3/ ZMĚNY V ZÁKONÍKU PRÁCE PROVEDENÉ ZÁKONEM 72/2006 Sb.


   Touto novelou se do zákoníku práce přejímá směrnice Rady 2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství.

   V § 18 odst. 1 se doplnily věty, které definují co je informování zaměstnanců a jak by mělo probíhat projednání:
"Informováním se rozumí předávání údajů zaměstnavatelem zaměstnancům, popřípadě zástupcům zaměstnanců, aby se s nimi seznámili a posoudili je. Zaměstnavatel je povinen poskytnout informace vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření tak, aby se s nimi zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců mohli seznámit a vyjádřit své stanovisko a popřípadě se připravit na projednání. Zaměstnavatel je povinen zajistit projednání vhodným způsobem a v dostatečném předstihu před uskutečněním opatření. Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnanců, popřípadě zástupců zaměstnanců, o osobní jednání se zaměstnavatelem na příslušné úrovni řízení podle povahy věci. Projednání se koná na základě informací poskytnutých zaměstnavatelem a na základě stanoviska, které jsou zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, oprávněni vyjádřit. Zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, mají při projednání právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď. Zaměstnavatel a zaměstnanci, popřípadě zástupci zaměstnanců, jsou povinni poskytovat si vzájemnou součinnost a jednat s přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnavatele i zaměstnanců".
   Podle odst. 2 § 18 je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance mimo jiné o ekonomické a finanční situaci, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí, o převodu podle § 249, o právním postavení zaměstnavatele a vnitřním uspořádání, o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti, o zamýšlených strukturálních změnách, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, o nabídce volných pracovních míst apod. Forma, jakou je zaměstnavatel povinen informovat, není předepsána a bude záležet na konkrétní situaci u příslušného zaměstnavatele. Podle důvodové zprávy by toto „informování“ mělo přispět k tomu, aby zaměstnanci cítili spoluúčast na řízení a rozhodování v organizaci…
   V odst. 4 § 18 se změnilo, co je zaměstnavatel povinen projednat se zaměstnanci. Nově je třeba projednat se zaměstnanci stav a strukturu zaměstnanců, převod podle § 249, pravděpodobný vývoj zaměstnanosti, zamýšlené strukturální změny spojené s hromadným propouštěním a opatření k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

   V § 25c odst. 6 se vložily věty, které definují tzv. „důvěrnou informaci“.
„Důvěrnou informací se rozumí informace, jejíž poskytnutí může ohrozit nebo poškodit činnost zaměstnavatele. Informace o skutečnostech chráněných podle zvláštních právních předpisů není zaměstnavatel povinen podávat nebo projednávat“.
  Z toho vyplývá, že členové odborového orgánu, rady zaměstnanců a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví jsou povinni zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích, které zaměstnavatel takto označil. Tato povinnost by platila rovněž pro odborníky, které by si zástupci zaměstnanců na jednání přizvali. Pokud u zaměstnavatele nepůsobí zástupci zaměstnanců a zaměstnavatel předá přímo zaměstnancům informace označené za důvěrné, měli by tito postupovat podle § 73 odst. 1 písm. d) ZP, kde se říká, že „zaměstnanec je povinen nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele“ a nesdělovat dalším osobám informace označené zaměstnavatelem za důvěrné.

   V § 25d odst. 10 se doplnilo, že nadnárodní informace označené za důvěrné, by zástupci zaměstnanců neměli sdělovat dalším osobám.

   V § 25e a 25j se doplnil text o tom, že v případě, kdy působí v ČR organizační složka zaměstnavatele vyvíjející činnost na území členských států Evropských společenství, platí ustanovení o způsobu jmenování nebo volby zástupců zaměstnanců ČR pro případy nadnárodního informování a projednání.