NOVÝ ZÁKON O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Zásadní změnou je to, že všechny dávky nemocenského pojištění budou vyplácet správy sociálního zabezpečení. Dávkou NP není náhrada mzdy, kterou bude poskytovat zaměstnavatel za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti.

Tzn., že se změnil název z „podpory při ošetřování člena rodiny“ na „ošetřovné“ a názvem „nemocenské“ je označeno pobírání nemocenské od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy podle ZP (viz změny v ZP - DIS 6/2006).

V okruhu nemocensky pojištěných osob došlo k zásadní změně v tom, že byli vypuštěni společníci a jednatelé s.r.o. a komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou touto společností odměňováni a členové družstva, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena. Tito společníci, jednatelé a členové družstva budou povinně pojištění pouze na důchodové pojištění, pokud ovšem dosáhnou alespoň tzv. „rozhodného příjmu“, který by měl být cca 5000 Kč (viz změny v zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění - DIS 8/2006). Kromě toho z okruhu nemocensky pojištěných osob vypadli studenti, kteří budou pojištěni pouze na důchodové pojištění.

Podle § 6 odst. 1 budou zaměstnanci pojištěni v případě, že
1)	vykonávají zaměstnání na území ČR nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem v ČR a nejsou povinně pojištěni v tomto státě
2)	zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a
3)	sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kal. měsíc činí alespoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Podle odst. 5 by měla činit 1500 Kč.

   Zaměstnanci budou podle odst. 2 pojištěni i v případě, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, jedná-li se o zaměstnání na území ČR a výše příjmu dosáhne alespoň částky 1500 Kč, pokud nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání, které založilo účast na NP neuplynula doba alespoň 6 měsíců.
   Např. zaměstnanec skončil u zaměstnavatele pracovní poměr, který zakládal účast na pojištění, dne 31. 1. 2007. V měsíci květnu u něho opět pracoval od 5. do 15. a započitatelný příjem činil 3000 Kč. Z tohoto zaměstnání je účasten pojištění, protože od skončení předchozího zaměstnání neuplynula doba 6 měsíců. Pokud by takovéto zaměstnání uzavřel po 1. 8. 2007, účast na NP by nezaložilo.
   Pojištění vznikne i v případě, že předchozí zaměstnání u téhož zaměstnavatele, které nezaložilo účast proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kal. dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl příjmu alespoň 1500 Kč a do opětovného nástupu neuplynula doba 6 měsíců.
   Např. zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele od 3. 3. 2007 do 15. 3. 2007 a započitatelný příjem činil 6500 Kč. Z tohoto zaměstnání nevzniká účast na NP. V měsíci srpnu pracoval opět u tohoto zaměstnavatele od 7. 8. do 14. 8. a započitatelný příjem činil 3800 Kč. Toto zaměstnání založilo účast na NP, protože od předchozího zaměstnání neuplynula doba 6 měsíců.
   Rozhodná částka 1500 Kč se bude podle odst. 5 každoročně zvyšovat v případě, že jedna desetina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet bude po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny vyšší než dosud platná částka. Pokud vyjdou předpoklady, bude rozhodná částka od 1. 1. 2007 zvýšena na 2000 Kč.

„Zaměstnáním malého rozsahu“ (§ 7) je takové zaměstnání, v němž jsou splněny podmínky uvedené v § 6, s výjimkou podmínky započitatelného příjmu, který je nižší než 1500 Kč nebo nebyl vůbec sjednán. Při výkonu tohoto zaměstnání by pojištění vzniklo jen v měsících, v nichž zaměstnanec dosáhl alespoň částky 1500 Kč.
Oproti stávajícímu stavu, kdy pojištění vzniká při příjmu 400 Kč a vyšším, se rozšíří počet osob, které nebudou pojištěni. O zaměstnání malého rozsahu se bude jednat např. v případě uklizečky, jejíž příjem činí měsíčně 1400 Kč nebo u domovníka, který pobírá měsíčně 1200 Kč. V těchto případech by se z tohoto zaměstnání neodvádělo ani jedno pojistné. Pokud by ovšem příjem v některém měsíci překročil částku 1500 Kč, pojištění by v tomto měsíci vzniklo.

