1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2006
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a roční zúčtování daňového zvýhodnění provedeme podle §§ 38g) a 38ch). Jako obvykle musíme nejprve rozhodnout, zda se u zaměstnance může provést roční zúčtování nebo si bude muset podat daňové přiznání.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2006
A) | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 5000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí. |
Režim do 5000 Kč se nemohl v roce 2006 použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň dle tabulky, minimálně 20%. | |
B) | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Musí být ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období. |
C) | u toho, kdo podepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a do téhož data požádal o provedení ročního zúčtování |
D) | u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč. |
Mezi ostatní příjmy patří příjmy z pronájmu, z podnikání, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 (v rámci § 10 se můžeme setkat např. s důchody vyššími než 198 tis. Kč ročně nebo příjmy z podnikové spořitelny apod.) | |
E) | u poplatníka, který se sám nerozhodne podat daňové přiznání. |
F) | u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku |
G) | u poplatníka, který neměl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí. |
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve
zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u
něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne 30. 9. 2006 a od té doby byl
přihlášen jako uchazeč o zaměstnání, provede roční zúčtování tento poslední
plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který u plátce pracoval pouze v
období školních prázdnin.
Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník požádat
místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování.
Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení),
provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí.
Současně se žádostí o roční zúčtování musí poplatník v části III. prohlášení k dani čestně prohlásit, že
Kromě již prokázaných slev na dani, dále uplatňuje nárok na
Pod těmito údaji se poplatník podepíše, čímž
potvrzuje jejich pravdivost a úplnost. Toto je jeho čestné prohlášení a on za
tyto údaje přebírá zodpovědnost.
V případě, že používáte jinou (vlastní) formu žádosti o roční zúčtování,
měly by být ve Vašem tiskopisu obsaženy všechny požadované údaje dle vzoru č. 16
prohlášení k dani.
Např. zaměstnaný student předloží doklad o
studiu, nebo poplatník předloží rozhodnutí o přiznání částečného invalidního
důchodu…
Zde jsme povinni k těmto částkám při ročním zúčtování přihlédnout.
Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze
u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové
přiznání.
POZOR: na novém vzoru potvrzení o
zdanitelných příjmech č. 14 je třeba uvádět údaje dle nového členění,
tzn., že se pod údaj o úhrnu příjmů ze závislé činnosti doplní údaj o
příjmech vyplacených do 31. 1. 2007. Stejně je třeba tento řádek doplnit pod úhrn
pojistného, kde se uvede z toho pojistné odvedené do 31. 1. 2007 a obdobně pod
sražené zálohy na daň. Na řádce 4. se uvedou doplatky příjmů zúčtovaných v
minulých zdaňovacích obdobích (to jsou příjmy vyplacené až po 31. 1.
příslušného zdaňovacího období). Obdobně se na ř. 7. uvede sražené pojistné z
těchto příjmů a na ř. 10. skutečně sražená daň z těchto příjmů. Toto
vyplývá z § 5 odst. 4, kde je od roku 2005 doplněno, že příjmy vyplacené nebo
obdržené poplatníkem do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, jsou příjmem
tohoto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené (obdržené) po 31. dni jsou již
příjmem příštího zdaňovacího období. Toto se týká zaměstnavatelů, kteří
svým zaměstnancům mzdu nevyplácí. Obdobné členění je třeba uvést u těchto
zaměstnavatelů i na mzdových listech svých zaměstnanců. Problémy vzniknou v
případě, že zaměstnanci byla vyplacena jen část příjmu za kalendářní měsíc -
zde se bude muset provést výpočet podle Pokynu MF D-300 (viz bod 3 dnešního čísla).
