§ 3

   (1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:
a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby,
b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

1.   zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2.   zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
3.   členové družstva v družstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
4.   fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8,
5.   soudci,
6.   poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu parlamentu a poslanci Evropského parlamentu, zvolení na území České republiky,
7.   členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,
8.   členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv,
9.   dobrovolní zaměstnanci pečovatelské služby,
10.   pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,
11.   osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
12.   státní zaměstnanci podle služebního zákona,
13.   pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,
14.   společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
15.   členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.

      U tučně vytištěného textu došlo ke změnám oproti stávajícímu znění zákona. Dosavadní odstavce 2 až 3 v § 3 se označují jako odst. 4 a 5 (to jsou OSVČ a osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění).

CO Z NOVÉHO ZNĚNÍ § 3 odst. 1 až 3 VYPLÝVÁ?

   Zákon již nerozlišuje organizace na malé a velké a upřesňuje text u některých skupin poplatníků pojistného. Podle odst. 3 nebudou účastni nemocenského pojištění společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k.s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a dále členové družstev, kteří pracují pouze v orgánech družstva za odměnu, která je předem určena. Tito zaměstnanci by byli povinně pojištěni pouze na důchodové pojištění.
  POZOR: pokud bude mít společník nebo jednatel ještě pracovněprávní vztah ke společnosti, bude nemocensky pojištěn jako běžný zaměstnanec!

   Další změny se zákonem 189/2006 Sb. provedly v § 5 zákona. Tyto změny ale dříve než nabyly účinnosti byly změněny zákonem 264/2006 Sb., kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím nového zákoníku práce. Takže nový text § 5 bude od 1. 1. 2007 tento:

  § 5

   (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
  (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odst. 1 nezahrnují tyto příjmy:

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Do zákona se vkládá formulace o tom, že se pojistné odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Z toho vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně. Tímto novým vymezením bude ale třeba některá plnění, která dosud odvodům pojistného nepodléhala, do vyměřovacího základu zahrnout.
   Dále musí být tyto příjmy zaměstnanci zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na NP. Příjem zúčtovaný se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Co si pod tímto textem představit? Podle našeho názoru se o příjem zúčtovaný zaměstnanci nejedná v případě poskytnutí vozidla pro služební a soukromé účely. Zde se pouze pro účely zdanění vypočte částka ve výši 1% z pořizovací ceny vozidla, ale zaměstnanci není předána v jeho prospěch a tudíž by se z ní pojistné neodvádělo.
    Z nového znění odst. 2 v § 5 vyplývá, že z příjmů, které by podle odst. 1 podléhaly odvodu pojistného, by se do vyměřovacího základu nezahrnuly

• náhrady škody (např. náhrada za ztrátu na výdělku),
• odstupné, odchodné nebo odbytné (a to ani v případě jejich navýšení podle zákoníku práce),
• věrnostní přídavek horníkům,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (ale pouze v případě, že vytvoření a uplatnění vynálezu nebo ZN nemělo souvislost s výkonem zaměstnání),
• jednorázové sociální výpomoci poskytnuté k překlenutí obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události (tato výpomoc bude moci být osvobozena od pojistného, i když dani z příjmů by podléhala, pokud by nebyla na území, kde byl vyhlášen nouzový stav)
• plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání (zde by se mohlo jednat např. o odměnu k 60 narozeninám zaměstnankyni, která odešla do důchodu před 2 měsíci).

   Z příjmů, které se podle znění zákona platného do 31. 12. 2006 nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tak vypadly např. částky, které zaplatil zaměstnavatel za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou zdravotní pojišťovnou, sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na úrazové pojištění, zdravotní pojištění a plnění poskytnuté k životnímu jubileu 50 let věku nebo k prvnímu skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Z toho vyplývá, že z těchto plnění by se nově mělo pojistné na SZ odvádět. Ona vypadla i některá další plnění, ale podle našeho názoru se jedná o plnění, která nejsou tzv. „zúčtovaným příjmem“ (např. 1% ceny vozidla, částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby nižší, než je jejich obvyklá cena apod.) a tudíž se z nich pojistné i nadále odvádět nebude.

   Dále se do zákona vložil nový § 5a, který zní takto:

§ 5a

  CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   Vyměřovací základy zaměstnavatele se budou lišit podle toho, které skupiny pojištěnců zaměstnávají. Pokud zaměstnavatel zaměstnává pouze zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 13, je vyměřovacím základem zaměstnavatele úhrn jejich vyměřovacích základů. V případě, že zaměstnává i zaměstnance uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, bude vyměřovacím základem zaměstnavatele úhrn vyměřovacích základů těchto zaměstnanců (společníci, jednatelé, komanditisté a členové družstev).
   Ze součtu těchto vyměřovacích základů se vypočte pojistné na SZ samostatně ve výši uvedené v § 7 zákona.

  Úplně nově je zformulován i § 7:

  (1) Sazby pojistného činí
a) u zaměstnavatele

  (4) Průměrný měsíční počet zaměstnanců pro účely stanovení sazby pojistného na nemocenské pojištění podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 pro kalendářní rok se zjišťuje podle počtu zaměstnanců v předchozím kalendářním roce; průměrný měsíční počet zaměstnanců se stanoví tak, že součet počtu zaměstnanců účastných nemocenského pojištění zjištěný k prvnímu dni měsíců října, listopadu a prosince se dělí třemi a výsledek se zaokrouhlí na celé číslo dolů. Za zaměstnavatele uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 2 se považuje též právnická nebo fyzická osoba, která se stala zaměstnavatelem v průběhu kalendářního roku a oznámila placení pojistného na nemocenské pojištění v tomto kalendářním roce ve výši sazby uvedené v tomto ustanovení, a to od kalendářního měsíce, ve kterém oznámila placení pojistného v této sazbě, do konce kalendářního roku; pokud se právnická nebo fyzická osoba stala zaměstnavatelem v období od 1. října do 31. prosince, může oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení placení pojistného ve výši sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 2 ve lhůtě uvedené v odstavci 3 větě druhé též pro následující kalendářní rok. Počet zaměstnanců se v případech uvedených ve větě druhé nezjišťuje.

   Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
   U zaměstnavatelů, kteří mají více než 25 zaměstnanců se snižuje pojistné na SZ z 26% na 24,1%, tj. o 1,9%. Stejně tak se snižuje pojistné u zaměstnavatelů, kteří mají sice méně než 26 zaměstnanců, ale nerozhodnou se pro způsob placení pojistného podle odst. 3. U zaměstnavatelů, kteří mají společníky a jednatele s.r.o., komanditisty k.s. a členy družstev bez pracovního poměru se pojistné za tyto společníky, jednatele apod. snižuje o 4,5%, protože budou pojištěni pouze na důchodové pojištění. O 1,5% se u těchto skupin snižuje i odvod za zaměstnance. U OSVČ se snižuje sazba na nemocenské pojištění rovněž o 1,9%. Podmínkou pro placení pojistného na SZ u OSVČ je, že se přihlásí k pojištění.
   Pokud využijí zaměstnavatelé s méně než 26 zaměstnanci možnosti platit pojistné ve stejné výši jako dosud (tj. 26%), budou si moci od odvodu pojistného na SZ odečíst polovinu částky, kterou vyplatí svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu prvních 14 kal. dnů pracovní neschopnosti (§ 9 odst. 2). Tento způsob ale není podle našeho názoru pro zaměstnavatele výhodný, protože na tomto postupu prodělává VŽDY! Pouze zaměstnavatelé, kterým zaměstnanci „prostonají“ čtvrtinu roku by na tomto způsobu prodělávali méně, než kdyby zvolili způsob se sníženým pojistným.

   Pokud by se i přes toto varování někdo rozhodl tento způsob uplatnit, musí tento způsob odvodu pojistného písemně oznámit OSSZ do 20. 1. 2007. K pozdějšímu nahlášení se již nepřihlíží.

   Další změny byly provedeny v § 9, který bude znít takto:

   (1) Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
Podle odst. 1 je povinností odvést pojistné na SZ v období od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pro většinu zaměstnavatelů tak může dojít k posunutí termínu pro odvod pojistného až na 20-tého v následujícím měsíci. Některé firmy však mají stanoven výplatní termín na dobu až po 20. dni a u nich bude muset být pojistné na SZ odvedeno nejpozději 20. den následujícího měsíce, zde není dána žádná možnost sjednání pozdějšího termínu s OSSZ, jako je tomu u odvodu záloh na daň z příjmů.
   Podle odst. 2 si zaměstnavatel, který platí pojistné v současné výši (tj. 26%) odečte od vypočteného pojistného 50% částky, kterou zúčtoval svým zaměstnancům na náhradě mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti.
   Podle odst. 3 si zaměstnavatelé odečtou od vypočteného pojistného polovinu částky, kterou v kalendářním měsíci zúčtoval zaměstnancům, kteří jsou osobou se zdravotním postižením na náhradě mzdy za prvních 14 kal. dnů PN.
   Z odst. 6 vyplývá, že pokud je polovina odečítané náhrady mzdy vyšší než odváděné pojistné , může si tento zaměstnavatel požádat OSSZ nejpozději do 20. kal. dne o vrácení rozdílu. OSSZ jej vrátí do 8 dnů od obdržení žádosti.

   Nově je formulován rovněž § 10, který zní:

   § 10

   Má-li zaměstnavatel více mzdových účtáren zapsaných do registru zaměstnavatelů podle zvláštního právního předpisu, plní povinnosti zaměstnavatele při odvodu pojistného podle § 9 každá mzdová účtárna samostatně pro okruh zaměstnanců, pro které vede evidenci mezd nebo platů. Mzdovou účtárnou se pro účely tohoto zákona rozumí útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů.
   Toto vyplývá z § 93 zákona 187/2006 o NP, kde se říká, že zaměstnavatel je povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů a v přihlášce uvést i všechny své mzdové účtárny. Pokud nemá zaměstnavatel více mzdových účtáren, ve kterých vede evidenci mezd, plní tuto povinnost mzdová účtárna podle sídla zaměstnavatele.

   Další důležitá změna byla provedena v § 20, kde se v odst 1 snížilo penále, vyměřované z důvodu pozdní nebo nižší platby, z 0,1% na 0,05. V odst. 3 téhož paragrafu se snížilo penále v případě povolení placení dlužného pojistného ve splátkách z 0,05% na 0,025%.

   V § 22a se změnilo pořadí úhrady splatných závazků tak, že se platba pojistného použije nejprve na úhradu nejstarších nedoplatků pojistného, potom na běžné platby pojistného, dále na penále, pokuty a přirážku k pojistnému. Dosud byly na prvních místech pokuty a přirážka k pojistnému.

   Kromě těchto změn byly v zákonu provedeny ještě další změny, které se však týkají velice úzkého okruhu našich klientů (např. zahraniční zaměstnanci, smluvní zaměstnanci apod.), takže se k nim vrátíme v některém z dalších čísel.