11/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
33/06 Zaměstnanec utrpěl 23. 1. 2005 pracovní úraz a jeho pracovní neschopnost byla ukončena 20. 1. 2006. Od 23. 1. do 31. 1. čerpal dovolenou a od 1. 2. 2006 bude mít zkrácený pracovní úvazek na 4,5 denně. Z roku 2005 mu ještě zbývá vyčerpat 23 dnů dovolené. Jakou náhradu mzdy obdrží v letošním roce při jejím čerpání?
Podle § 110b odst. 1 ZP náleží zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže si bude čerpat dovolenou tento zaměstnanec, obdržel by ale náhradu mzdy pouze za 4,5 hodiny bez ohledu na to, že se jedná o dovolenou z roku 2005, kdy pracoval na plný pracovní úvazek. Jiná situace by podle našeho názoru nastala v případě, že by tomuto zaměstnanci byl pracovní úvazek zkrácen z důvodu pracovního úrazu. V tomto případě by mu náležela náhrada za ztrátu na výdělku, a to jak za ušlý výdělek při zkráceném pracovním úvazku, tak za ušlou náhradu za dobu čerpání dovolené na zotavenou.
34/06 Jsme stavební bytové družstvo. Je možné zaměstnancům tohoto družstva poskytovat smluvní mzdu bez ohledu na vazbu minimálních mzdových tarifů, pouze se zachováním minimální mzdy?
V § 14 odst. 1 zákona 1/92 Sb. o mzdě se říká: „v případě, kdy není uzavřena kolektivní smlouva nebo mzda není v KS sjednána, nesmí být mzda nižší než příslušný minimální mzdový tarif“. Z toho vyplývá, že zaměstnanci, který vykonává práce odpovídající 6. tarifnímu stupni, nelze přiznat minimální mzdu, ale musí obdržet 9930 Kč na měsíc nebo 58,60 Kč na hodinu, a to ani v případě, že by s tím souhlasil. Pro úplnost je třeba poznamenat, že při posuzování dodržení minimálního mzdového tarifu se do dosažené mzdy zahrnují všechny složky mzdy (prémie, odměny, osobní ohodnocení apod.), s výjimkou mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek a příplatku za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci.
35/06 Naše firma se rozhodla přispívat zaměstnancům na údržbu osobních ochranných pracovních prostředků. Paušál byl vypočten na základě podkladů za období roku 2005. Budou se tyto částky započítávat do čistého výdělku a do výdělku pro účely poskytování dávek SSP?
V případě, že je příspěvek na údržbu osobních ochranných prostředků poskytnut paušální částkou, jedná se o příjem, který není předmětem daně a tudíž jí ani nepodléhá. Problém může ale nastat se stanovením paušální náhrady, protože finanční úřad její výpočet nemusí uznat. V případě, že je tato částka uznána, nezahrnuje se do čistého výdělku, ani do příjmů pro dávky SSP.
36/06 Část naší firmy se přemísťuje z Prahy na Kladno. Zaměstnancům bychom měli dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. b) s odstupným. Zaměstnavatel chce nabídnout zaměstnancům zajištění dopravy z Prahy do Kladna. Měli by zaměstnanci nárok na odstupné v případě, že by tuto nabídku odmítli?
Ano i v tomto případě je třeba zaměstnancům, kteří odmítnou přejít do jiného místa výkonu práce, vyplatit odstupné. Zaměstnavatel tímto splnil pouze svou nabídkovou povinnost uvedenou v § 46 odst. 2 ZP.
37/06 Se zaměstnancem jsme uzavřeli dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. 2006. Má tento zaměstnanec nárok na dovolenou na zotavenou? V případě, že ano, podle jakého předpisu?
Podle § 233 ZP jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci povinni dodržovat podmínky sjednané v dohodách mimo pracovní poměr. Jelikož zaměstnanci pracující na základě dohody o pracovní činnosti nemají ze zákona nárok na dovolenou, je třeba, aby byla možnost jejího poskytnutí sjednána přímo v dohodě. Ve Vašem případě by bylo třeba toto řešit formou dodatku k sjednané dohodě.
38/06 Chceme s vybranými zaměstnanci sjednat tzv. „konkurenční doložku“, podle které by po určitou dobu po skončení zaměstnání nesměli vykonávat činnost, která je shodná s činností, jenž vykonával u nás. V případě jejího porušení by nám museli uhradit pětinásobek průměrného výdělku. Je možné tuto doložku sjednat?
Dohody o konkurenční doložce podle § 29 odst. 2 a 3 ZP byly zrušeny zákonem 46/2004 Sb. s účinností od 1. 3. 2004. Smlouvy o konkurenční doložce uzavřené před tímto datem se řídí platnými předpisy před touto novelou ZP. Od 1. 3. 2004 je možné podle § 29a ZP se zaměstnancem uzavřít dohodu, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru nebude vykonávat výdělečnou činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele. Za sjednání takovéto dohody náleží zaměstnanci tzv. „peněžité vyrovnání“ nejméně ve výši průměrného výdělku, za každý měsíc plnění závazku. Váš postup by byl v rozporu s platným zněním ZP.