Od 1. 1. 2006 došlo skutečně k zavedení slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a v odst. 4 tohoto paragrafu je nešťastná formulace v tom smyslu, že poplatník může uplatnit snížení daně podle odst. 1 o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro jeho uplatnění splněny. Zákaz měsíčního zálohového srážení jedné dvanáctiny na manželku tak najdeme až v § 38h odst. 5, kde se říká, že „ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) – tj. na manžela/lku, přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh. Měsíční snižování daně na manželku o jednu dvanáctinu částky 4200 Kč není možné. Formulace uvedená v odst. 4 § 35ba se týká krácení slev na dani v případě, že nejsou splněny podmínky pro jejich uplatnění, tj., že manželství netrvalo po celé zdaňovací období.

   22/06    Zaměstnanci, který zároveň podniká, jsme potvrzovali příjem pro účely posouzení, zda se u něho jedná o hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Jeho příjem v roce 2005 přesáhl dvanáctinásobek minimální mzdy, tj. částku 86200 Kč. Bude muset tento zaměstnanec platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění?

   Tento zaměstnanec vykonával tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a podle § 10 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění zakládá tato činnost účast na důchodovém pojištění v případě, že příjmy z podnikání snížené o výdaje na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň částky 42922 Kč . Jestliže jeho příjmy snížené o výdaje byly v roce 2005 nižší, nemusí platit zálohy na důchodové pojištění. V roce 2006 bude pro účast na důchodovém pojištění u osob, které vykonávají tzv. vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, rozhodná částka ve výši 45200 Kč.

   23/06    Náš zaměstnanec (učitel) ve věku 26 let je zaměstnán na plný úvazek. Předložil nám potvrzení vysoké školy, že se stal studentem doktorského studijního programu v prezenční formě studia. Můžeme mu uplatnit slevu na dani 200 Kč na studium, i když je zaměstnán na plný úvazek?

   Podle § 35ba odst. 1 písm. f) je možné uplatnit slevu na dani na studium i v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. To, že pracuje na plný úvazek, není pro uplatnění této slevy důležité.

   24/06    Zaměstnankyni skončila dne 26. ledna 2006 peněžitá pomoc v mateřství. Od 27. 1. si čerpá 23 dnů dovolené z roku 2005 a potom by si chtěla vyčerpat celou dovolenou z roku 2006, která je u nás 25 dnů. Může si v tomto případě vyčerpat celou dovolenou roku 2006, když ještě nesplnila podmínky pro její vznik, tj. neodpracovala 60 dnů v kalendářním roce.

   Podle § 108 odst. 4 ZP „požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět“. Podle § 11 odst. 1 NV 108/94 Sb. „dovolenou vyčerpanou podle § 108 odst. 4 ZP před nástupem na rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit“. Problematiku odpracování 60 dnů řeší § 40 NV 108/94 Sb., podle kterého se jako výkon práce posuzuje i doba čerpání dovolené na zotavenou a doba mateřské dovolené. Z toho vyplývá, že Vaše zaměstnankyně splnila podmínku odpracování 60 dnů, protože v době pobírání MD do 26. 1. bylo 19 pracovních dnů, k tomu je třeba připočíst 23 dnů dovolené z roku 2005 a 25 dnů dovolené z roku 2006, takže pro účely dovolené na zotavenou odpracovala celkem 67 dnů.

   25/06    V měsíci lednu 2006 u nás ukončil zaměstnání jednatel s.r.o., který pobíral pouze odměny za výkon funkce. Z těchto odměn jsme odváděli pojistné na SZ i na VZP. Dne 10. 3. 2006 nám předložil neschopenku, podle které je od téhož dne práce neschopen a my chceme vědět, zda i u jednatelů plyne ochranná lhůta a v případě že ano, jaká je její délka?

   Nemocenské pojištění jednatelů a společníků s.r.o., kteří nemají se společností pracovněprávní vztah a vykonávají pro ni práci, za kterou jsou odměňování, se řídí §§ 28, 29, 30 až 33 vyhlášky 165/79 Sb. Podle § 32 se ochranná lhůta počítá vždy ode dne následujícího po dni, v němž pojištění jednatele naposledy ještě trvalo. Tzn., že ve Vašem případě bude podmínka splněna, jestliže jednateli byla za měsíc leden vyplacena odměna alespoň ve výši 400 Kč a nejednalo se o poživatele starobního důchodu.

   26/06    Můžete nám objasnit problematiku souběhu peněžité pomoci v mateřství a pobírání rodičovského příspěvku. V tisku proběhla informace, že souběh těchto dávek není možný, jaká je tedy skutečnost?

   Zásadně lze říci, že souběh peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku je možný v těchto případech:

• zaměstnankyně pobírající rodičovský příspěvek s prvním dítětem a v průběhu měsíce je jí vystaven doklad na peněžitou pomoc v mateřství. V tomto případě obdrží za tento měsíc celý rodičovský příspěvek a peněžitou pomoc za dny dle dokladu
• zaměstnankyně ukončila v průběhu měsíce pobírání peněžité pomoci a požádá o výplatu rodičovského příspěvku ode dne následujícího. V tomto případě obdrží peněžitou pomoc za prokázané dny a rodičovský příspěvek za celý měsíc
• zaměstnankyni náleží peněžitá pomoc nižší než je rodičovský příspěvek. V tomto případě se jí poskytuje peněžitá pomoc a rodičovský příspěvek ve výši rozdílu mezi těmito dávkami.

