A/ Změny v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na VZP a zákonu 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění

   V zákonu o pojistném na VZP dochází v oblasti zjišťování vyměřovacího základu ke stejným změnám, jako u pojistného na sociální zabezpečení. Tzn., že i zde je třeba přihlédnout k novému zákoníku práce resp. zákonu 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
   Úplně nově zní § 3 odst. 1 a 2

   § 3

   (1) Vyměřovacím základem zaměstnance je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění. Zúčtovaným příjmem se pro účely věty první rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch.
   (2) Do vyměřovacího základu zaměstnance se z příjmů uvedených v odst. 1 nezahrnují tyto příjmy:

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

   Do zákona se vkládá formulace o tom, že se pojistné odvádí z příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od daně osvobozeny. Z toho vyplývá, že se do vyměřovacího základu nebudou zahrnovat veškeré příjmy uvedené v § 4 a § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, tzn. příjmy od daně osvobozené a příjmy uvedené v § 6 odst. 7 a 8, které nejsou předmětem daně. Tímto novým vymezením bude ale třeba některá plnění, která dosud odvodům pojistného nepodléhala, do vyměřovacího základu zahrnout.
   Dále musí být tyto příjmy zaměstnanci zúčtovány v souvislosti s výkonem zaměstnání, které zakládá účast na NP. Příjem zúčtovaný se rozumí plnění, jehož hodnota je na příslušném účtu zaměstnavatele účtována jako náklad nebo úbytek prostředků a které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě poskytnuto zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch. Co si pod tímto textem představit? Podle našeho názoru se o příjem zúčtovaný zaměstnanci nejedná v případě poskytnutí vozidla pro služební a soukromé účely. Zde se pouze pro účely zdanění vypočte částka ve výši 1% z pořizovací ceny vozidla, ale zaměstnanci není předána v jeho prospěch a tudíž by se z ní pojistné neodvádělo.
   Z nového znění odst. 2 v § 3 vyplývá, že z příjmů, které by podle odst. 1 podléhaly odvodu pojistného, by se do vyměřovacího základu nezahrnuly

• náhrady škody (např. náhrada za ztrátu na výdělku),
• odstupné, odchodné nebo odbytné (a to ani v případě jejich navýšení podle zákoníku práce),
• věrnostní přídavek horníkům,
• odměny vyplácené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích (ale pouze v případě, že vytvoření a uplatnění vynálezu nebo ZN nemělo souvislost s výkonem zaměstnání),
• jednorázové sociální výpomoci poskytnuté k překlenutí obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události (tato výpomoc bude vždy osvobozena od pojistného, dani z příjmů by tato výpomoc podléhala, pokud by nebyla poskytnuta zaměstnanci na území, kde byl vyhlášen nouzový stav)
• plnění poskytnutá po skončení zaměstnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh, a důvod pro poskytnutí těchto plnění nastal po skončení zaměstnání (zde by se mohlo jednat např. o odměnu k 60 narozeninám zaměstnankyni, která odešla do důchodu před 2 měsíci).

   Z příjmů, které se podle znění zákona platného do 31. 12. 2006 nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tak vypadly např. částky, které zaplatil zaměstnavatel za poskytnutou zdravotní péči nehrazenou zdravotní pojišťovnou, sociální příspěvek k zabránění výraznému poklesu životní úrovně v době pracovní neschopnosti delší šesti týdnů, pojistné zaplacené zaměstnavatelem na úrazové pojištění, zdravotní pojištění a plnění poskytnuté k životnímu jubileu 50 let věku nebo k prvnímu skončení zaměstnání po nabytí nároku na starobní nebo invalidní důchod. Z toho vyplývá, že z těchto plnění by se nově mělo pojistné na VZP odvádět. Ona vypadla i některá další plnění, ale podle našeho názoru se jedná o plnění, která nejsou tzv. „zúčtovaným příjmem“ (např. 1% ceny vozidla, částky, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky nebo služby nižší, než je jejich obvyklá cena apod.) a tudíž se z nich pojistné i nadále odvádět nebude.