Pokud vykonává zaměstnanec více zaměstnání zakládajících účast na pojištění, je pojištěn z každého z nich.

   V odst. 1 tohoto paragrafu je řešeno, jak a kdy vzniká resp. zaniká pojištění u jednotlivých skupin pojištěnců. Jelikož nás zajímají hlavně zaměstnanci, tak u zaměstnanců vzniká pojištění dnem, ve kterém nastoupil do práce a zaniká dnem skončení pracovního poměru. Tzn., že zůstává v platnosti současný stav, tj., že zaměstnanec musí začít pracovat, aby vzniklo pojištění.
   U zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti vzniká pojištění dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.
   V odst. 2 je řešena situace, když sjednaná částka započitatelného příjmu přestane dosahovat rozhodného příjmu (1500 Kč) z důvodu snížení sjednané částky nebo z důvodu navýšení rozhodného příjmu. V těchto případech pojištění zaniká dnem předcházejícím dni, od kterého k této situaci došlo.
   Podle odst. 3 vzniká pojištění u zaměstnání malého rozsahu ode dne, kdy byl započitatelný příjem sjednán nebo zvýšen na úroveň částky rozhodného příjmu (1500 Kč).
   V odst. 4 se říká: „Uzavřel-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru další pracovní poměr k témuž zaměstnavateli tak, že oba pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, nedochází k zániku pojištění z důvodu skončení předchozího pracovního poměru, pokud v dalším pracovním poměru jsou splněny podmínky účasti na pojištění; v tomto případě se má za to, že pojištění trvá bez přerušení. To platí obdobně pro pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 4 až 11 (tj. u členů družstev, u dohod o pracovní činnosti apod.)“. Z toho vyplývá, že pokud např. starobnímu důchodci skončí pracovní poměr na dobu určitou dne 31. 3. a od 1. 4. s ním uzavřu další pracovní poměr na dobu určitou, budu zjišťovat rozhodné období i z předchozího pracovního poměru.
   POZOR: toto by nešlo použít v případě, že by na sebe navazovala dohoda o pracovní činnosti a pracovní poměr. Zde by muselo být nové rozhodné období.
   Nově se podle odst. 9 pojištění přerušuje po dobu, po kterou bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu na dobu delší než 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po dobu rodičovské dovolené, s výjimkou doby, za kterou náleží peněžitá pomoc v mateřství.     Tuto skutečnost musí zaměstnavatel oznámit OSSZ do 8 dnů od poskytnutí neplaceného volna.    Rovněž do 8 dnů po jeho skončení je povinen nahlásit toto na OSSZ. V případě, že zaměstnanec začne opět pracovat po přerušení pojištění, bude se u něho jednat o nové rozhodné období od zahájení výkonu práce!

   Nemocenské bude náležet i v případě, že ke vzniku pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 14 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění (dosud byla 42 kalendářních dnů). Pokud pojištění trvalo dobu kratší, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění.
   Tzn., že pokud zaměstnanec onemocní desátý kalendářní den po skončení zaměstnání a pracovní neschopnost bude trvat pouze 10 kal. dnů, neobdrží zaměstnanec nic, protože nemocenské náleží až od 15. dne pracovní neschopnosti. U zaměstnavatele pro výplatu náhrady mzdy žádná ochranná lhůta neplyne.
    Peněžitá pomoc v mateřství bude náležet v případě, že k nástupu na ni dojde do 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. I zde ale platí, že pokud pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů trvalo pojištění.
   Ochranná lhůta neplyne z pojištěné činnosti poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu, z dalšího zaměstnání (zaměstnání sjednané na dobu pracovního volna v hlavním zaměstnání), ze zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, ze zaměstnání malého rozsahu a ze zaměstnání studentů, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin.
   Nově se ochranná lhůta nevztahuje na ošetřovné, protože v § 15 není výslovně uvedeno, že u ošetřovného tato ochranná lhůta plyne.
   Ochranná lhůta zaniká především

Nárok na nemocenské, peněžitou pomoc v mateřství a ošetřovné není zejména, pokud pojištěnec vykonává v pojištěné činnosti, ze které mu tyto dávky náleží, práci nebo mu náleží podle zvláštních právních předpisů i nadále započitatelný příjem.

