Vzhledem k tomu, že se jedná o výpověď danou zaměstnancem, nevztahuje se na ni odst. 2 § 48 ZP, který se týká výpovědi dané zaměstnavatelem. Z toho vyplývá, že Vašemu zaměstnanci skončí pracovní poměr dne 31. 7. 2006. Žádné prodloužení výpovědní doby v tomto případě nepřichází v úvahu.

   Podle odst. 2 § 260 ZP peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše trojnásobku jeho průměrného výdělku přecházejí mzdové nároky postupně přímo na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti. Předmětem dědictví by se staly, není-li těchto osob. Z tohoto vyplývá, že nároky nezanikají, ale pokud nemá manželka (děti, rodiče) možnost čerpat peníze z jeho účtu, tak jsou pro ně nedostupné… Z toho důvodu doporučujeme jejich výplatu pozůstalým v hotovosti přímo na pokladně.

   Podle § 55 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění nárok na důchod nezaniká uplynutím času. Podle odst. 2 téhož paragrafu nárok na výplatu důchodu zanikne uplynutím 3 let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Z toho vyplývá, že Vaše zaměstnankyně může zpětně požádat o přiznání starobního důchodu. Jelikož splnila podmínku sjednání doby určité od data vzniku nároku na důchod, bude ji zpětně přiznán od 1. 4. 2006. Pro Vás jako zpracovatele mezd to bude znamenat to, že jí bude třeba zastavit v roce 2007 slevu na poplatníka, protože díky zpětnému přiznání důchodu bude k 1. 1. 2007 poživatelkou starobního důchodu a nárok na tuto slevu u ní zanikne. V případě, že tuto slevu za leden 2007 nezastavíte, budete muset po zpětném přiznání důchodu provést opravu měsíců, kdy slevu uplatňovala neoprávněně.

   Podle § 25 odst. 3 písm. b) nebrání v zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání „výkon činnosti na základě dohod mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy“. Jelikož minimální mzda činí od 1. 7. 2006 částku 7955 Kč, bude tato podmínka splněna při příjmu 3977 Kč. Pokud by podepsala prohlášení k dani, tak by se u ní mohla uplatnit sleva na dani na poplatníka (600 Kč) a daň by neodváděla žádnou. Co se týče vzniku nároku na daňové zvýhodnění na vyživované dítě (zde by přicházel v úvahu pouze daňový bonus), záleželo by na tom, zda výše odměny přesáhne částku 3785 Kč, tj. polovinu minimální mzdy platné k 1. 1. 2006. Pokud by odměna byla alespoň v této výši, daňový bonus by jí náležel.

   V tomto případě provedete srážku pouze z jeho dosažené mzdy za poslední měsíc výkonu práce. Z odstupného se srážka mzdy neprovádí, protože podle § 4 odst. 2 zákona 1/92 Sb. o mzdě není odstupné mzdou. V § 299 OSŘ se uvádí další příjmy, z kterých se srážky ze mzdy provádí (např. důchody, nemocenské, podpora v nezaměstnanosti apod.), ale odstupné mezi nimi uvedeno rovněž není. Pokud ale vstoupí v platnost nový zákoník práce, budou se od 1. 1. 2007 srážky provádět i z odstupného!

   Podle § 38l odst. 1 písm. e) se v případě úvěru poskytnutého na účely uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) (tj. na „údržbu nebo změnu stavby“) prokazuje nárok na snížení základu daně
   a) výpisem z listu vlastnictví nebo
   b) nájemní smlouvou, jde-li o byt v nájmu, anebo
   c) dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem), jde-li o byt v užívání.
Z toho vyplývá, že pokud Vám zaměstnanec prokáže užívání bytu na základě nájemní smlouvy nebo předloží doklad o trvalém pobytu, bude možné u něho odpočet úroků za rok 2006 uplatnit, protože se jedná o změnu stavby. V případě koupě nebo výstavby, musí být vždy vlastníkem nebo spoluvlastníkem nabývané nemovitosti.

   Pojem „rodinný příslušník“ se v zákoníku práce nepoužívá, ale najdeme jej v příloze k NV 108/94 Sb., kterým se zákoník práce provádí. Zde se uvádí, v bodu 4 - „úmrtí rodinného příslušníka“, že se jedná o manžela, druha, dítě, rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela a manžela sourozence zaměstnance a také o prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela. Z této definice jednoznačně vyplývá, že nárok na volno s náhradou mzdy Váš zaměstnanec má, protože doprovází svého rodiče. Podmínka společné domácnosti u doprovodu do zdravotnického zařízení není uvedena.

   Podle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů je u zájezdů a rekreací od daně osvobozena nejvýše částka 20000 Kč za kalendářní rok. Osvobození je ale možné jen v případě, že je toto plnění poskytnuto formou tzv. „nepeněžního plnění“. Tzn., že by zaměstnavatel měl zakoupit zájezd a zaměstnanec by mu uhradil rozdíl mezi cenou zájezdu a výší příspěvku. Jelikož podmínka nepeněžního plnění splněna není, podléhá celá částka odvodu daně z příjmů a musí se z ní odvést i obojí pojistné.