1/ ZMĚNY V ZÁKONECH PŘIJATÉ V SOUVISLOSTI S NOVÝM ZÁKONEM O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ - ZMĚNY V ZÁKONU 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ - část II.


   Další zákon, který se velmi výrazně mění v souvislosti s přijetím nového zákona o nemocenském pojištění (dále jen NP) je zákon 589/92 Sb. o pojistném na SZ a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Ke změnám dochází v § 3, kde jsou uvedeni „poplatníci pojistného“. Od 1. 1. 2007 by měl znít takto:

   § 3

   (1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:
a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby,
b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

  1.   zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
  2.   zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
  3.   členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
  4.   fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8,
  5.   soudci,
  6.   poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
  7.   členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
  8.   členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv,
  9.   dobrovolní zaměstnanci pečovatelské služby,
  10.   pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,
  11.   osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
  12.   státní zaměstnanci podle služebního zákona,
  13.   pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
  14.   společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
  15.   členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.
(2) Zaměstnavatelé jsou poplatníky
a) pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. a) a
b) pojistného na důchodové pojištění, pokud zaměstnávají zaměstnance uvedené v odstavci 3 písm. b).
(3) Zaměstnanci jsou poplatníky

a)

pojistného na nemocenské pojištění, pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedené v odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, kteří jsou účastni nemocenského pojištění; za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění nebo v době přerušení nemocenského pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu, nebo

b)

pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance uvedené v odstavci 1 písm. b) bodech 14 a 15, kteří jsou účastni důchodového pojištění; za tohoto zaměstnance se považuje též osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na důchodovém pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

      U tučně vytištěného textu došlo ke změnám oproti stávajícímu znění zákona. Dosavadní odstavce 2 až 3 v § 3 se označují jako odst. 4 a 5 (to jsou OSVČ a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění).

CO Z NOVÉHO ZNĚNÍ § 3 odst. 1 až 3 VYPLÝVÁ?

   Zákon již nerozlišuje organizace na malé a velké a upřesňuje text u některých skupin poplatníků pojistného. Podle odst. 3 nebudou účastni nemocenského pojištění společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a dále členové družstev, kteří pracují pouze v orgánech družstva za odměnu, která je předem určena. Tito zaměstnanci by byli povinně pojištěni pouze na důchodové pojištění.
  POZOR: pokud bude mít společník nebo jednatel ještě pracovněprávní vztah ke společnosti, bude nemocensky pojištěn jako běžný zaměstnanec!

   Další změny se zákonem 189/2006 Sb. provedly v § 5 zákona. Tyto změny ale dříve než nabyly účinnosti byly změněny zákonem 264/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce. Takže nový text § 5 bude od 1. 1. 2007 tento:

  § 5

   (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
  (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odst. 1 nezahrnují tyto příjmy:

a) náhrada škody podle zákoníku práce,
b) odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů (odkaz na zákoník práce…),
c) věrnostní přídavek horníků,
d) odměny vyplácené podle zákona 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost v výkonem zaměstnání,
e) jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné závažné události,
f) plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Do zákona se vkládá formulace o tom, že se pojistné odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Z toho vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně. Tímto novým vymezením bude ale třeba některá plnění, která dosud odvodům pojistného nepodléhala, do vyměřovacího základu zahrnout.
   Dále musí být tyto příjmy zaměstnanci zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na NP. Příjem zúčtovaný se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Co si pod tímto textem představit? Podle našeho názoru se o příjem zúčtovaný zaměstnanci nejedná v případě poskytnutí vozidla pro služební a soukromé účely. Zde se pouze pro účely zdanění vypočte částka ve výši 1% z pořizovací ceny vozidla, ale zaměstnanci není předána v jeho prospěch a tudíž by se z ní pojistné neodvádělo.
    Z nového znění odst. 2 v § 5 vyplývá, že z příjmů, které by podle odst. 1 podléhaly odvodu pojistného, by se do vyměřovacího základu nezahrnuly

   Z příjmů, které se podle znění zákona platného do 31. 12. 2006 nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tak vypadly např. částky, které zaplatil zaměstnavatel za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou zdravotní pojišťovnou, sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na úrazové pojištění, zdravotní pojištění a plnění poskytnuté k životnímu jubileu 50 let věku nebo k prvnímu skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Z toho vyplývá, že z těchto plnění by se nově mělo pojistné na SZ odvádět. Ona vypadla i některá další plnění, ale podle našeho názoru se jedná o plnění, která nejsou tzv. „zúčtovaným příjmem“ (např. 1% ceny vozidla, částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby nižší, než je jejich obvyklá cena apod.) a tudíž se z nich pojistné i nadále odvádět nebude.

   Dále se do zákona vložil nový § 5a, který zní takto:

§ 5a

Vyměřovacími základy zaměstnavatele jsou
a) částky odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. a)
b) částky odpovídající úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 3 písm. b).
Dosavadní §§ 5a až 5c se označily za §§ 5b až 5d.