   Další změna v zákonu 592/92 Sb. byla provedena v § 18 odst. 1 a 2, kde se snížilo penále z 0,1% na 0,05%. Podle přechodného ustanovení se výše penále za dobu před 1. 1. 2007 řídí předpisy účinnými před tímto dnem, tzn., že v těchto případech by penále činilo 0,1%.

   Další změny v oblasti zdravotního pojištění byly provedeny v zákonu 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.
V § 5, kde jsou uvedeni plátci pojistného na VZP se doplnily v písm. a) body 14 a 15, které zní:
   „14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
   15. členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.“

   Povinnost odvádět pojistné na VZP mají tyto skupiny v případě, že jsou účastni důchodového pojištění. Podle § 8 zákona o důchodovém pojištění jsou účastni tohoto pojištění, jestliže dosáhnou alespoň rozhodného příjmu. Rozhodný příjem by měl být v roce 2007 cca 5000 Kč. Tzn., že pokud by se společníkovi, jednateli nebo členovi družstva poskytovala odměna nižší než tato částka, nemuselo by se u nich odvádět pojistné na VZP.

   K zpřesnění textu v tomto zákonu došlo i u osob, za které je plátcem pojistného stát, kde se v § 7 odst. 1 písm. d) změnil text takto:
„d) ženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění“.
   Tím, že je zde odkaz na zákon o NP, budou osobami, za které je plátcem pojistného stát i osoby uvedené v § 32 zákona o NP, tj. např. muž, který je otcem dítěte a uzavřel s matkou dítěte písemnou dohodu, že o dítě bude nejdříve po uplynutí „šestinedělí“ pečovat.

   B/ Změny v zákonu 586/92 S. o daních z příjmů

• V § 4 odst. 1 písm. h) se mezi příjmy od daně osvobozené doplnil „příjem získaný ve formě náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů“. Zvláštním právním předpisem je zde myšlen § 127a zákoníku práce.

   Z toho vyplývá, že u zaměstnance je od daně z příjmů osvobozena jak náhrada mzdy za prvních 14 dnů PN v zákonné výši tak i zvýšená náhrada, kterou může zaměstnavatel poskytnout až do výše průměrného čistého výdělku (viz komentář k odst. 3 § 127a ZP v DIS 6/2006). Pochopitelně, že by se z těchto náhrad neodvádělo ani jedno pojistné.
   Pokud by se zaměstnavatel k tomuto navýšení náhrady rozhodl, jednalo by se podle § 24 odst. 2 písm. j) zákona 586/92 o daních příjmů o daňově uznatelný výdaj. Jedná se totiž o výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah odpočinku zaměstnanců vynaložené na „pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak“. V tomto případě zákoník práce nestanoví jinak, takže jsou daňově uznatelné i zvýšené náhrady mzdy poskytované podle § 127a ZP.

   C/ Změny v zákonu 155/95 S. o důchodovém pojištění

   V zákonu o důchodovém pojištění došlo rovněž ke změně v okruhu pojištěných osob. V § 5 odst. 1 se doplnila písm. w) a x), která zní:
„w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
   x) členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pokud výkon této činnosti není podle stanov družstva považován za výkon práce pro družstvo.“
   Účast těchto skupin na důchodovém pojištění je podle § 8 odst. 2 podmíněna dosažením alespoň rozhodného příjmu. Rozhodný příjem by se měl zjistit jako čtvrtina součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto VVZ za rok, který o dva roky předchází roku, za který se posuzuje účast na pojištění. Tzn., že se v roce 2007 bude vycházet z VVZ a koeficientu za rok 2005. Tyto údaje budou ale známy až v září 2006. Podle odhadů by součin měl být cca 20000 Kč a čtvrtina je 5000 Kč.

