba v roce 2007 odvádět pojistné na SZ i nadále „v den, který je určen pro výplatu mezd a platů“!

   V zákonu 592/92 Sb. by měly od 1. 1. 2007 platit stejné změny jako u zákona o pojistném na SZ. Tzn., že vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP uvedený v § 3, bude znít úplně stejně jako § 5 zákona o pojistném na SZ.
   POZOR: zde bude zajímavé sledovat, jak se budou lišit výklady MPSV a zdravotních pojišťoven u tzv. „zúčtovaného příjmu“. Očekáváme, že stejně jako je tomu dosud, budou při tomtéž znění zákona, odlišné výklady obou aktérů…

   Obdobně jako u sociálního pojištění se snižuje penále v § 18 z 0,1% dlužné částky na 0,05% dlužné částky za každý kalendářní den, po který dluh trval.