  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   Vyměřovací základy zaměstnavatele se budou lišit podle toho, které skupiny pojištěnců zaměstnávají. Pokud zaměstnavatel zaměstnává pouze zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, je vyměřovacím základem zaměstnavatele úhrn jejich vyměřovacích základů. V případě, že zaměstnává i zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, bude vyměřovacím základem zaměstnavatele úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté a členové družstev).
   Ze součtu těchto vyměřovacích základů se vypočte pojistné na SZ samostatně ve výši uvedené v § 7 zákona.

  Úplně nově je zformulován i § 7:

  (1) Sazby pojistného činí
a) u zaměstnavatele

  1. 24,1 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 1,4 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti,
  2. 26 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. a), z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnavatele s průměrným měsíčním počtem zaměstnanců nižším než 26 zaměstnanců, pokud si tuto sazbu sám stanoví podle odstavce 3,
  3. 21,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5a písm. b),

b) u zaměstnance

  1. 8 % z vyměřovacího základu, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, 6,5 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. a),
  2. 6,5 % z vyměřovacího základu, jde-li o zaměstnance uvedeného v § 3 odst. 3 písm. b),

c) u osoby samostatně výdělečně činné

  1. 29,6 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 1 až 3, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,6 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
  2. 2,5 % z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 4, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,

d) u osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u zahraničního zaměstnance 2,5 %
z vyměřovacího základu.

  (2) Sazba pro pojistné na nemocenské pojištění a celková sazba pro pojistné uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 platí pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007. V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením vždy pro jednotlivý kalendářní rok, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, jde-li o zaměstnance zaměstnavatelů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodě 2, výdajů na dávky nemocenského pojištění vyplacené těmto zaměstnancům v kalendářním roce, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se tyto sazby stanoví, a na předpokládaný vztah těchto příjmů a výdajů v kalendářním roce, pro který se tyto sazby stanoví, tak, aby bylo dosaženo v tomto roce rovnováhy mezi těmito příjmy a výdaji.

  (3) Sazba pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 platí vždy pro jednotlivý kalendářní rok pro zaměstnavatele na základě jeho písemného oznámení. Zaměstnavatel může oznámit placení pojistného v kalendářním roce ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději do 20. ledna kalendářního roku, pro který si tuto sazbu stanovil; k oznámení učiněnému po tomto dni se nepřihlíží.

  (4) Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 3 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé nezjišťuje.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   U zaměstnavatelů, kteří mají více než 25 zaměstnanců se snižuje pojistné na SZ z 26% na 24,1%, tj. o 1,9%. Stejně tak se snižuje pojistné u zaměstnavatelů, kteří mají sice méně než 26 zaměstnanců, ale nerozhodnou se pro způsob placení pojistného podle odst. 3. U zaměstnavatelů, kteří mají společníky a jednatele s.r.o., komanditisty k.s. a členy družstev bez pracovního poměru se pojistné za tyto společníky, jednatele apod. snižuje o 4,5%, protože budou pojištěni pouze na důchodové pojištění. O 1,5% se u těchto skupin snižuje i odvod za zaměstnance. U OSVČ se snižuje sazba na nemocenské pojištění rovněž o 1,9%. Podmínkou pro placení pojistného na SZ u OSVČ je, že se přihlásí k pojištění.
   Pokud využijí zaměstnavatelé s méně než 26 zaměstnanci možnosti platit pojistné ve stejné výši jako dosud (tj. 26%), budou si moci od odvodu pojistného na SZ odečíst polovinu částky, kterou vyplatí svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti (§ 9 odst. 2). Tento způsob ale není podle našeho názoru pro zaměstnavatele výhodný, protože na tomto postupu prodělává VŽDY! Pouze zaměstnavatelé, kterým zaměstnanci „prostonají“ čtvrtinu roku by na tomto způsobu prodělávali méně, než kdyby zvolili způsob se sníženým pojistným.

   Např. zaměstnavatel s 10 zaměstnanci a průměrným výdělkem 20 tis. Kč by při využití snížení pojistného na SZ o 1,9% ušetřil na odvodu pojistného 45600 Kč. Z této částky by musel uhradit náklady na náhradu mzdy svých zaměstnanců za dobu prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti. Podle našich propočtů by mohl skoro každý zaměstnanec onemocnět 1x za rok na plných 14 dnů a tento zaměstnavatel by ještě na novém způsobu neprodělával… Vychází nám 9,6 pracovních neschopností na plných 14 kal. dnů.
   Pokud by se rozhodl pro způsob placení ve výši stávajících 26%, tak by žádné pojistné neušetřil a z každé náhrady mzdy, kterou by zaměstnancům zaplatil, by si mohl odečíst od odváděného pojistného 50% z této částky. Tzn., že zaměstnanci, který byl v pracovní neschopnosti 10 pracovních dnů by na náhradě mzdy zaplatil 4751 Kč (výpočet výše náhrady mzdy proveden z příjmu 20 tis. Kč, což představuje denní výdělek 919,96 Kč) a odvod pojistného na SZ by se mu snížil pouze o částku 2376 Kč.