UPOZORNĚNÍ MF k tiskopisu Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (vzor č. 14). Tento vzor tiskopisu, který byl vydán počátkem roku 2006, je jako jediný platný pro zdaňovací období 2006 a zůstává v platnosti i pro zdaňovací období 2007. Z toho je zřejmé, že nelze používat vzory předchozí. Tzn., že pro rok 2006 není možné použít jiné „potvrzení o zdanitelných příjmech“ než to, které je v intencích VZORu č. 14. Pokud bude mít zaměstnanec starší vzor potvrzení je třeba, aby mu předchozí zaměstnavatel vystavil potvrzení dle vzoru 14, jinak není možné u něho roční zúčtování provést!
Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem do 5000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba využít sloupce 6 tiskopisu „vyúčtování daně vybírané srážkou“, který by měl sloužit k uvedení částek, jež se díky dodatečnému podpisu mění ze srážkové daně na zálohovou.
DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2006?
Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy
vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do
15. února 2007 - např. zaměstnavatel zapomněl uplatňovat slevu na dani na
částečnou invaliditu, ačkoliv mu částečná invalidita byla řádně prokázána.
V případě, že nebyla v průběhu roku 2006 sražena záloha na daň ve
stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit a opravit dříve než
bude provedeno roční zúčtování, tj. nejpozději do 31. března 2007 - např.
zaměstnavatel uplatňoval slevu na studium a zaměstnanec nenahlásil, že ukončil
studium.
O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a sražený nedoplatek na
zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.
ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ
Tím, že došlo od roku 2006 k převedení většiny nezdanitelných částek na tzv. slevy na dani, které se budou odečítat až od vypočtené daně, zůstaly v nezdanitelných částkách, které snižují základ daně pouze tyto:
A/ obcím nebo právnickým osobám
se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli
veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových
účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu
mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické,
humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské
společnosti, tělovýchovné a sportovní.
B/ fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím
školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných
zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto zařízení. Dále
lze odečíst dar osobám, které jsou poživateli ID nebo ČID a nebo jsou nezletilými
dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči
na rehabilitační a protetické pomůcky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na
majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.
Prokazovat se toto bude potvrzením příjemce daru o výši (hodnotě v Kč) daru a
účelu daru.
Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se
rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně
a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve
(pokyn D-300)
PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU:
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru.
Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze
všech úvěrů v rámci domácnosti.
Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny
nebo banky o skutečné výši zaplacených úroků v roce 2006.
Vzhledem k tomu, že byl od roku 2006 zrušen zálohový odpočet jedné
dvanáctiny předpokládané výše úroků, odpadnou problémy s přepočítáváním
jednotlivých měsíců v případě, že se skutečná a předpokládaná výše úroků
výrazně lišila.
Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
Pokud si zaměstnanec zvýšil platbu za měsíc listopad
nebo prosinec tak, aby výše jeho příspěvků dosáhla za rok částky vyšší než
vyplývá ze smlouvy, bude vhodné si od zaměstnance vyžádat penzijní plán, z
kterého vyplývá, že toto zvýšení je možné bez dodatku ke smlouvě. Jestliže
máte oprávněnou pochybnost, že výše nesouhlasí (např. to vypadá, že byly
zahrnuty příspěvky zaměstnavatele), lze vyzvat poplatníka, aby si od penzijního
fondu vyžádal výpis o výši a skladbě zaplacených příspěvků za minulý rok.
Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond, je třeba, aby
předložil obě smlouvy o penzijním připojištění a potvrzení o výši zaplacených
příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme,
odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.
POZOR: od roku 2006 bude v případě zániku smlouvy
o penzijním připojištění bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a
vyplacení odbytného, zaměstnanec povinen podat daňové přiznání a jako příjem
podle § 10 uvést částku, o kterou byl v období po roce 2006 snížen základ daně.
Zde by bylo vhodné doporučit zaměstnancům, kteří chtějí smlouvu v příštích
letech zrušit , aby si odpočet vůbec nedělali…
Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec prokázat
NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR
PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:
A/ jestli pojistná smlouva obsahuje všechny
náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. w), tj. individuální
smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata
pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a
současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.
B/ ve smlouvě by měl být poplatník jako pojistník
a pojištěný v jedné osobě.
