Podle § 13 odst. 2 zákona 117/95 Sb. se za soustavnou přípravu na budoucí povolání považuje také doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky do konce školního vyučování (tj. do konce měsíce června) a doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě v době školních prázdnin nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost v zaměstnání, které zakládá účast na NP nebo nepobíralo podporu v nezaměstnanosti. Z toho vyplývá, že pokud Vaše zaměstnankyně bude mít v měsících červenec a srpen příjem 400 Kč a vyšší, nebude se u ní moci v těchto měsících uplatnit sleva na studium a rodiče si na ni nemůžou uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě za měsíce červenec a srpen.

   Podle § 55 zákona 111/98 Sb. (zákon o vysokých školách) se studium ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Jelikož obhajoba diplomové práce je součástí státní zkoušky, bude studium ukončeno až jejím vykonáním. Z toho vyplývá, že otec bude uplatňovat vyživovanou dceru až do měsíce prosince. Prokázat by to měl potvrzením VŠ, že jeho dcera je i nadále studentem.

   Váš problém vzniká tím, že pololetní prémii za II. pololetí vyplácíte již v prosinci a nikoliv až po skončení pololetí, tj. v měsíci lednu. Pokud by jste ji vypláceli až v lednu, měli by jste v každém čtvrtletí poměrnou část prémie. Pokud zachováte stávající stav ve výplatě prémií, museli by jste rozdělit vyplacenou pololetní prémii na čtyři čtvrtletí, což by ale odporovalo § 17 odst. 9 zákona 1/92 Sb. o mzdě, kde se říká, že počet dalších období se určí podle celkové doby, za níž se mzda poskytuje.

   Podle § 5 odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP je pojistné splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Není-li tento termín určen, je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kal. měsíce, za nějž se odvede. Z toho vyplývá, že pojistné ze mzdy za měsíc červen se odvede ještě na účet zdravotní pojišťovny, u které byl pojištěn do 30. 6. 2006. Teprve pojistné za měsíc červenec bude odvedeno na účet nové zdravotní pojišťovny.

   Podle odst. 1 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období. Podle § 3 téhož zákona se zaměstnancem rozumí zaměstnanec v pracovním poměru a mzdou je peněžité plnění poskytnuté zaměstnanci za práci. Jelikož odměna za funkci jednatele je poskytována podle obchodního zákoníku, nejedná se o mzdu ve smyslu zákona o mzdě a ani funkce jednatele není v zákonu o mzdě posuzována jako zaměstnanec. Z toho vyplývá, že do průměrného výdělku se jednateli započte pouze příjem z pracovního poměru.

   V odst. 4 § 17 zákona 1/92 Sb. se říká, že se pravděpodobný výdělek zjistí z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl. V tomto případě by se měl pravděpodobný výdělek zjistit z hrubé mzdy od 6. 3. do 31. 3. a vydělil by se 20 pracovními dny, pokud v nich neměl zaměstnanec překážku v práci. Ze mzdy, které by zřejmě dosáhl, by se průměrný výdělek zjišťoval v případě, že zaměstnanec neměl v rozhodném období žádnou mzdu, tj. ve vašem případě by nastoupil až od měsíce dubna.

   Možnost výkonu práce na dohodu o pracovní činnosti až do rozsahu týdenní pracovní doby je uvedena v NV 108/94 Sb., kterým se provádí ZP. V § 39 se říká, že lze vykonávat práci až do rozsahu týdenní pracovní doby, jde-li o práce k zabezpečení naléhavých zvýšených úkolů zaměstnavatele, nepřesahující dobu 3 měsíců v kal. roce, jestliže splnění těchto úkolů vyžaduje dočasné nárazové hromadné výpomoci zaměstnanců. Z tohoto textu vyplývá, že ve vašem případě tyto podmínky splněny nejsou a měli byste se studentkou sjednat např. pracovní poměr na dobu určitou. Co se týče odvodů pojistného a záloh na daň z tohoto pracovního poměru: budou stejné jako v případě sjednání dohody o pracovní činnosti.