U zaměstnanců s hodinovou mzdou je minimální mzda stanovena na 48,10 Kč (dosud 44,70 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

   Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.
Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: 40 : stanovená týdenní pracovní doba x 48,10 Kč.
V tabulce jsou uvedeny rovněž sazby, které budou platit u těchto skupin zaměstnanců:

• při prvním pracovním poměru zaměstnance ve věku 18 - 21 let, a to po dobu 6 měsíců od vzniku pracovního poměru - 90% minimální mzdy
• u mladistvých zaměstnanců do 18 let - 80% minimální mzdy
• u poživatele částečného invalidního důchodu - 75% minimální mzdy
• u poživatele plného invalidního důchodu, nebo u mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá ID - 50% minimální mzdy.

   Podle odst. 3 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí a za práci v noci a příplatek za práci ve svátek.
   POZOR: ostatní složky mzdy se při posouzení dodržení minimální mzdy zahrnují. Tzn., že se zahrnou prémie, odměny, osobní ohodnocení, příplatek za práci v sobotu nebo neděli, příplatek za odpolední směnu a případné další složky mzdy. Dodržení minimální mzdy se neporovnává pouze se základním tarifem, ale s celkem dosaženou mzdou bez výše uvedených složek!!!
   Protože se jedná o „minimální mzdu“, nevztahuje se toto NV na dohody mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti), kde se poskytuje zaměstnancům za vykonanou práci odměna, která může být stanovena i v částce nižší. V § 239b odst. 1 ZP se ale říká: „při sjednání výše odměny je zaměstnavatel povinen dbát ustanovení § 1 odst. 3 až 5 a § 7 odst. 2 až 6 ZP“, a to je rovné zacházení, diskriminace, dobré mravy apod. Takže POZOR při sjednávání nižších částek…

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

   Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).
   Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 7. 2006 záloha na VZP činit 1074 Kč (dosud 1022 Kč).

   Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (7955 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1074 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.
   Např. v měsíci srpnu 2006 bude zaměstnanec čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1797 Kč (7955:31x7).

• Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

   Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od července 2006 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 3977 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti. Stejnou výši si může od července 2006 vydělat i při práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce.

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů

   Od roku 2006 se u zaměstnanců posuzuje nárok na daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že nárok na daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 3785 Kč a vyššího. K zvýšení minimální mzdy od července 2006 se při posuzování nároku na daňový bonus již přihlížet nebude.