C/ jestli je smlouva uzavřena pro případ dožití,
smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě nelze
uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
D/ v případě kombinované pojistné smlouvy
(životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká výše
částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na
rizikové pojištění.
E/ aby smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou
pro případ dožití splňovala podmínku minimální pojistné částky 40
tis. Kč u pojistných smluv s pojistnou dobou od 5 do 15 let a minimální
pojistné částky 70 tis. Kč u smluv s pojistnou dobou nad 15 let…
F/ odečíst lze pouze platby zaplacené poplatníkem
a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
G/ aby potvrzení od pojišťovny bylo v intencích VZORU
vydaného MF
H/ upozornit zaměstnance na důsledky nedodržení
podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí jako příjem podle §
10 uvést odečtené částky v předchozích zdaňovacích obdobích. Pokud by odpočty v
minulých letech byly vyšší než 6000 Kč, musel by podat daňové přiznání.
Od roku 2004 je možno uplatnit u členů odborové
organizace odpočet částky zaplacených členských příspěvků do výše 1,5%
zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3000 Kč.
Podle § 38l odst. 1 písm. j) se výše zaplacených příspěvků prokáže
potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku.
Dodržení 1,5% zdanitelných příjmů se bude počítat z hrubé mzdy zaměstnance. Tzn.,
že se jedná o příjmy nesnížené o pojistné na sociální zabezpečení a o
pojistné na zdravotní pojištění.
POZOR: potvrzování výše zaplacených členských příspěvků by mělo být za měsíce prosinec 2005 až listopad 2006, protože tyto příspěvky byly zaplaceny ve zdaňovacím období roku 2006. Příspěvek z prosincové výplaty byl totiž fakticky zaplacen až v lednu následujícího roku. Toto vyplývá ze stanoviska MF, které bylo zasláno odborovým organizacím (viz DIS 5/2005). Poslední novelou zákona o daních z příjmů se upřesnil od 1. 1. 2006 text § 15 odst. 7 tak, že by již neměly vznikat další pochybnosti o tomto způsobu potvrzování zaplacených členských příspěvků.
Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky od
základu daně za rok 2006. POZOR: odpočet „úhrad za
zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání“ bude možné provést poprvé
až ve zdaňovacím období roku 2007.
Po odpočtu těchto nezdaněných částek nám vyjde tzv. „základ daně snížený
o nezdanitelné částky“, z kterého se srazí daň dle roční tabulky.
ROČNÍ DAŇ podle § 16 činí:
Základ daně od - do Kč | Daň | Ze základu přesahujícího |
do 121 200 | 12% | - |
121 200 - 218 400 | 14 544 Kč + 19% | 121 200 Kč |
218 400 - 331 200 | 33 012 Kč + 25% | 218 400 Kč |
331 200 a více | 61 212 Kč + 32% | 331 200 Kč |
Od takto vypočtené daně se nejprve odečte sleva na dani podle § 35ba, a to
Tato částka se odečte u každého poplatníka V PLNÉ
VÝŠI, i když měl příjmy pouze po část zdaňovacího období.
Tzn., že celou slevu na dani odečteme u absolventa SŠ, který vstoupil do
zaměstnání od 15. 8. 2006, stejně jako u uchazeče o zaměstnání, který měl
příjmy ze zaměstnání pouze ve třech měsících loňského roku.
Výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k
1. 1. 2006. U nich se může při ročním zúčtování odečíst celých 7200 Kč
jen v případě, že jejich starobní důchod byl v roce 2006 nižší než 38040 Kč.
Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.
KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO
VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
Do vlastních příjmů manžela/lky nepatří pouze příjmy uvedené v § 35ba
odst. 1 písm. b), tzn.:
KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO
VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
do vlastních příjmů patří:
Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že poplatník prohlásí na Prohlášení k dani, že výše příjmů druhého z manželů nepřekročila 38040 Kč. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů!
Sleva na dani se uplatní podle počtu měsíců, po
které byly podmínky pro její uplatnění splněny na začátku měsíce.
