3/ ZAMĚSTNANEC BUDE PRACOVAT PRO SVÉHO ZAMĚSTNAVATELE V ZAHRANIČÍ, CO TO PRO NĚ ZNAMENÁ? - II. část

   V DIS 9/2007 jsme se zabývali prací ve státech EU především z pohledu sociálního zabezpečení. Dnes se ještě vrátíme k práci ve státech EU, protože může dojít k situaci, kdy zaměstnanec pracuje ve více státech EU současně. Dále je zde řešena situace, kdy se jedná o výkon práce mimo státy EU a problematika zdanění příjmů při výkonu práce v zahraničí.

   VÝKON PRÁCE VE VÍCE STÁTECH EU SOUČASNĚ

   V případě výkonu práce na území ČR a dalšího státu EU, může být zaměstnanec pojištěn pouze v jednom státě, a to pracuje-li

   Zde můžou nastat tyto situace:
Příklad 1. Pan A. bydlí v Čechách a jeho zaměstnavatel má sídlo rovněž v Čechách. Pan A pracuje 2 týdny v Čechách a na 2 týdny je vysílán zaměstnavatelem do Polska.
Tento zaměstnanec je pojištěn pouze v ČR. Při výkonu práce v Polsku by měl být vybaven formulářem E 101, kterým prokazuje příslušnost k právním předpisům ČR.
Příklad 2. Pan B. bydlí na Slovensku a jeho zaměstnavatel má sídlo v Čechách. Pracuje střídavě 2 týdny na Slovensku a 2 týdny v Čechách.
Bude pojištěn pouze v Čechách, v sídle zaměstnavatele.
Příklad 3. Pan C. bydlí v Polsku a jeho zaměstnavatel má sídlo v Čechách. Střídavě pracuje 3 týdny v Polsku a jeden týden v Čechách.
Tento zaměstnanec bude pojištěn pouze v Polsku, protože zde bydlí a převážně pracuje.
Příklad 4. Pan D. bydlí v Čechách a jeho zaměstnavatel má rovněž sídlo v Čechách. Pracuje střídavě 3 týdny na Slovensku a jeden týden v Čechách. (Nejedná se o vyslání).
Tento zaměstnanec bude pojištěn v Čechách, protože zde bydlí a zaměstnavatel zde má sídlo.
Příklad 5. Pan E. bydlí v Čechách a jeho zaměstnavatel má sídlo rovněž v Čechách. Zároveň pan E. pracuje pro zaměstnavatele se sídlem v Německu.
Je pojištěn pouze v Čechách, protože zde bydlí.
Příklad 6. Pan F. bydlí na Slovensku a pracuje zde pro stálou provozovnu české firmy. Do mateřské firmy v ČR dojíždí 2x měsíčně.
Tento zaměstnanec je pojištěn na Slovensku podle slovenských předpisů, protože zde bydlí a je zde i sídlo zaměstnavatele.
Příklad 7. Pan G. bydlí v Čechách a pracuje trvale v Rakousku pro stálou provozovnu české firmy (nejedná se o vyslání). Do mateřské firmy v ČR jezdí pracovat 1x měsíčně.
Tento zaměstnanec je pojištěn v Rakousku, protože zde má sídlo zaměstnavatel a on zde pracuje ve větším rozsahu než v ČR.

   Zde končíme s výkladem k sociálnímu zabezpečení při práci zaměstnance ve státech EU.

   VÝKON PRÁCE V TZV. „SMLUVNÍM STÁTĚ“

   Další variantou je, že zaměstnanec bude pracovat ve smluvním státě, za který se považuje stát, s nímž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení (např. Ukrajina, Srbsko, Turecko, Izrael, Kanada, Chorvatsko, Chile). Přehled smluv o sociálním zabezpečení je uveden na internetových stránkách MPSV.
   Zde bude třeba postupovat podle konkrétních smluv s jednotlivými státy. Tyto dvoustranné smlouvy o sociálním zabezpečení jsou založeny na stejném principu jako je v koordinačním nařízení EU 1408/71. Rozdíl je zde v tom, že se nevyžaduje pojištění pouze v jednom státě.
   V případě vyslání zaměstnanců české firmy do těchto států podléhají tito zaměstnanci právním předpisům ČR po dobu, která je uvedena v příslušné smlouvě (např. ve smlouvě s Ukrajinou je to 24 měsíců a tuto dobu lze prodloužit na žádost zaměstnance a zaměstnavatele na dobu delší).

