• Našemu zaměstnanci zemřela žena v měsíci lednu 2006. Může si tento zaměstnanec uplatnit společné zdanění, které by bylo výhodné, protože jeho žena byla skoro celý rok 2005 v pracovní neschopnosti?

   Ani v tomto případě není možné uplatnit společné zdanění manželů, protože v době podání daňového přiznání se již o manžele nejedná. Zde by bylo možné, aby si manžel podal daňové přiznání nebo požádal o roční zúčtování sám za sebe a za zemřelou manželku by mohl podat za rok 2005 daňové přiznání.

• Máme problém, jak vysvětlit některým zaměstnancům, co je zdaňovacím obdobím. Domnívají se např., že do příjmů druhého z manželů se nezahrnuje příjem vyplacený v měsíci lednu 2006, což je vlastně prosincová výplata. Kde bychom našli definici „zdaňovacího období“?

   Jedinou definici zdaňovacího období najdeme v § 5 odst. 1 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů, kde se říká, že „základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok……“. Tzn., že u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je zdaňovacím obdobím kalendářní rok a tudíž se zahrnou i příjmy vyplacené v lednu 2006, protože jsou za měsíc prosinec 2005. Podle odst. 4 § 5 se do příjmů zdaňovacího období zahrnou dokonce i příjmy vyplacené poplatníkovi nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období. Z toho vyplývá, že do příjmů druhého z manželů se zahrnou veškeré příjmy vyplacené za měsíce leden až prosinec 2005.

• Je možné, aby si zaměstnanec uplatnil při společném zdanění daňový bonus, jestliže polovina jeho společného základu daně je nižší než šestinásobek minimální mzdy? Jeho příjem v roce 2005 činil cca 130 tis. Kč, manželka neměla žádné příjmy a po uplatnění nezdanitelných částek 2x na poplatníka a 1x na manželku činila polovina společného základu daně pouze cca 16 tis. Kč.

   Podle § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů může daňový bonus uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle §§ 6 až 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (6x7185=43110 Kč). Jelikož se nárok na daňový bonus porovnává s příjmem (tj. hrubý příjem) a nikoliv se společným základem daně, je možné si daňový bonus na dítě uplatnit, protože příjem tohoto zaměstnance překročil šestinásobek minimální mzdy.

• Může si zaměstnanec uplatnit v daňovém přiznání odpočet hypotečního úvěru, který získal od rakouské banky a byl poskytnut na nákup nemovitosti na Slovensku? Předložil nám smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru od rakouské banky v němčině a potvrzení o zaplacených úrocích rovněž v němčině.

   Předně je třeba zdůraznit, že za rok 2005 si ještě musí poplatníci s hypotečním úvěrem podat daňové přiznání. Podle § 15 odst. 7 zákona o daních z příjmů (číslování odstavců odpovídá platnému znění k 31. 12. 2005) se od základu daně odečte částka, která se rovná úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého mimo jiné i zahraniční bankou. Vzhledem k tomu, že v § 15 odst. 7 a 8 se nehovoří o tom, že se musí jednat o bytovou potřebu na území ČR, je podle našeho názoru možné uznat i hypoteční úvěry poskytnuté na pořízení bytové potřeby ve státech Evropské unie, případně EHP (to jsou státy EU+Norsko, Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko). Problém při podání daňového přiznání bude v tom, že je třeba si nechat smlouvu i potvrzení o zaplacené výši úroků úředně přeložit do češtiny, protože podle § 3 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků je úředním jazykem před správcem daně čeština nebo slovenština.

• Zaměstnanec u nás nastoupil do zaměstnání v měsíci květnu 2005 a podepsal prohlášení k dani. Když šel žádat o provedení ročního zúčtování, tak nám sdělil, že před nástupem k nám pracoval v Německu. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh?

   Ne. Vzhledem k tomu, že tento zaměstnanec je rezidentem v ČR (zdržoval se zde více jak 183 kalendářních dnů), podléhají zdanění v ČR jeho veškeré celosvětové příjmy. Tzn., že si bude muset podat daňové přiznání, kde uvede i příjmy z Německa a zároveň si započte daň tam zaplacenou.

• Je třeba uplatnit minimální základ daně u zaměstnance, který podniká a kromě toho má příjmy ze zaměstnání ve výši 96 tis. Kč?

   V případě, že má Váš zaměstnanec příjmy ze živnosti, musí jeho základ daně podle § 5 činit alespoň 107300 Kč, pokud podnikal po celý kalendářní rok. Základ daně podle § 5 je součet dílčích základů daně podle §§ 6 až 10. Tzn., že pokud má Váš zaměstnanec příjmy z podnikání snížené o výdaje alespoň ve výši 21300 Kč (což v součtu s příjmy ze závislé činnosti dává 107300 Kč = 96000+21300), nemusí minimální základ daně uplatnit. Pokud by jeho příjmy snížené o výdaje byly nižší než tato částka, musel by na řádce 43 uvést částku 107300 Kč

• Od kterého měsíce lze uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve dvojnásobné výši v případě, že dítěti byla vydána průkazka ZTP/P v měsíci březnu 2005?

   Podle našeho názoru lze uplatnit daňové zvýhodnění ve dvojnásobné výši až od měsíce dubna 2005, protože podmínka průkazky ZTP/P nebyla splněna na začátku měsíce března. Ustanovení § 35c odst. 10, které umožňuje uplatnit daňové zvýhodnění na dítě již v měsíci, kdy byly splněny určité podmínky, lze uplatnit pouze v případě narození dítěte, při osvojení nebo převzetí dítěte nebo při zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.

• Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a dostal náhradu za ztrátu na výdělku a bolestné od pojišťovny ve výši 30 tis. Kč. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh?

   V tomto případě bude záležet jakou výši z celkové vyplacené částky dělá bolestné, které je od daně osvobozeno a kolik činí náhrada za ztrátu na výdělku. Pokud byla náhrada za ztrátu na výdělku do 5000 Kč, musela ji pojišťovna zdanit 15% srážkovou daní a roční zúčtování by se mohlo provést. Pokud byla náhrada vyšší než 5000 Kč, musela pojišťovna srazit 20% zálohovou daň a zaměstnanec by si měl podat daňové přiznání.

• Zaměstnanec má kromě příjmů ze zaměstnání ještě příjmy ze zemědělské výroby ve výši cca 50 tis. Kč. Nemá na to živnostenský list, takže se jedná pravděpodobně o příjem podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Může si u těchto příjmů uplatnit také nějaké výdaje?

   Pokud Váš zaměstnanec není samostatně hospodařícím rolníkem, jedná se skutečně o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a). Tyto příjmy jsou od daně osvobozeny, pokud jejich výše nepřekročí za zdaňovací období 20 tis. Kč. Tato částka byla u zaměstnance překročena, takže by mohl podle odst. 4 § 10 uplatnit výdaje dle § 7 odst. 9 písm. a). Podle tohoto písmena lze u příjmů ze zemědělské výroby uplatnit paušální výdaje ve výši 80% (toto % platí poprvé pro zdaňovací období roku 2005).