   Dávky nemocenského pojištění se budou poskytovat za kalendářní dny a při jejich výpočtu se bude vycházet z denního vyměřovacího základu. Výše dávky se zaokrouhluje na celé Kč nahoru. Má-li zaměstnanec za kalendářní den, v němž vznikl nárok na dávku nebo v němž nárok zanikl, nárok na započitatelný příjem za část pracovní doby, náleží mu dávka v poměrné výši. Zde se nově doplnilo, že dávka bude náležet v poměrné výši i v případě ukončení pracovní neschopnosti (dosud jen při jejím vzniku). Např. zaměstnanci se ukončí nemocenská dnem 4. května a on nastoupí tento den ve 22,00 hod. na noční směnu. Obdrží za dvě hodiny mzdu a za zbývající část dne poměrnou část nemocenské.
   Denní vyměřovací základ se podle § 18 zjistí tak, že se vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období vydělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.
   Vyměřovacím základem je i nadále úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na SZ za jednotlivé měsíce rozhodného období.
   Rozhodným obdobím je období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pojistná událost. Stejný jako dosud je postup při zjišťování rozhodného období při vzniku pojistné události před uplynutím 12 kalendářních měsíců. Změna je ale v případě, že zaměstnanec nemá v rozhodném období vyměřovací základ nebo má jen vyloučené doby. V tomto případě bude rozhodným obdobím první kalendářní rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Toto se bude aplikovat především u žen, které byly na rodičovské dovolené a přímo z ní budou odcházet na další peněžitou pomoc v mateřství.
   Jestliže v rozhodném období nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec zřejmě dosáhl v měsíci, v němž vznikla pojistná událost. Obdobně by se použil „příjem, kterého by zřejmě dosáhl“ v případě, že nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kal. dny, jimiž se dělí vyměřovací základ.
   Změna oproti stávajícímu stavu je také ve vyloučených dobách. Kromě dnů, kdy je poskytováno nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné se nově budou vylučovat dny pracovní neschopnosti, v nichž náleží zaměstnanci náhrada mzdy za dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Naopak se nebudou vyřazovat dny pracovního volna bez náhrady příjmu (tzv. neplacené volno) v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní volno nárok podle zvláštního právního předpisu. Tato změna rozmělní zaměstnanci, který čerpal delší období neplaceného volna, jeho denní vyměřovací základ.
   Další důležitá změna ve zjišťování denního vyměřovacího základu je provedena v § 19 u zaměstnankyň, u nichž za trvání zaměstnání vznikl nárok na další peněžitou pomoc v mateřství v období do 4 let věku předchozího dítěte. Zde se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství. Porovnávají se denní vyměřovací základy neredukované.
   Rozhodné období pro peněžitou pomoc v mateřství se u pojištěnky, která na ni nastoupí od pozdějšího data než od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu.
Rozhodné období pro ošetřovné se u pojištěnce, který převzal ošetřování místo jiného oprávněného, zjišťuje ke dni převzetí ošetřování.

Vykonává-li zaměstnanec více zaměstnání zakládajících účast na pojištění, je pojištěn z každého z těchto zaměstnání. Změněn je výpočet jednotlivých dávek v případě pojistné události. Zde se podle § 20 nejprve stanoví denní vyměřovací základ z každé pojištěné činnosti a za denní vyměřovací základ pro výpočet dávky se považuje úhrn těchto vyměřovacích základů. Dosud se počítá denní vyměřovací základ i dávka z každého zaměstnání samostatně.
Např. pokud má zaměstnanec hlavní a vedlejší pracovní poměr a onemocní, bude se mu v obou zaměstnáních prvních 14 kalendářních dnů poskytovat náhrada mzdy zaměstnavatelem z jeho průměrného výdělku. Jestliže bude PN pokračovat, bude mu náležet nemocenské, které se vypočte ze součtu denních vyměřovacích základů z jednotlivých zaměstnání. Takto sečtené příjmy se budou redukovat a z redukované výše se bude vyplácet nemocenská.