   VÝKON PRÁCE V OSTATNÍCH STÁTECH

   Poslední případ, který může v této oblasti nastat je práce ve státě, s nímž nemá ČR uzavřenu smlouvu o sociálním zabezpečení a ani se nejedná o stát, který je členem EU. Tzn., že bude pracovat např. v Egyptě, Argentině, Číně apod.
Zde bude záležet na předpisech těchto států, které řeší problematiku sociálního zabezpečení. Např. pokud pojede zaměstnanec Škodovky na její montážní závod do Číny, bude záležet na čínských předpisech v oblasti sociálního zabezpečení, zda bude nebo nebude v Číně pojištěn.
   POZNÁMKA: jestliže mají v Číně řešeno nemocenské pojištění jako ČR, tak by byli tito zaměstnanci z pojištění vyňati (§ 5 písm. c) zákona 54/56 Sb. o NP), protože z pojištění jsou vyňati zaměstnanci, kteří jsou činní v ČR pro zaměstnavatele, kteří nemají sídlo na území ČR. Toto by neplatilo pro zaměstnance, kteří jsou činní pro zaměstnavatele, kteří mají sídlo na území státu, s nímž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení.

   Takže toto jsou podle našeho názoru všechny možné varianty v oblasti sociálního zabezpečení, které mohou nastat v případě, že zaměstnavatel vysílá svého zaměstnance na práci do zahraničí. Pochopitelně, že se budeme této problematice věnovat i nadále na základě Vašich konkrétních připomínek a podnětů.

   JAK TO BUDE Z POHLEDU DANĚ Z PŘÍJMŮ?

   Zákon o daních z příjmů ani uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění nerozlišují, zda se jedná o práci ve státě EU, nebo v jiném státě. Zde je důležité to, zda je poplatník rezidentem v tom kterém státě a zda má ČR s tímto státem uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
   Z mezistátních smluv o zamezení dvojího zdanění vyplývají pro příjmy ze závislé činnosti (příjmy ze „závislé činnosti“ někdy také „ze zaměstnání“ jsou ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uvedeny většinou v článcích 14 až 16) tyto skutečnosti:

     - při krátkodobém výkonu práce v zahraničí nepodléhají tyto příjmy zdanění ve státě, kde je práce vykonávána, ale pouze v ČR.

   Za krátkodobý výkon práce se považuje situace, kdy pobyt popř. výkon závislé činnosti v zahraničí nepřesáhne celkem 183 dnů v průběhu období stanoveného smlouvou. Do tohoto období se započítávají nejen všechny dny fyzické přítomnosti vč. příjezdů a odjezdů, ale většinou i dny strávené mimo stát výkonu činnosti, jako jsou soboty, neděle, svátky a dny dovolené, po kterých bylo v činnosti na území tohoto státu pokračováno.

POZOR: časový test 183 dnů práce v zahraničí by neplatil v případě, že
a) příjem z výkonu závislé činnosti bude vyplácen zaměstnanci daňovým rezidentem země, kde bude zaměstnání vykonáváno. Zde musí být daň sražena a odvedena podle předpisů země výkonu práce.
b) zaměstnavatel (český daňový rezident) vyšle svého zaměstnance na práci do stále provozovny, kterou si zřídil na území daného státu a vyplácená mzda jde k tíži této provozovny. I v tomto případě musí být daň sražena a odvedena podle předpisů země výkonu práce a to i v případě, že se jedná o období kratší než 183 dnů!