   V § 16 odst. 4 písm. a) se mezi tzv. vyloučené doby doplnila „doba pobírání náhrady mzdy nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle § 127a ZP“.
   Z toho vyplývá, že mezi doby, které se vylučují při zjištění osobního vyměřovacího základu zaměstnance, patří i doby, po které mu zaměstnavatel poskytoval náhradu mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.

   V § 16 se doplnil nový odst. 7, který řeší zaměstnavatele, který mzdu zúčtovává, ale nevyplácí nebo vyplácí jen částečně
„(7) Jestliže zaměstnavatel pojištěnci započitatelný příjem do vyměřovacího základu

   D/ Změna v občanském soudním řádu

   V § 279 odst. 2 občanského soudního řádu se doplnila mezi přednostní pohledávky nová písm. h) a i), která zní: „h) pohledávky regresní povahy podle zákona o nemocenském pojištění i) pohledávky náhrady mzdy (sníženého platu nebo snížené odměny) poskytované po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“. Z toho vyplývá, že neoprávněně vyplacené dávky NP nebo náhrady mzdy za prvních 14 dnů PN bude možno srážet i z druhé třetiny zbytku čisté mzdy. Tzn., že pokud zaměstnanec „vylákal“ neoprávněně na zaměstnavateli náhradu mzdy za dobu prvních 14 dnů PN, bude se moci u zaměstnance vybrat, a to i z druhé třetiny.

   E/ Změna v zákonu o obcích

   V § 73 zákona 128/2000 Sb. o obcích se změnil odst. 3 a doplnil nový odst. 4:
   „(3) Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží, nestanoví-li se jinak v odst. 4; v kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.
   (4) Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna ve snížené výši; za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý kalendářní den ve výši 30% a od čtvrtého kalendářního dne dočasné PN nebo karantény náleží měsíční odměna ve snížené výši za každý kalendářní den ve výši 69% jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny ve snížené výši podle věty první se měsíční odměna, z níž se stanoví měsíční odměna ve snížené výši, upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši stanovená podle věty první se snižuje o 50%, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o NP snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši stanovené podle věty první a třetí za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru“.
   Z tohoto textu vyplývá, že obce budou vypočítávat měsíční odměnu ve snížené výši jinak než u zaměstnavatelů. Tzn., že výpočet bude prováděn za kalendářní dny a budou se používat redukční hranice podle zákona o NP a nikoliv podle zákoníku práce. Nově se přímo do zákona vložilo, jak postupovat v případě, že vykonával uvolněný člen zastupitelstva svou funkci jen po část měsíce (dosud bylo toto krácení odměny v NV 37/2003 Sb.).

   F/ Změny v zákonu o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

   V zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení dochází k těmto změnám v souvislosti s přijetím nového zákona o nemocenském pojištění:

• v části třetí se zrušuje hlava první „úkoly organizací v nemocenském pojištění“

tzn., že se ruší §§ 17 až 35, které řešily povinnosti organizací v nemocenském pojištění a tyto jsou nyní součástí zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění

• podle nově vloženého § 36b je zaměstnavatel povinen plnit oznamovací povinnost při zaměstnávání společníků, jednatelů, komanditistů, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro něho práci, za kterou jsou odměňováni a členů družstev, kteří pouze pobírají odměny za výkon funkce v statutárním orgánu a jejich výše je předem určena

termín je do 8 dnů ode dne zahájení jejich práce a při ukončení do 8 dnů od skončení jejich práce. Může se ale s OSSZ sjednat i jiná lhůta.

• z nového znění §§ 82 a 83 vyplývá, že žádosti o přiznání dávek důchodového pojištění budou s občany sepisovat OSSZ

   Takže toto by měly být všechny nejvýznamnější změny v zákonech provedené v souvislosti s přijetím nového zákona o nemocenském pojištění. V příštím čísle se začneme již věnovat vlastnímu zákonu o nemocenském pojištění, tj. těm ustanovením, která budou mít význam pro naši práci (účast na pojištění, ochranná doba, podpůrčí doba, povinnosti organizací apod.).