Podle § 21 se bude denní vyměřovací základ zjištěný podle §§ 18 až 20 upravovat tak, že

Na stránce MPSV je zveřejněn odhad těchto redukčních hranic. První redukční hranice by měla dle odhadu činit 668 Kč, což odpovídá součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu za rok 2005 v částce 20040 Kč (v roce 2004 byl součin těchto částek 18833,32 Kč).

Tzn., že podle odhadu MPSV by činila druhá redukční hranice v roce 2007 částku 1002 Kč.

Tzn., že podle odhadu MPSV by činila třetí redukční hranice v roce 2007 částku 2004 Kč.

   Jak by vypadal výpočet redukovaného denního vyměřovacího základu v roce 2007?
   Např. u zaměstnanec s denním vyměřovacím základem 791,20 Kč by byl denní vyměřovací základ redukovaný 742 Kč (668+(123,2x0,6)=741,92).
   Maximální výše denního vyměřovacího základu po redukci by podle odhadu MPSV činila 1170 Kč (668+(334x0,6)+(1002x0,3).
   Z výše uvedeného vyplývá, že pro výpočet nemocenských dávek by se podle odhadu MPSV plně započetl příjem do cca 20300 Kč, ze 60% v pásmu 20300 až 30500 Kč a ze 30% v pásmu 30500 Kč až 61000 Kč. Zde je možné očekávat, že v rámci novely zákona o NP dojde k úpravě redukčních hranic směrem dolů!

   První, co je třeba si uvědomit, že nemocenské ani další dávky, o kterých bude nyní pojednáno již nebude vyplácet zaměstnavatel. Ten bude vyplácet pouze náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Zaměstnavatelé budou mít pouze povinnost předat potřebné podklady příslušné OSSZ.
   Nárok na nemocenské má pojištěnec, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, trvá-li pracovní neschopnost nebo karanténa déle než 14 kalendářních dnů.
   Maximální délka podpůrčí doby je stanovena na 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti (karantény). Tzn., že když odečteme 14 dnů PN, za které poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy, tak nemocenské je možno poskytovat 366 kalendářních dnů. Do podpůrčí doby se i nadále započítávají i doby předchozích PN, pokud spadají do období 380 kalendářní dnů před vznikem PN. Předchozí PN se nezapočtou v případě, kdy pojištěná činnost trvala alespoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední pracovní neschopnosti. Lékař orgánu nemocenského pojištění může podpůrčí dobu prodloužit až o 350 kalendářních dnů.
   Ke změně dochází při výplatě nemocenského poživatelům starobního nebo plného invalidního důchodu, kde se nově bude poskytovat pouze 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž končí pojištěná činnost. Pochopitelně, že jim zaměstnavatel bude poskytovat náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti, ale od státu dostanou zaplaceno maximálně za 70 kalendářních dnů.
   Výše nemocenského, bude činit 69% denního vyměřovacího základu.
   Např. ve výše uvedeném příkladu by byla nemocenská za kalendářní den 512 Kč (742x0,69 a zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru).
   Maximální výše nemocenského za kalendářní den bude činit 808 Kč (1170x0,69 a zaokrouhleno na celé koruny směrem nahoru).
   Pokud si zaměstnanec přivodil pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, jako následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu, činí výše nemocenského pouze 50% z vypočtené částky.

   Podle § 32 odst. 1 písm. e) bude mít nově nárok na peněžitou pomoc v mateřství pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od sedmého týdne po porodu.
   K zásadní změně při poskytování peněžité pomoci dochází v tom, že bude poskytována vždy 28 týdnů. Pouze v případě, že žena porodila 2 nebo více dětí, by se peněžitá pomoc poskytovala 37 týdnů (po uplynutí 28 týdnů musí ale pečovat alespoň o dvě děti). Vypadla zde možnost poskytování peněžité pomoci 37 týdnů neprovdaným, ovdovělým, rozvedeným nebo jinak osamělým.
   Výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70% denního vyměřovacího základu.    Z toho vyplývá, že u zaměstnankyně s denním vyměřovacím základem 658 Kč, by peněžitá pomoc činila 461 Kč. Maximální výše peněžité pomoci by podle odhadovaných redukčních hranic byla 819 Kč (1170x0,70) za kalendářní den.

