7/ SDĚLENÍ MF K DAŇOVÉMU POSOUZENÍ REGULOVANÉHO NÁJEMNÉHO…

   Nálezem Ústavního soudu ze dne 19. 3. 2003 byla počínaje dnem 20. 3. 2003 zrušena jakákoliv cenová regulace nájemného. V důsledku toho nelze v podnikovém bytovém hospodářství od 20. 3. 2003 aplikovat přechodné ustanovení v § 40 odst. 19 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (které zní: „Ustanovení § 25 odst. 1 písm. k/ zákona o daních z příjmů se nepoužije pro podnikové bytové hospodářství do doby zrušení regulace cen nájemného.“) a při stanovení základu daně z příjmů od tohoto data je nutné postupovat podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o daních z příjmů (které zní: „Za výdaje /náklady/ vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje /náklady/ převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) a zu) zákona o daních z příjmů; přičemž výdaje /náklady/ i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně.

   V souvislosti se zrušením cenové regulace nájemného z bytů v režimu podnikového bytového hospodářství a pronajímaných zaměstnavatelem zaměstnancům dále sdělujeme:

   Podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů se příjmem ze závislé činnosti a z funkčních požitků rozumí rovněž částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnuté služby nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního přepisu nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. To znamená, má-li zaměstnanec k dispozici např. tzv. podnikový byt za zvýhodněné nájemné, musí se tento nepeněžní příjem pro účely zdanění u zaměstnance ocenit částkou, jakou by jinak zaměstnanec platil na nájemném podle zvláštního právního předpisu a zdanitelným příjmem ze závislé činnosti by pak byla "sleva z ceny nájemného" (sjednaná mezi zaměstnavatelem jako pronajímatelem a zaměstnancem jako nájemcem). Podle poznámky pod čarou č. 1a) ve výše citovaném ustanovení se při oceňování nepeněžních příjmů pro daňové účely vychází ze zákona č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, ale tato poznámka nemá normotvorní charakter a tento zákon výši "tzv. obvyklého nájemného" ani výslovně nestanoví. Takže je nutné pro daňové účely respektovat též obecně platné právní normy o nájemném.

   Na byty pronajímané v režimu podnikového bytového hospodářství se vztahoval režim regulovaného nájemného ve smyslu obecně platných právních norem o nájemném a až do nabytí účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších přepisů (do 31. 3. 2006) nemohl zaměstnavatel u bytů na něž se vztahoval režim regulovaného nájemného, ani nájemné jednostranně zvýšit.

   Z výše uvedeného plyne, že tzv. regulované nájemné sjednávané v bytech pronajímaných v režimu podnikového bytového hospodářství, na které se vztahuje režim regulovaného nájemného podle obecně platných právních norem o nájemném, nelze až do účinnosti zákona č. 107/2006 Sb. (tj. do 31. 3. 2006) pro daňové účely posoudit jako tzv. zaměstnaneckou výhodu - nebyla zde poskytnutá sleva z ceny, kterou lze u zaměstnance jako nájemce podle § 6 odst.1 písm. d) a odst. 3 zákona o daních z příjmů považovat za zdanitelný příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

   CO Z TOHO PRO NÁS PLYNE?
Od dubna 2006 bude třeba posuzovat snížené nájemné jako zdanitelný příjem a navýšit o rozdíl mezi tržní a regulovanou cenou základ daně zaměstnance. Jelikož k deregulaci nájemného dojde ale až od ledna 2007, bude podle našeho názoru toto aktuální až v příštím roce…