K NEPŘETRŽITÉMU TRVÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU A POMĚRNÉ ČÁSTI DOVOLENÉ

   Na str. 33 se k tomuto uvádí, citujeme: „Z jednoznačné dikce zákona, podle níž se poměrná část dovolené poskytuje za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání pracovního poměru, je nezbytné dovodit, že pokud zaměstnanec má sjednán jako den nástupu do práce např. 2. leden nebo 2. květen a potom pracuje do 31. prosince, vznikne mu právo na 11/12, popř. 7/12 celoroční dovolené. Totéž platí, pokud pracovní poměr zaměstnance skončí posledním pracovním dnem, který připadá např. na 29. den měsíce a nikoliv až 30. den měsíce, který je posledním kalendářním dnem tohoto měsíce.“ Konec citace.
   Z toho vyplývá, že pokud se zaměstnancem neuzavřeme pracovní poměr tak, aby pokrýval celý kalendářní měsíc, nenáleží za tento měsíc poměrná část dovolené.  Pokud chceme zaměstnancům poměrnou část dovolené za tento měsíc poskytnout, je třeba si do KS nebo vnitřního předpisu dát např. tento text: „Za nepřetržité trvání pracovní poměru po celý kalendářní měsíc se pro účely vzniku nároku na poměrnou část dovolené na zotavenou považuje i to, že je tento pracovní poměr uzavřen až od prvního pracovního dne v kalendářním měsíci nebo je uzavřen do posledního pracovního dne příslušného kalendářního měsíce.“ Jelikož se jedná o odchýlení od ZP ve prospěch zaměstnance, neměl by v tomto případě vzniknout žádný problém ani ze strany kontrolních orgánů.
   Tzn., že zaměstnanci, který nastoupil až od 2. 5. a pracoval do 31. 12. by náleželo 8/12 celoroční dovolené.

   K BEZPROSTŘEDNÍMU NAVÁZÁNÍ PRACOVNÍHO POMĚRU U NOVÉHO ZAMĚSTNAVATELE

   Na str. 30 se k tomuto uvádí, citujeme: „Kdy jde o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele, právní předpisy nedefinují.    Z textu zákona lze však jednoznačně dovodit, že o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele jde pro účely dovolené pouze v případě, že nový pracovní poměr vznikl první pracovní den po skončení dosavadního pracovního poměru. Pokud by mezi skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznikem pracovního poměru u nového zaměstnavatele byl alespoň jeden pracovní den, kdy daná osoba byla bez pracovního poměru, nejde o bezprostředně navazující vznik nového pracovního poměru.“ Konec citace.
   Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec skončil zaměstnání dne 14. 9. 2007 a do nového zaměstnání vstoupil od 17. 9., jedná se o bezprostředně navazující vznik pracovního poměru, protože mezi dosavadním a novým byly pouze dny pracovního klidu. Poměrnou část dovolené poskytne v tomto případě za měsíc září již nový zaměstnavatel.
   Toto je významný posun ve „výkladu“, protože stejní autoři v knize „Zákoník práce k 1. 1. 2007“ uváděli, že „mezi oběma pracovními poměry nesmí existovat žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů neexistoval“.
  DOPORUČENÍ: je třeba přehodnotit vznik nároku na dovolenou u všech zaměstnanců, kteří měnili zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce v roce 2007. Pokud mezi skončením dosavadního zaměstnání a vznikem nového zaměstnání byly pouze dny pracovního klidu, náleží těmto zaměstnancům poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.