Příklad č. 2. zaměstnanec s příjmem 10 tis. Kč a jedním dítětem pracoval pouze 5 měsíců v roce 2005. Jeho zdanitelný příjem byl vyšší než šesti násobek minimální mzdy, takže u něho vzniká nárok na daňový bonus. Tento příklad ukazuje souběh přeplatku na dani a doplatku na daňovém bonusu.  

   Tomuto zaměstnanci by se vrátil přeplatek na dani ve výši 1700 Kč a doplatil by se mu daňový bonus ve výši 5130 Kč. Takže by celkem obdržel 6830 Kč. V tomto případě vzniknou problémy s potvrzováním příjmů pro dávky SSP, protože daňový bonus se do příjmů pro dávky SSP nezahrnuje! Viz bod 6 tohoto čísla.

   Tomuto zaměstnanci by se vrátil přeplatek ze zúčtování ve výši 960 Kč. V tomto případě vzniknou rovněž problémy s potvrzováním příjmů pro dávky SSP, protože daňový bonus se do příjmů pro dávky SSP nezahrnuje! Viz bod 6 tohoto čísla.

   Tomuto zaměstnanci by se vrátil přeplatek na daňových zálohách ve výši 300 Kč nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2006. Takto bude vypadat roční zúčtování u zaměstnanců, kteří pracovali celý rok a měli vyšší příjem. Zde se s žádným daňovým bonusem vůbec nesetkáme.

• K DALŠÍM DOTAZŮM K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH ZA ROK 2005

   A/ Zaměstnanec předložil novou smlouvu na soukromé životní pojištění, splňující podmínky pro uplatnění odpočtu. Na tuto smlouvu byly převedeny prostředky ze staré smlouvy, ze které nebylo vyplaceno pojistné plnění ani odbytné. Na potvrzení od pojišťovny je uvedena částka, kterou si skutečně zaplatil v roce 2005. Můžeme tuto částku odečíst jako „soukromé životní pojištění“?

   Podle poslední věty § 15 odst. 10 zákona o daních z příjmů nedošlo k zániku smlouvy a tudíž je možné, při splnění všech podmínek soukromého životního pojištění, odpočet uplatnit. Pojišťovny by už v roce 2005 neměly potvrzovat do zaplaceného pojistného i částky, které byly převedeny ze staré smlouvy.

   B/ Zaměstnanec předložil pojistku, na které je sjednána pouze částka pro případ smrti a žádná částka pro případ dožití, takže nevíme, zda je splněna podmínka minimální pojistné částky. Potvrzení mu pojišťovna vystavila. Můžeme toto pojistné uplatnit?

   V § 15 odst. 10 se říká, že u pojistných smluv s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití je třeba dodržet 40 resp. 70 tis. Kč podle délky doby pojištění. Jestliže v pojistné smlouvě není pevně sjednaná pojistná částka pro případ dožití, nemusí být u těchto smluv dodržena hranice 40 resp. 70 tis. Toto se týká všech druhů tzv. pojistek kapitálových, flexibilních apod.

   C/ Po celý rok u nás pobíral odměny člen statutárního orgánu, který u nás neměl pracovněprávní vztah. Z odměn byla srážena daň dle tabulky, minimálně 20%. Po skončení roku přišel s tím, že neměl nikde podepsané prohlášení k dani a že je chce dodatečně podepsat u nás. Může i na tyto statutární odměny podepsat prohlášení k dani? A jak by se případně provedlo roční zúčtování záloh?

   Odměny členů statutárních orgánů jsou podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů příjmem ze závislé činnosti. Podmínkou pro podepsání prohlášení k dani u plátce je, že jej nemá současně podepsané pro jiného plátce (§ 38k odst. 6). Podle odst. 4 § 38k může poplatník podepsat prohlášení k dani do 30 dnů po vstupu do zaměstnání anebo dodatečně nejpozději do 15. února roku následujícího (§ 38k odst. 7). Tento dodatečný podpis prohlášení nahrazuje řádný podpis a plátce je povinen přihlédnout k poplatníkem prokázaným nezdanitelným částkám a provést roční zúčtování. Vlastní průběh ročního zúčtování bude stejný, jako u ostatních poplatníků.

   D/ Zaměstnanec chce uplatnit odpočet úroků na opravu rodinného domku, který vlastní jeho manželka a on jej pouze užívá ke svému trvalému bydlení. Můžeme toto provést a co je případně třeba doložit?

   Podle § 15 odst. 10 písm. e) je bytovou potřebou „údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví a bytu v nájmu nebo užívání“. Tato bytová potřeba se prokazuje výpisem z listu vlastnictví. Jelikož on není vlastníkem, nárok na odpočet by nevznikl, ale podle výkladu pracovníků MF je možné odpočet uplatnit v rámci daňového přiznání. Oprávněnost odpočtu bude muset poplatník, který je pouze „uživatel bytu v rodinném domě své manželky“, dokladovat na výzvu správce daně. U zaměstnavatele uplatnění tohoto odpočtu možné není. Obdobně by bylo třeba postupovat při opravě rodinného domu, který vlastní jeho rodiče.

   E/ Náš bývalý vedoucí zaměstnanec pobírá starobní důchod a u nás chodí vypomáhat při řešení některých problémů, za což je mu vyplácena mzda cca 10 tis. Kč měsíčně. Nyní se na nás obrátil, zda musí zdanit důchod, který převýší hranici 144 tis. Kč za rok. Jestliže ano, o jaký druh příjmu se jedná?

   Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen mimo jiné příjem získaný ve formě dávek důchodového pojištění. Jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí) je od daně osvobozena pouze částka ve výši 162 tis. Kč ročně (tato výše platí od 1. 1. 2005, do 31. 12. 2004 to bylo Vámi uváděných 144 tis. Kč). Tzn., že pokud by důchody Vašeho bývalého šéfa překročily za rok 2005 částku 162 tis. Kč o více jak 6000 Kč, musel by podat daňové přiznání a částku přesahující 162 tis. uvést jako příjem podle § 10. Pokud by důchody nepřesáhly hranici 168 tis. Kč, může se u něho provést roční zúčtování. Částka 6000 Kč vyplývá z § 38g odst. 2, podle kterého není povinen podat daňové přiznání poplatník s příjmy ze závislé činnosti (§ 6), jehož ostatní příjmy (§§ 7 až 10) nepřesáhnou 6000 Kč.

   F/ Zaměstnanec nám oznámil, že v průběhu roku 2005 zrušil smlouvu o penzijním připojištění a nechal si vyplatit tzv. odbytné. V předchozích třech letech si u nás uplatňoval odpočet na penzijní připojištění v částce 10 tis. Kč ročně. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh?

   Vzhledem k tomu, že novela zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů vstupuje v platnost až dnem 1. ledna 2006, je možné u tohoto poplatníka roční zúčtování provést. Povinnost podat v takových případech daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částky v předchozích letech odpočítáváné, bude platit až od roku 2006.

   G/ Náš zaměstnanec chová včely. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh, když jeho příjmy z chovu včel jsou údajně do 20 tis. Kč?

   Příjmy z chovu včel do 20 tis. Kč jsou příjmem od daně osvobozeným podle § 10 odst. 1 písm. a). Přitom příjmem poplatníka, u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo. Z toho vyplývá, že zaměstnanec s počtem včelstev do 40, se nemusí obávat podání daňového přiznání. Pokud by ale měl Váš zaměstnanec více včelstev než 40, musel by podle našeho názoru podat daňové přiznání.

   H/ Je třeba, aby si naše zaměstnankyně uplatnila minimální základ daně, když zároveň podniká a její příjmy z podnikání snížené o výdaje za rok 2005 jsou cca 50 tis. Kč?

   Podle § 7c odst. 1 musí být základ daně (§ 5) u poplatníka s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) alespoň 107300 Kč. Základ daně tvoří podle § 5 součet dílčích základů daně podle §§ 6 až 10. Z toho vyplývá, že pokud Vaše zaměstnankyně dosáhla v roce 2005 příjmů ze zaměstnání alespoň ve výši 57300 Kč (což je pravděpodobné), nemusí se u ní minimální základ daně uplatnit, protože příjmy z podnikání v součtu s příjmy ze zaměstnání dosáhnou výše minimálního základu daně.

   CH/ Zaměstnanec požaduje uplatnění odpočtu daru fyzické osobě na protetické pomůcky, které ale nejsou v potvrzení o převzetí daru specifikovány. Je možné na základě tohoto dokladu dar odečíst?

   Přestože zákon o daních z příjmů v § 15 odst. 5 (ve znění do 31. 12. 2005) nijak blíže nespecifikuje protetické pomůcky, doporučujeme aby obdarovaný konkretizoval protetickou pomůcku (může zde být i odkaz na přílohu č. 4 k vyhl. 182/91 Sb.). Dále by bylo vhodné, aby obdarovaný v potvrzení o převzetí uvedl, že je poživatelem invalidního nebo částečně invalidního důchodu, čímž se předejde pochybnostem ze strany finančního úřadu.

   I/ Zaměstnáváme poživatele starobního důchodu, který podepsal prohlášení k dani a neuplatňoval žádnou nezdanitelnou částku. Nyní by si chtěl uplatnit daňové zvýhodnění na vnučku. Doložil nám rodný list dítěte a čestně prohlásil, že svobodná dcera je bez vlastních příjmů a žije s ním v domácnosti. Můžeme u něho uplatnit daňové zvýhodnění na vnučku?

   Podle odst. 6 § 35c se za vyživované dítě považuje i vnuk a vnučka, pokud jeho rodiče nemají vlastní příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. V tomto případě splnil podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění. Jen v případě, že by jeho manželka byla zaměstnána, měl by ještě doložit potvrzení od jejího zaměstnavatele, že daňové zvýhodnění neuplatňuje ona. Předpokládáme, že dcera je buď starší než 26 let nebo se soustavně nepřipravuje na budoucí povolání, protože jinak by si mohl uplatnit daňové zvýhodnění i na ni.

   J/ Víme, že poplatníkovi, který uplatňuje hypotéku, nelze za rok 2005 roční zúčtování ještě provést. Musí nám ale předložit potvrzení o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2005, i když si bude podávat daňové přiznání?

   Podle § 38l odst. 2 se předkládá pouze potvrzení o skutečné výši úroků ze stavebního spoření a nikoliv z hypotečního úvěru. Tím, že tento poplatník podává daňové přiznání, vybere od něho případný nedoplatek na dani, který vznikl rozdílem v předpokládané a skutečné výši úroků, správce daně.

• KE SPOLEČNÉMU ZDANĚNÍ MANŽELŮ