Např. pokud byl částečný invalidní důchod přiznán od 7. 8., uplatníme při
ročním zúčtování 4/12 z částky 1500 Kč za měsíce září až prosinec. Pokud by
došlo k změně ČID na plný ID např. od 6. 3., uplatnila by se sleva na ČID za
měsíce leden až březen a sleva na plnou invaliditu za měsíce duben až prosinec.
I zde se sleva na dani uplatní podle počtu měsíců, po
které byly podmínky pro její uplatnění splněny na začátku měsíce.
Podmínkou pro odpočet částky u poživatele ČID nebo ID je to, že je jim důchod
skutečně vyplácen. Sleva může být uplatněna i v případě, že došlo k souběhu
nároku na výplatu starobního a ČID nebo ID.
Rovněž zde se sleva na dani uplatní podle počtu
měsíců, po které byly podmínky pro její uplatnění splněny na začátku měsíce.
V případě, že došlo k souběhu ČID nebo ID a průkazu ZTP/P, tak se obě slevy
sečtou.
Tato sleva se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2006 skutečně trvala na začátku měsíce. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u daňového zvýhodnění na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Slevu na dani na studium je možno uplatnit i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.
SLEVY NA MANŽELA/LKU, INVALIDITY A U STUDENTŮ SE UPLATNÍ
BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ
PŘÍJMY. ROZHODUJÍCÍ JE, ŽE BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH UPLATNĚNÍ SPLNĚNY VE
ZDAŇOVACÍM OBDOBÍ.
Např. poplatník byl poživatelem ČID po celý rok 2006. V zaměstnání byl ale
pouze od měsíce ledna do srpna. Potom již nikde nepracoval. Při ročním zúčtování
se uplatní celá sleva na částečnou invaliditu, protože podmínky splňoval po celé
zdaňovací období (musí prokázat výměrem o přiznání ČID potvrzením o jeho
pobírání).
Tyto slevy na dani se uvedou na řádcích 12. až 17.
tiskopisu „výpočet daně…“
Po odečtení těchto slev získáme tzv. „daň po slevě podle § 35ba“
musí být větší než 0. Pokud vyjde minusová daň uvede se na ř. 19. tiskopisu 0.
Od vypočtené „daně po slevě“ se odečte tzv. „daňové zvýhodnění na vyživované dítě“, které nahradilo od roku 2005 nezdanitelnou částku na vyživované dítě. Při uplatňování daňového zvýhodnění je třeba postupovat podle §§ 35c a 35d.
KDO SE POVAŽUJE ZA VYŽIVOVANÉ
DÍTĚ?
Podle odst. 6 § 35c se za vyživované dítě považuje dítě vlastní,
osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů
a vnuk (vnučka), pokud jejich rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli zvýhodnění
uplatnit, pokud je
Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v měsíci, kdy se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání, nebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů.
VÝŠE DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ A
JEHO APLIKACE V RÁMCI ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Daňové zvýhodnění činí 6000 Kč na vyživované dítě.
Pokud se jedná o vyživované dítě, které je držitelem průkazky ZTP/P, je daňové
zvýhodnění 12000 Kč. Tyto částky se snižují o jednu dvanáctinu za každý
měsíc, kdy se nejednalo o vyživované dítě. Daňové zvýhodnění je možné
uplatnit formou slevy na dani, tj. až do výše daňové povinnosti, nebo pokud je daň
nižší než daňové zvýhodnění, formou daňového bonusu.
Z tohoto vyplývá, že slevu na dani (tj. až do výše vypočtené
daně), je možné uplatnit i na 10 dětí, pokud má poplatník dostatečně vysokou
daň!
Daňový bonus je možno v rámci ročního zúčtování záloh poskytnout, pokud jsou splněny tyto podmínky:
POZOR: v případě, že je poplatník povinen podat daňové přiznání a vyjde u něho nárok na daňový bonus nižší, než jaký mu byl vyplácen, jedná se o daňový nedoplatek, který je povinen vrátit. To bude aktuální u těch, kteří měli více plátců současně nebo mají ještě příjmy z podnikání resp. z pronájmu.