   Pokud by se i přes toto varování někdo rozhodl tento způsob uplatnit, musí tento způsob odvodu pojistného písemně oznámit OSSZ do 20. 1. 2007. K pozdějšímu nahlášení se již nepřihlíží.

   Další změny byly provedeny v § 9, který bude znít takto:

   (1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

   (2) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci, za který pojistné platí, zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Polovina uvedená ve větě první se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

   (3) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, odečte z částky pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům se zdravotním postižením na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a rozdíl odvede na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Za zaměstnance se zdravotním postižením se považuje zaměstnanec, který byl osobou se zdravotním postižením v den vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény).

   (4) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 1 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b) a o výši pojistného, které je povinen odvádět, s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena; zaměstnavatel uvedený v odstavci 3 uvádí na tomto tiskopisu též výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.

   (5) Zaměstnavatel, který platí pojistné ve výši sazby uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 a bodě 3, je povinen ve lhůtě stanovené v odstavci 1 předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu přehled o výši vyměřovacích základů stanovených podle § 5a písm. a) a b), o výši pojistného, které je povinen odvádět, o výši částky, kterou zúčtoval v kalendářním měsíci zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, a o výši rozdílu mezi pojistným a polovinou těchto zúčtovaných náhrad mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti s uvedením čísla účtu, z něhož byla platba pojistného provedena.

   (6) Je-li polovina částky, kterou zaměstnavatel uvedený v odstavci 2 nebo odstavci 3 v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti, vyšší než pojistné za tento kalendářní měsíc, požádá zaměstnavatel příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o úhradu rozdílu. Okresní správa sociálního zabezpečení je povinna uhradit rozdíl do 8 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud nemá zaměstnavatel vůči ní splatný závazek; je-li takový závazek, použije se požadovaná částka nejdříve k jeho úhradě.

   (7) Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti ve vyšší částce, než měla být odečtena, považuje se částka, o kterou bylo pojistné takto zkráceno, za dluh na pojistném.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
Podle odst. 1 je povinností odvést pojistné na SZ v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pro většinu zaměstnavatelů tak může dojít k posunutí termínu pro odvod pojistného až na 20-tého v následujícím měsíci. Některé firmy však mají stanoven výplatní termín na dobu až po 20. dni a u nich bude muset být pojistné na SZ odvedeno nejpozději 20. den následujícího měsíce, zde není dána žádná možnost sjednání pozdějšího termínu s OSSZ, jako je tomu u odvodu záloh na daň z příjmů.
   Podle odst. 2 si zaměstnavatel, který platí pojistné v současné výši (tj. 26%) odečte od vypočteného pojistného 50% částky, kterou zúčtoval svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.
   Podle odst. 3 si zaměstnavatelé odečtou od vypočteného pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům, kteří jsou osobou se zdravotním postižením na náhradě mzdy za prvních 14 kal. dnů PN.
   Z odst. 6 vyplývá, že pokud je polovina odečítané náhrady mzdy vyšší než odváděné pojistné , může si tento zaměstnavatel požádat OSSZ nejpozději do 20. kal. dne o vrácení rozdílu. OSSZ jej vrátí do 8 dnů od obdržení žádosti.

   Nově je formulován rovněž § 10, který zní:

   § 10

   Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu, plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.
   Toto vyplývá z § 93 zákona 187/2006 o NP, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů a v přihlášce uvést i všechny své mzdové účtárny. Pokud nemá zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve kterých vede evidenci mezd, plní tuto povinnost mzdová účtárna podle sídla zaměstnavatele.

   Další důležitá změna byla provedena v § 20, kde se v odst 1 snížilo penále, vyměřované z důvodu pozdní nebo nižší platby, z 0,1% na 0,05. V odst. 3 téhož paragrafu se snížilo penále v případě povolení placení dlužného pojistného ve splátkách z 0,05% na 0,025%.

   V § 22a se změnilo pořadí úhrady splatných závazků tak, že se platba pojistného použije nejprve na úhradu nejstarších nedoplatků pojistného, potom na běžné platby pojistného, dále na penále, pokuty a přirážku k pojistnému. Dosud byly na prvních místech pokuty a přirážka k pojistnému.

   Kromě těchto změn byly v zákonu provedeny ještě další změny, které se však týkají velice úzkého okruhu našich klientů (např. zahraniční zaměstnanci, smluvní zaměstnanci apod.), takže se k nim vrátíme v některém z dalších čísel.