11/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
39/06 Do kdy je zaměstnanec povinen předložit doklad při pokračování nemoci pro výplatu dávky nemocenského pojištění, aby mu mohla být vyplacena ve výplatním termínu?
Podle § 21odst. 2 zákona 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je organizace povinna vyhlásit, do kdy nejpozději před výplatním termínem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby mohla být v tento den vyplacena.
40/06 Měli jsme zaměstnankyni v pracovním poměru od 14. 3. 1994 do 10. 4. 2006. Tato zaměstnankyně byla od 7. 10. 1996 střídavě na mateřské resp. rodičovské dovolené (má 4 děti) až do skončení pracovního poměru. Dne 19. 4. 2006 nám předložila neschopenku na nemoc v ochranné lhůtě. Jak u ní zjistíme rozhodné období?
V tomto případě je třeba postupovat podle § 18 odst. 6 zákona 54/56 Sb. o nemocenském pojištění. Jelikož zaměstnankyně neměla v rozhodném období (duben 2005 až březen 2006) žádný započitatelný příjem, prodlužuje se rozhodné období vždy o 3 kalendářní měsíce tak, aby v takto prodlouženém rozhodném období byl započitatelný příjem a alespoň jeden kal. den, jímž se dělí vyměřovací základ. Ve Vašem případě bude rozhodné období pravděpodobně od 1. 10. 1996 do 31. 3. 2006, pokud si zaměstnankyně nečerpala v tomto období dovolenou na zotavenou, protože v tomto případě by se rozhodné období zkrátilo do období, kdy čerpala dovolenou na zotavenou po skončení pobírání některé z peněžitých pomocí.
41/06 Zaměstnanec odpracoval noční směnu v 6,00 hod. a v 10,00 hod. téhož dne byl darovat krev. Ještě tentýž den by měl nastoupit na další noční směnu. Jak je to s poskytnutím pracovního volna s náhradou mzdy? Musí vůbec na tuto noční směnu nastoupit?
Podle části I. bodu a) přílohy k vyhlášce 18/91 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu náleží zaměstnanci pracovní volno na dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Ve Vašem případě by zaměstnanci náleželo pracovní volno nejméně do 6,00 hod. následujícího dne, tzn., že by na směnu nastoupit nemusel. Pokud by k odběru nedošlo, má nárok pouze na pracovní volno na prokázanou nezbytně nutnou dobu. Zde by na směnu nastoupit měl.
42/06 Jak je to s postupem do vyššího platového stupně u zaměstnance, který nastoupil do zaměstnání dne 1. května? Můžeme jej do něj zařadit od měsíce května roku, kdy dosáhl započitatelné praxe pro postup nebo až od měsíce následujícího?
Podle výkladu MPSV je nutné při postupu do vyššího platového stupně respektovat § 266 odst. 5 ZP, podle kterého doba, jejímž uplynutím je podmíněn vznik práva, počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené doby. Nastoupil-li zaměstnanec 1. května, lhůta pro postup do vyššího platového stupně končí dnem 30. dubna a platový tarif v tomto stupni mu má být přiznán od 1. dubna.
43/06 Zaměstnanec dostal výpověď podle § 46 odst. 1 písm. c). Výpovědní doba měla uplynout dnem 30. 4. 2006, ale zaměstnanec je od 11. 4. v pracovní neschopnosti. Kdy můžeme s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr?
V § 48 odst. 2 ZP se říká „byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec prohlásí, že na prodloužení pracovního poměru netrvá“. Z toho vyplývá, že Vašemu zaměstnanci skončí pracovní poměr až po dočerpání zbytku výpovědní doby po skončení pracovní neschopnosti, pokud neprohlásí, že na prodloužení netrvá.