Reformou veřejných financí se do zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ a do zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP zavádí tzv. „maximální vyměřovací základ“. V zákonu o pojistném na SZ je tento maximální základ uveden v nově vloženém § 15a a ve zdravotním pojištění je to v § 3 v nově vložených odstavcích 15 až 18.

   CO Z TĚCHTO MAXIMÁLNÍCH VYMĚŘOVACÍCH ZÁKLADŮ VYPLÝVÁ PRO NAŠI PRÁCI?

   V případě, že zaměstnancův vyměřovací základ překročí v průběhu kalendářního roku čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy, nebude se u něho již z dalších příjmů pojistné odvádět. Průměrná mzda se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
   Poznámka: všeobecný vyměřovací základ (VVZ) a koeficient pro jeho přepočet za rok 2006 by měla vláda vyhlásit do 30. 9. 2007. Vzhledem k tomu, že součin VVZ a koeficientu za rok 2005 byl 20139 Kč, dá se očekávat, že pro rok 2006 to bude nejméně 21000 Kč. Čtyřicetiosminásobek by činil 1008000 Kč (21000x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu 84000 Kč. Tzn., že maximální vyměřovací základ by se použil pouze u zaměstnanců, jejichž příjem je vyšší než 84000 Kč. U ostatních zaměstnanců by se i nadále odvádělo z celého příjmu... Skutečný 48násobek průměrné mzdy zařadíme do informačního servisu ihned po vyhlášení VVZ za rok 2006 a koeficientu pro jeho přepočet.

   JAK SE BUDE MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD V PRAXI APLIKOVAT?

     A) u zaměstnance, který má pouze jednoho zaměstnavatele

   v tomto případě se bude postupovat tak, že se bude pojistné odvádět od počátku roku z celého vyměřovacího základu zaměstnance a v měsíci, kdy součet vyměřovacích základů dosáhne 48násobku průměrné mzdy (1008000 Kč) se srážení pojistného zastaví. Pokud má zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více příjmů podléhajících odvodu pojistného, příjmy se sčítají
   Např. zaměstnanec s měsíčním příjmem 100000 Kč dosáhne 48násobku průměrné mzdy v měsíci listopadu. Za tento měsíc by se u něho odvedlo pojistné pouze z částky 8000 Kč (1008000-(10x100000) a v měsíci prosinci již vůbec.

     B) u zaměstnance, který má v kalendářním roce více zaměstnavatelů současně nebo postupně

   pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů, které přesahuje 48násobek průměrné mzdy se považuje za přeplatek na pojistném, který bude zaměstnanci vrácen.
   Např. zaměstnanec má v jedné společnosti mzdu 60000 Kč měsíčně a ve druhé společnosti pobírá jednatelskou odměnu 50000 Kč měsíčně. V tomto případě oba zaměstnavatelé sráží po celý rok pojistné v plné výši a po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů oba zaměstnavatele. Částka odvedeného pojistného nad 1008000 Kč by mu měla být podle § 17 zákona o pojistném na SZ resp. podle § 14 zákona o pojistném na VZP vrácena do jednoho měsíce ode dne, kdy byl přeplatek zjištěn.
   POZOR: pokud by měl zaměstnanec v jednom ze zaměstnání vyšší vyměřovací základ než 1008000 Kč už v průběhu roku, zastaví se u tohoto zaměstnavatele odvod pojistného obdobně jako v bodu A).

   Podle odst. 2 § 15a zákona o pojistném na SZ a podle odst. 18 § 3 zákona o VZP je zaměstnavatel povinen potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, a to do 8 dnů ode dne obdržení žádosti.