Podle § 7 odst. 2 zákona 88/68 Sb. se této zaměstnankyni poskytne peněžitá pomoc jen do uplynutí 22 týdnů ode dne porodu (u osamělých 31 týdnů). Tzn., že pokud nastoupí na mateřskou dovolenou dva týdny před porodem, bude celková doba pobírání peněžité pomoci pouze 24 týdnů resp. 33 týdnů u osamělé. Pokud by ale zaměstnankyně vyčerpala z MD méně než 6 týdnů z důvodu, že porod nastal dříve než určil lékař, bude se poskytovat peněžitá pomoc po dobu celých 28 resp. 37 týdnů.

   Podle § 13 odst. 2 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu na budoucí zaměstnání považuje doba od úspěšného vykonání maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období vyučování školního roku v němž byla zkouška konána. Tzn., že o vyživované dítě se jedná ještě v měsících květen a červen. V měsících červenec a srpen se již nejednalo o vyživované dítě, protože bylo po celé tyto měsíce v zaměstnání, které zakládalo účast na NP. POZOR: za tyto měsíce si měl zaplatit pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy, a to prostřednictvím svého zaměstnavatele!

   Je pravdou, že v odst. 4 § 83a není zákaz možnosti zkrácení pracovní doby v nepodnikatelské sféře. Tento zákaz ale najdeme v § 20 odst. 2 ZP, kde se uvádí „pokud tento zákon stanoví, ve kterých případech lze v KS zvyšovat nebo rozšiřovat pracovněprávní nároky zaměstnanců, vztahuje se to na zaměstnavatele, kteří provozují podnikatelskou činnost, není-li výslovně stanoveno jinak“. A jelikož v § 83a odst. 4 není uvedeno, že toto se vztahuje i na zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, nelze u vás další zkrácení pracovní doby zavést.

   V případě, že dítě nevykonalo maturitní nebo jinou závěrečnou zkoušku a bylo mu povoleno její opakování v měsíci září, považuje se za vyživované dítě ještě v období školních prázdnin, pokud není po celý kalendářní měsíc v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Jestliže s ním máte sepsanou pracovní smlouvu od 1. 8. do 31. 8., nejedná se již v měsíci srpnu o vyživované dítě. Za měsíc srpen by si měl zaplatit pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy..

   Podle zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu se pořadí pohledávek řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno. Z první třetiny zbytku čisté mzdy se proto sráží jednotlivé pohledávky podle svého pořadí bez ohledu na to, zda se jedná o přednostní nebo nepřednostní pohledávku. Druhá třetina zbytku čisté mzdy se použije pouze na úhradu přednostních pohledávek, tj. nejprve na úhradu běžného výživného a v případě, že ještě něco zbude na úhradu dlužného výživného. Pochopitelně, že pokud má zaměstnanec vyšší příjem a na úhradu půjček u něho postačí nižší částka, než kterou u něho můžeme srazit, lze tento zbytek použít rovněž na úhradu výživného.

   Díky změnám provedeným v minulém roce zákonem 169/2005 Sb. může tato žena čerpat rodičovskou dovolenou podle § 159 odst. 3 ZP. V zákonu 88/1968 Sb. se pak doplnil § 13, kde se v odst. 2 říká, že „peněžitá pomoc v případě převzetí dítěte se poskytuje po dobu 22 týdnů ode dne převzetí dítěte, došlo-li k převzetí do 7 let věku dítěte. Po dobu, po kterou náleží peněžitá pomoc podle § 11, se peněžitá pomoc neposkytuje“. Z toho vyplývá, že této zaměstnankyni budete peněžitou pomoc vyplácet podle § 11 zákona 88/1968 až do dovršení 8 měsíců věku dítěte a potom ji budete vyplácet podle § 13 až do vyčerpání 22 týdnů ode dne převzetí.

   Podle § 17 odst. 1 zákona 1/92 Sb. o mzdě se průměrný výdělek zjišťuje z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období. Mzdou se podle § 4 odst. 2 téhož zákona rozumí peněžitá plnění poskytovaná za práci. Jestliže váš příspěvek na vánoce splňuje podmínku, že se jedná o mzdu (tj. je poskytován za práci), bude se zahrnovat do průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že je to složka mzdy poskytnutá za delší období než kal. čtvrtletí, bude třeba ji započíst do průměrného výdělku poměrnou částí v jednotlivých čtvrtletích (§ 17 odst. 9 zákona o mzdě).