MINIMÁLNÍ MZDA

   Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnanců. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
    Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 8000 Kč (dosud 7955 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 8000 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.
   Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 30 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (8000x30):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2007 dodržena minimální mzda, pokud jeho příjem dosáhne částky 6000 Kč.

   U zaměstnanců s hodinovou mzdou zůstává minimální mzda ve výši 48,10 Kč. Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

   Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.
Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 48,10 Kč.
V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

• při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 - 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy
• u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy
• u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy
• u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný ID - 50% minimální mzdy.

   POZOR: minimální mzda se nově vztahuje i na dohody mimo pracovní poměr (tj. na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti). Při posuzování, zda byla minimální mzda dodržena, se do mzdy a platu nezahrnuje nově také příplatek za práci v sobotu a neděli.

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

   Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).
   Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2007 záloha na VZP činit 1080 Kč (dosud 1074 Kč).

   Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (8000 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1080 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.
   Např. pokud bude zaměstnanec v měsíci lednu 2007 čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1807 Kč (8000:31x7).

• Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

   Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od ledna 2007 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4000 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti. Stejnou výši si může od ledna 2007 vydělat i při práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů

   Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 4000 Kč a vyššího. K případnému zvýšení minimální mzdy v průběhu roku se při posuzování nároku na daňový bonus již přihlížet nebude (§ 35c odst. 4 a § 35d odst. 4).

   NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ ZARUČENÉ MZDY

   V § 112 se do zákoníku práce zavádí nová veličina a to tzv. „zaručená mzda“. Tento pojem nahrazuje dosud používané minimální mzdové tarify. Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě a pro zaměstnance, kterým se za práci poskytuje plat, stanovila vláda nařízením ve výši a podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací takto:

   Jelikož v první tabulce je stanovená nejnižší úroveň zaručené mzdy stanovena pro 40-ti hodinovou týdenní pracovní dobu, je třeba v případě jiné délky týdenní pracovní doby přepočíst nejnižší úroveň zaručené mzdy na jednu hodinu takto:

   Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.
   Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.
   I pro nejnižší úrovně zaručené mzdy podle skupin prací platí snížené sazby při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance, tj, 90, 80, 75 a 50% zaručené mzdy
   Jednotlivé skupiny prací bude třeba přiřadit u zaměstnavatelů, kde je poskytován plat tak, že první skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, druhá skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě……osmá skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

   U podnikatelských subjektů, ve kterých nepůsobí odborová organizace, bude třeba porovnat zařazení zaměstnanců s příklady prací, které jsou uvedeny v příloze tohoto NV (vzhledem k velkému rozsahu, nejsou příklady zařazeny do tohoto čísla, ale najdete je buď ve Sbírce zákonů, nebo v příloze tohoto čísla.
   POZOR: V ORGANIZACÍCH, KDE JE MZDA SJEDNÁNA V KOLEKTIVNÍ SMLOUVĚ, PLATÍ TO, CO JE V NÍ SJEDNÁNO! TZN., ŽE MŮŽOU BÝT SJEDNÁNY I ČÁSTKY ZARUČENÉ MZDY NIŽŠÍ NEŽ V TOMTO NV!
   UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době.

   VYMEZENÍ ZTÍŽENÉHO PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ

   V § 6 NV je vymezeno ztížené pracovní prostředí takto:

   a) prach, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než trojnásobek hodnoty přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem
   b) chemické látky, jejichž průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší překračují hodnotu nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovené zvláštním právním předpisem nebo, pokud pro danou látku není hodnota nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním ovzduší stanovena, překračují trojnásobek hodnoty jejího přípustného expozičního limitu stanoveného zvláštním právním předpisem,
   c) směsi chemických látek s předpokládaným aditivním účinkem, jestliže součet podílů celosměnových průměrných koncentrací jednotlivých chemických látek v ovzduší z jejich hodnot přípustného expozičního limitu je vyšší než 2,
   d) pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity stanovené zvláštním právním předpisem
   e) ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A L Aeq, 8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem překračuje 145 dB,
   f) vibrace přenášené na ruce nebo celkové horizontální nebo vertikální vibrace přenášené na zaměstnance, jejichž průměrná souhrnná vážená hladina zrychlení L ahv,8h nebo průměrná vážená hladina zrychlení L aw,8h překračuje přípustný expoziční limit pro osmihodinovou pracovní dobu stanovený zvláštním právním předpisem nejméně o 17 dB,
   g) pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek stanovené zvláštním právním předpisem a ani při používání dostupných použitelných osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu práce nelze vyloučit poškození zdraví,
   h) vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, kterými jsou Guanarito, virus horečky Lasa, virus Junin (Argentinská nemoc), virus Machupo, Amapari, Sabia, virus krymskokonžské hemoragické horečky, virus Ebola, virus Marburské horečky, všechny typy viru varioly, Equine morbilli virus, Brucella abortus, Brucella melitensis, Brucella suis, Mycobacterium leprae, Burkholderia pseudomallei (Pseudomonas pseudomallei), Burkholderia mallei (Pseudomonas mallei), Rickettsia prowazekii, Rickettsia rickettsii, Rickettsia tsutsugamushi, Rickettsia typhi (Rickettsia mooseri), Yersinia pestis, virus opičích neštovic nebo viry lidské imunodeficience, Avia influenza virus tupu A, podtypu H 5 nebo H 7 a jeho genetické mutace,
   i) zvýšený tlak nad 400 kPa, který u prací pod hladinou odpovídá hloubce nejméně 40 metrů,
   j) radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu.

   VÝŠE PŘÍPLATKU

   Výše příplatku podle § 7 NV činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 4,81 Kč (48,10 x 0,1) za každou odpracovanou hodinu v prostředí se ztěžujícími vlivy.

   Pokud poskytujete tento příplatek ke mzdě za práci v jiném prostředí, než je uvedeno v § 6, není třeba dodržet minimální výši příplatku. Doporučujeme ale nazvat tento příplatek jinak než příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Např. příplatek za práci ve ztěžujícím prostředí .