   Podmínky pro poskytování ošetřovného jsou téměř stejné jako dříve u podpory při OČR, tj. délka 9 kalendářních dnů a 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance.
   Novinkou je to, že se manželé budou moci při ošetřování vystřídat. Změna je možná ale jen jednou za dobu trvání ošetřování. U osoby, která převzala ošetřování, se posuzují podmínky nároku na ošetřovné ke dni převzetí. Změnou je, že nárok na ošetřovné nebude mít zaměstnanec v případě, kdy jiná osoba má z důvodu péče o toto dítě nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo na rodičovský příspěvek. Výjimkou by byl případ, kdy tato osoba onemocněla, utrpěla úraz apod.
   Ošetřovné se nevyplácí za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu, pokud potřeba ošetřování vznikla nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na toto volno. Ošetřovné se nově nebude poskytovat za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem a v němž potřeba ošetřování trvala. Tzn., že pokud by se ošetřovné mělo poskytovat 7 dnů a zaměstnanec by odpracoval všechny své pracovní dny, nenáleželo by ošetřovné ani za dny pracovního klidu.
   Výše ošetřovného činí 65% denního vyměřovacího základu.
   Tzn., že maximální výše by byla 761 Kč za kalendářní den.

Podmínky pro poskytování této dávky se téměř nemění a její výše se stanoví jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrem započitatelných příjmů připadajícím na jeden kalendářní den po tomto převedení. Rozšířil se pouze důvod pro poskytnutí vyrovnávacího příspěvku o ženy, které kojí a nemůžou z tohoto důvodu konat svoji dosavadní práci, která je zakázána kojícím ženám.

   Mezi povinnosti zaměstnavatele patří do 8 kal. dnů (pokud není písemně dohodnuta jiná lhůta) oznámit OSSZ den nástupu zaměstnance a den skončení zaměstnání (§ 94). Dále je třeba vést evidenci o svých zaměstnancích v rozsahu uvedeném v § 95. Evidence musí obsahovat údaje, které se hlásí v současné době do registru pojištěnců a navíc ještě údaje týkající se výpočtu dávek nemocenského pojištění a dob, které jsou vylučovány při výpočtu nemocenských dávek. Dále je třeba nově evidovat např. i dobu pracovního volna bez náhrady mzdy (tato přerušuje dobu pojištění), název zdravotní pojišťovny (ta je evidována pro případnou kontrolu lékaře, který neoprávněně vystavuje neschopenky) a souběžná zaměstnání v cizině apod. Všechny tyto údaje se musí podle § 96 evidovat alespoň 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
   Podle § 97 je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat OSSZ. Těmito potřebnými údaji se rozumí vyměřovací základy zaměstnance uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 8. Tyto údaje se budou předávat na předepsaném tiskopisu. Tato povinnost se bude vztahovat i na zaměstnance, kteří budou nárok na dávku uplatňovat v ochranné době. Tzn., že všechny podklady (tzn., že i ukončení PN) bude předávat příslušné OSSZ zaměstnavatel.
   § 98 řeší součinnost zaměstnavatelů při provádění kontroly plnění povinností zaměstnavatele v pojištění pracovníky OSSZ.
Podle § 100 obstarává zaměstnavatel práce spojené s plněním úkolů v pojištění na vlastní náklady.

Podle § 110 musí být vyplaceny nejpozději ve lhůtě do 1 měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad doručen OSSZ. Zde bude záležet i na zaměstnavateli, kdy doručí příslušné doklady, protože od tohoto data bude běžet termín pro poskytnutí dávek. Pravděpodobně budou vyhlášeny alespoň dva termíny, ke kterým bude výplata dávek NP prováděna.