   Tzn., že pokud bude zaměstnanec vyslán k výkonu práce do zahraničí a doba vyslání nepřesáhne 183 dnů, podléhají tyto příjmy zdanění pouze v ČR s výjimkou ad a) a b), tj. pokud se nejedná o příjem vyplácený zahraničním rezidentem nebo o příjem od stálé provozovny. V každém případě je vždy ale třeba se podívat do příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění!

   - při výkonu práce delším než 183 dnů

   V tomto případě se zaměstnanec stane rezidentem ve státě výkonu práce a jeho veškeré celosvětové příjmy by měly podléhat zdanění v tomto státě. Tzn. i příjmy, které mu byly vyplaceny a zdaněny v ČR. Pro tyto případy jsou ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění články „vyloučení dvojího zdanění“, které by měly tomuto znevýhodnění zaměstnanců zabránit.

   Metody vyloučení dvojího zdanění

   V případech, kdy je příjem českých daňových rezidentů (tj. ten, který neodpracoval v zahraničí více než 183 dnů) zdaněn v zahraničí, může si daň zaplacenou v zahraničí započíst v rámci daňového přiznání na daňovou povinnost v ČR, a to buď metodou zápočtu daně nebo metodou vynětí příjmu. Který způsob se použije, bude záležet na uzavřené smlouvě o zamezení dvojího zdanění. Např. ve smlouvě se Slovenskem je toto řešeno v článku 22 tak, že se použije metoda prostého zápočtu, tzn., že se od daně spočtené ve státě, kde je poplatník rezidentem, odečte daň zaplacená ve druhém smluvním státě. Obdobně by si mohl český daňový nerezident (odpracoval zde méně než 183 dnů), který se stal rezidentem na Slovensku, odečíst v rámci daňového přiznání podávaného na Slovensku daň zaplacenou v ČR.

   Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

   Přehled platných smluv o zamezení dvojího zdanění je na internetové stránce MF podle stavu uzavřených smluv k 1. 7. 2007. Je zajímavé, že tuto smlouvu nemá ČR uzavřenou s Lichtenštejnskem, které je postaveno na úroveň členských států EU. POZOR: Pokud není smlouva o zamezení dvojího zdanění uzavřena, podléhají tyto příjmy zdanění jak ve státě, kde je práce vykonávána, tak v ČR.

   ZÁVĚREČNÉ PŘÍKLADY:

   Na těchto příkladech chceme ukázat, jak je to s odvodem pojistného na SZ a VZP a s daní z příjmů. Kde se hovoří o „sociálním zabezpečení“ je tím myšleno pojistné na SZ a pojistné na VZP.
   Příklad 1. Dva zaměstnanci české firmy byli vysláni do Rakouska, aby u odběratele zprovoznili dodávanou technologii a zajistili bezproblémový rozjezd výroby. Doba vyslání začala 2. 4. 2007, činila 5 měsíců a nebyla dodatečně prodlužována. Zaměstnanci byli vybaveni formulářem E101.
   V tomto případě budou zaměstnanci po celou dobu vyslání podléhat právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení, tzn., že jejich zaměstnavatel bude odvádět pojistné na SZ příslušné OSSZ a pojistné na VZP příslušné zdravotní pojišťovně. Z pohledu daně z příjmů se jedná o rezidenta v ČR a tudíž i daň z příjmů bude odváděna v ČR
   Příklad 2. Stejný případ jako v příkladu č. 1., ale doba vyslání činí 9 měsíců, tzn., že vyslání skončí na konci roku 2007.
   I v tomto případě budou zaměstnanci podléhat po celou dobu právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení. Z pohledu daně z příjmů se tito zaměstnanci stanou rezidenty v Rakousku, protože výkon práce překročí 183 dnů v průběhu kalendářního roku. Z toho vyplývá, že tito zaměstnanci musí po skončení roku 2007 podat v Rakousku daňové přiznání, do kterého zahrnou i příjmy za období leden až březen dosažené na území ČR. Zde bude třeba se podívat do smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Rakouskem, jakým způsobem si budou moci započíst daň zaplacenou v ČR.
   Příklad 3. Stejný případ jako v příkladu č. 1., ale doba vyslání činí 14 měsíců, tzn., že doba vyslání skončí na konci května 2008.
   Předně je třeba poznamenat, že takto zvolená doba vyslání je „nešťastná“, protože pokud by bylo vyslání na 12 měsíců a poté požádáno o její prodloužení, platila by stejná odpověď jako v příkladu 2. Pokud je vyslání provedeno skutečně takto, je třeba od prvého dne vyslání odvádět pojistné na SZ a pojistné na VZP podle rakouských předpisů na příslušné rakouské instituce. U daně z příjmů bude za rok 2007 odvedena daň v Rakousku (překročeno 183 dnů). Za rok 2008 budou opět rezidenty v ČR, tzn,, že do daňového přiznání v ČR zahrnou i příjmy dosažené v Rakousku v období od ledna do května 2008. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění si v rámci daňového přiznání daň zaplacenou v Rakousku odečtou.
   Příklad 4. Zaměstnanec české firmy byl od 1. 5. 2007 převeden na 2 roky k výkonu práce na pobočku této firmy ve Francii.
   V tomto případě bude zaměstnanec od prvého dne převedení podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení, které platí ve Francii. Z pohledu daně z příjmů bude tento zaměstnanec v roce 2007 rezidentem ve Francii (odpracoval zde více jak 183 dnů) a v daňovém přiznání ve Francii bude muset uvést i příjmy dosažené za leden až duben v ČR. Zde bude třeba podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Francií započíst i daň zaplacenou v ČR.
   Příklad 5. Zaměstnanec české firmy je od 1. 7. 2007 převeden na 4 měsíce k výkonu práce na pobočku této firmy na Slovensku.
   V tomto případě bude zaměstnanec od prvého dne převedení podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení, které platí na Slovensku. Z pohledu daně z příjmů bude tento zaměstnanec v roce 2007 rezidentem v ČR (odpracoval zde více jak 183 dnů), i když při výkonu práce na Slovensku byly zálohy na daň odváděny na Slovensku, protože zdroj příjmů byl na Slovensku. V daňovém přiznání v ČR si za rok 2007 započte metodou prostého zápočtu daň zaplacenou na Slovensku.
   Příklad 6. Zaměstnanec pobočky nadnárodní společnosti působící v ČR byl vyslán od 1. 10. 2007 do 31. 5. 2008 na stáž do mateřské firmy v Německu. Zaměstnanec byl na tuto dobu vybaven formulářem E101.
   V tomto případě bude zaměstnanec po celou dobu vyslání podléhat právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení, tzn., že jejich tuzemský zaměstnavatel bude odvádět pojistné na SZ příslušné OSSZ a pojistné na VZP příslušné zdravotní pojišťovně. Z pohledu daně z příjmů se jedná o rezidenta v ČR (v roce 2007 ani v roce 2008 nepřekročí 183 dnů výkonu práce v Německu) a tudíž i daň z příjmů bude po celou dobu vyslání odváděna v ČR.
   Příklad 7. Zaměstnanec české firmy byl vyslán od 1. 6. 2007 na dobu 20 měsíců na Ukrajinu, aby zde zajistil podmínky pro vstup firmy na místní trh. S Ukrajinou má Česká republika smlouvu o sociálním zabezpečení, ve které je délka vyslání 24 měsíců.
   V tomto případě bude zaměstnanec po celou dobu vyslání podléhat právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení, tzn., že jeho tuzemský zaměstnavatel bude odvádět pojistné na SZ příslušné OSSZ a pojistné na VZP příslušné zdravotní pojišťovně. Z pohledu daně z příjmů se jedná v roce 2007 o rezidenta na Ukrajině, tzn., že zde bude muset zdanit i příjmy za měsíce leden až květen dosažené v ČR. Podle článku 23. smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ukrajinou si bude moci zaměstnanec snížit o zaplacenou daň v ČR daňovou povinnost na Ukrajině (metoda prostého zápočtu).

   K problematice výkonu práce v zahraničí se budeme vracet tak, jak se budou objevovat nové skutečnosti a poznatky…