   27/06    Dostali jsme se do sporu s auditory ohledně daňové uznatelnosti cestovních náhrad. Názor se liší zejména na jízdní výdaje při použití vlastního vozidla za cenu jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy, kde je možné poskytnout náhradu ve výši ceny jízdenky. Podle jakého zákona se posuzuje daňová uznatelnost těchto výdajů? V zákonu o cestovních náhradách jsme k tomu nic nenašli.

   Podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona 586/92 Sb. jsou daňově uznatelné „náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem (zákon 119/92 Sb. o cestovních náhradách) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance“. Tzn., že všechny ostatní cestovní náhrady uvedené v zákonu 119/92 Sb. jsou daňově uznatelným výdajem. V § 7 odst. 7 zákona o cestovních náhradách najdeme, že „zaměstnavatel může se zaměstnancem sjednat též poskytování náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši odpovídající ceně jízdenky hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy“. Z výše uvedeného vyplývá, že tato náhrada je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele.

   28/06    Žádáme o potvrzení názoru na stanovení nároku na dovolenou u zaměstnance, který skončil zaměstnání 28. února 2006. Pracoval ve firmě od roku 2000 a výpočet chceme provést tak, že celoroční nárok vydělíme 12 a vynásobíme 2. Podmínku odpracování 60 dnů v roce vyžadujeme pouze při nástupu zaměstnance od 1. 1. 2006. Je tento postup v souladu s platným zněním zákoníku práce?

   Bohužel Váš postup výpočtu je v tomto případě nepoužitelný, protože podle § 101 ZP je třeba, aby zaměstnanec za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce. Při splnění těchto podmínek by mu vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok , popřípadě na její poměrnou část. Jelikož Váš zaměstnanec tuto podmínku nesplnil, bude mu náležet dovolená za odpracované dny, tj. za každých odpracovaných 22 dnů jedna dvanáctina. V tomto případě odpracoval 42 dnů a má nárok na 1/12 celkového nároku.

   29/06    Zaměstnanci, který je v pracovní neschopnosti od měsíce listopadu 2005, byla v únoru 2006 přiznána zpětně nemoc z povolání. Jeho pracovní neschopnost v současné době pokračuje a nás zajímá, kdy mu vyplatíme náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti?

   Podle § 205b odst. 3 ZP se vyplácí náhrada za ztrátu na výdělku pravidelně jednou měsíčně. Jelikož do měsíce února nebylo známo, že se jedná o nemoc z povolání, je třeba spočítat a vyplatit náhradu za ztrátu na výdělku za období listopad 2005 až únor 2006. V dalších měsících by již měla být náhrada za ztrátu na výdělku vyplácena pravidelně měsíčně. Často používaná praxe odškodňování pracovních úrazů nebo nemocí z povolání až po ukončení pracovní neschopnosti je v rozporu se zákoníkem práce.

   30/06    Zaměstnanci měl skončit pracovní poměr dne 28. 2. 2006 z důvodu nadbytečnosti. Dne 27. 2. nám přinesl neschopenku, podle které je od téhož dne v pracovní neschopnosti. Můžeme tomuto zaměstnanci vyplatit odstupné již za měsíc únor nebo až při faktickém skončení pracovního poměru?

   Podle § 60a odst. 4 ZP se zaměstnanci vyplácí odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Jelikož zaměstnanci pracovní poměr skončí až uplynutím zbývající části výpovědní doby po ukončení pracovní neschopnosti (§ 48 odst. 2 ZP), není možné mu vyplatit odstupné již v zúčtování za měsíc únor.

31/06    Vzhledem k tíživé finanční situaci podniku jsme požádali OSSZ, zdravotní pojišťovny a finanční úřad o posunutí výplatního termínu z 10. na 24. Pokud nám bude termín schválen, budeme zaměstnancům vyplácet mzdu zálohově tak, že její poslední část obdrží až 24. den po skončení měsíce. Odvody pojistného a daně by byly provedeny až 24. Je tento postup správný?

   Podle § 10 odst. 1 je mzda splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Tím, že zaměstnancům poskytuje zálohy na mzdu, nedochází k porušování zákona. Pouze je třeba při závěrečném zúčtování odvést pojistné a daň z celé mzdy, tzn. vč. vyplacených záloh.

   32/06    Zaměstnankyně měla sjednaný pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. 2005. Od 23. 4. 2005 byla v pracovní neschopnosti až do 28. 2. 2006. Od 1. 3. 2006 se hlásí na úřad práce. Z kterého čtvrtletí jí máme vypočíst průměrný výdělek na potvrzení o zaměstnání pro úřad práce?

   Vzhledem k tomu, že této zaměstnankyni skončil pracovní poměr uplynutím doby určité, tj. dnem 30. 6. 2005, použije se průměrný výdělek z I. čtvrtletí 2005. To, že pracovní neschopnost trvala až do 28. 2. 2006 není pro účely vyplnění potvrzení o zaměstnání podstatné.