Přestupky u fyzických osob a správní delikty u právnických osob jsou členěny od 20 tis. Kč při formálním porušení povinností (např. za nepřihlášení se do registru) až do 50 tis. Kč (např. za nepředání žádosti zaměstnance o dávku na OSSZ) a maximálně 100 tis. Kč za neposkytnutí součinnosti OSSZ, při kontrole povinností zaměstnavatele v pojištění.

Podle § 50 zákona nelze uzavřít dohodu o srážkách z vyplacených dávek NP, s výjimkou dohody o srážkách na úhradu přeplatku na dávce nebo regresní náhrady. Toto se ale nebude týkat srážek na základě výkonu rozhodnutí, tj. např. výživného apod.
Pojištěnec se může podle § 47 na základě písemného prohlášení vzdát nároku na výplatu nemocenského, peněžité pomoci v mateřství a ošetřovného. Pojištěnka, která dítě porodila, se může vzdát nároku na peněžitou pomoc nejdříve po uplynutí 14 týdnů podpůrčí doby, ne však dříve, než uplyne 6 týdnů ode dne porodu.

   Dávky, na které vznikl nárok před 1. 1. 2007 a nárok trvá i po 31. 12. 2006, se vyplácejí za podmínek a ve výši podle předpisů platných ke dni 31. 12. 2006. Tyto dávky vyplácí nejdéle po dobu jednoho roku ten, kdo je vyplácel do 31. 12. 2006 (tj. velká organizace nebo OSSZ u malých organizací).
   Podle § 172 se nemocenské, na které vznikl nárok před 1. 1. 2007 a nárok trvá po 31. 12. 2006 a k tomuto dni ještě neuplynulo 14 kal. dnů PN, se vyplácí podle předpisů platných do 31. 12. 2006 a od 15. kalendářního dne rovněž dle předpisů platných do 31. 12. 2006.
§ 178 odst. 1 řeší, jak postupovat u skupin, které již nebudou podle nového zákona o NP pojištěni (to jsou společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté k.s. někteří členové družstev, studenti a žáci). Zde je povinností zaměstnavatele tyto osoby odhlásit u OSSZ nejpozději do 31. 1. 2007. Odhlášení se provede formou seznamu, kde se kromě jména, příjmení a rodného čísla uvede i to, zda činnost těchto osob zakládá účast na důchodovém pojištění. Dále se v § 178 odst. 2 řeší situace, kdy se některé druhy zaměstnání, které zakládaly účast na pojištění, změní na zaměstnání malého rozsahu (příjem do 1500 Kč). Zaměstnavatel má povinnost tyto zaměstnance nahlásit na OSSZ. V případě nesplnění této povinnosti jde o přestupek nebo správní delikt, za který se mu může uložit pokuta až do výše 50 tis. Kč.
   V § 180 se říká, že „vznik-li důvod k přerušení pojištění (neplacené volno delší než 30 dnů nebo rodičovská dovolená) před 1. 1. 2007 a tento důvod bude trvat i po 31. 12. 2006, přerušuje se pojištění od 1. 1. 2007“.
   Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. 1. 2007 a neskončila k 31. 12. 2006, bude podle § 184 ještě 42 kal. dnů. U zaměstnanců, jimž zaměstnání skončilo k 31. 12. 2006, bude plynout ochranná lhůta podle nového zákona, tj. bude v délce 14 kal. dnů. Stejná délka ochranné doby (14 kal. dnů) bude běžet u osob, jejichž pojištění skončilo k 31. 12. 2006 z důvodu změny účasti na pojištění.
   Podle § 185 se určí vyloučené dny již podle nového zákona, i když rozhodné období bude zasahovat před 1. 1. 2007. Tzn., že doba neplaceného volna poskytnutého v roce 2006 se již nebude vylučovat, pokud toto období bude spadat do rozhodného období.
   Dohody o srážkách z dávek NP, pozbývají platnosti dnem 1. 1. 2007. To bude platit i v případě, že srážka by se měla provést z dávek zúčtovaných za období před 1. 1. 2007.

a)	do částky první redukční hranice se počítá 100%
b)	z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60%
c)	z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30%;
k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Takto vypočtený denní vyměřovací základ se zaokrouhlí na celé koruny nahoru.