STANOVISKO MPSV K POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14 DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI U ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENÉM PRACOVNÍM REŽIMU

2/ STANOVISKO MPSV K POSKYTOVÁNÍ NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14 DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI U ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V NEROVNOMĚRNĚ ROZVRŽENÉM PRACOVNÍM REŽIMU

Na květnových seminářích jsme Vám slíbili, že prověříme, jak to bude s poskytováním náhrady mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů u zaměstnanců, kteří pracují v nerovnoměrně rozvrženém pracovním režimu (11 resp. 12 hodinových směnách). Podle našich výpočtů měli být tito zaměstnanci novou právní úpravou poškozeni. Z tohoto důvodu jsme poslali k této problematice dotaz na MPSV a jejich odpověď Vám nabízíme v plném znění k posouzení. Poslední odstavec odpovědi se týká našeho druhého dotazu a ten zněl, jak postupovat v případě, že zaměstnanec má rozvrženu pracovní dobu na 6 dnů v týdnu.

Citace odpovědi MPSV:
   „K Vašemu dotazu sdělujeme, že obavy v něm uvedené nejsou opodstatněné. V § 127a dosavadního zákoníku práce, ve znění poslední novely, provedené zákonem č. 189/2006 Sb. (srov. shodně též v § 192 nového zákoníku práce), je v odstavci 2 pouze stanoveno, že zjištěný průměrný výdělek pro pracovněprávní účely je třeba upravit stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro dávky nemocenského pojištění. Znamená to tedy, že srovnatelným základem k provedení (výpočtu) potřebné redukce pro stanovení náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) zaměstnance musí být vždy jeho průměrný denní (směnový) výdělek.
   To však nebrání, aby shora uvedeným způsobem stanovená denní (redukovaná) náhrada mzdy, stejně tak, jako je tomu nyní při překážkách v práci obecně, a zejména také v případě čerpání dovolené na zotavenou, příslušela zaměstnanci tato náhrada vždy v poměru ke skutečně zameškané pracovní době z těchto důvodů. Je to stejné, jako když zaměstnanec například čerpá dovolenou na zotavenou v den, na který mu připadá směna v délce 11,5 hodin. V takovém případě jistě vyčerpá z dovolené zásadně jen jeden den, náhrada mzdy mu však bude příslušet za 11,5 hodin.
   Pro tento účel lze proto zjištěný denní redukovaný výdělek zaměstnance snadno přepočítat na průměrný redukovaný hodinový výdělek a náhradu mzdy za příslušný pracovní den, v němž trvá pracovní neschopnost, zaměstnanci poskytnout v takové výši, která odpovídá počtu zameškaných hodin v příslušné konkrétní směně. Přepočet nutno provést tak, že celkový počet hodin (včetně přesčasových), odpracovaných v rozhodném období, se vydělí počtem v tomtéž období odpracovaných dní a zjistí se tak průměrný počet hodin připadajících na jeden pracovní den, v němž byl stanoven průměrný denní (směnový) výdělek. Vydělením průměrného redukovaného denního výdělku takto zjištěným průměrným počtem hodin připadajících na jeden pracovní den v rozhodném období, lze určit průměrný redukovaný hodinový výdělek a ten přímo použít pro vlastní náhradu mzdy za konkrétní pracovní den, který zaměstnanec z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zameškal.
   Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (karanténě) zásadně přísluší za všechny pracovní dny (směny), které zaměstnanci připadly na období prvních 14 dnů trvání uvedené sociální události. Zaměstnanec, kterému takto připadlo v uvedeném období 12 směn, obdrží náhradu mzdy zásadně ve všech těchto dnech (viz § 127a odst. 1, resp. § 192 odst. 1 zákoníku práce).“

DOPAD TOHOTO STANOVISKA:
Podle našeho názoru bude tento „doporučený výpočet“ náročný na nastavení programu na zpracování mezd a jeho konkrétní přínos pro zaměstnance pracující ve 12-ti hodinových směnách ukáže teprve čas…