Vzhledem k tomu, že daňové zvýhodnění není stále ještě zažité, uvádíme několik příkladů výpočtu daně u poplatníků, kteří uplatňují daňové zvýhodnění. Řádky jsou převzaty z tiskopisu „Výpočet daně a daňového zvýhodnění“ VZOR č. 11. Je vynechána řádka 21., která se nevyplňuje u toho, kdo uplatňuje daňové zvýhodnění. Touto řádkou končí výpočet ročního zúčtování u těch poplatníků, co nemají děti.
Příklad č. 1. zaměstnanec s měsíčním zdanitelným příjmem 20 tis. Kč a třemi dětmi, který pracoval celých 10 měsíců a ve dvou měsících byl nemocen a dosáhl pouze příjmu 5000 Kč. Nárok na daňový bonus u něho v těchto měsících vznikl, protože dodržel polovinu minimální mzdy.
19. | Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí větší nebo rovna 0) | 24 216 |
20. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 10 110 |
22. | Daňové zvýhodnění – nárok celkem | 18 000 |
23. | Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani | 18 000 |
24. | Daňové zvýhodnění – daňový bonus | 0 |
25. | Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.19-ř.23) | 6 216 |
26. | Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.20-ř.25) | 3 894 |
27. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy | 3 000 |
28. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.24-27) | -3 000 |
29. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.26 + ř. 28) | + 894 |
Tomuto zaměstnanci by se poskytl doplatek ze zúčtování ve výši 894 Kč.
Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 10 tis. Kč a třemi dětmi, který pracoval celých 5 měsíců. 3 měsíce byl nemocen a 4 měsíce na úřadu práce. Jeho zdanitelný příjem za rok 2006 byl vyšší než šestinásobek minimální mzdy, takže mu vznikl nárok na bonus.
19. | Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí větší nebo rovna 0) | 0 |
20. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
22. | Daňové zvýhodnění – nárok celkem | 18 000 |
23. | Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani | 0 |
24. | Daňové zvýhodnění – daňový bonus | 18 000 |
25. | Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.19-ř.23) | 0 |
26. | Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.20-ř.25) | 0 |
27. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy | 4 500 |
28. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.24-27) | 13 500 |
29. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.26 + ř. 28) | +13500 |
Tomuto zaměstnanci by se v rámci ročního zúčtování vyplatil doplatek na daňovém bonusu ve výši 13 500 Kč.
Příklad č. 3. Zaměstnanec se zdanit. příjmem 10 tis. Kč a dvěmi dětmi pobíral mzdu po dobu 4 měsíců, ve kterých mu vznikl nárok na daňový bonus. Zbývající část roku byl v pracovní neschopnosti a na úřadu práce. Jeho zdanitelný příjem nedosáhl částky šestinásobku minimální mzdy a nemá nárok na roční daňový bonus.
19. | Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí větší nebo rovna 0) | 0 |
20. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
22. | Daňové zvýhodnění – nárok celkem | 12 000 |
23. | Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani | 0 |
24. | Daňové zvýhodnění – daňový bonus | 0 |
25. | Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.19-ř.23) | 0 |
26. | Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.20-ř.25) | 0 |
27. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy | 1 600 |
28. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň bonusu ř.24-27) | nevybere se |
29. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.26 + ř. 28) | 0 |
Tomuto zaměstnanci se ponechají daňové bonusy za měsíce, v nichž mu ně vznikl nárok. Pokud nežije tento poplatník sám, bylo by vhodné, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů. Zde by toto šlo vyřešit tím, že si oba manželé podají daňové přiznání.
Příklad č. 4. Zaměstnancův roční zdanitelný příjem činil 48 tis. Kč (16 tis. ve třech měsících) a má 7 dětí. Na zálohových daňových bonusech mu bylo vyplaceno 5301 Kč. Tento příklad by měl objasnit aplikaci maximální výše bonusu u zaměstnance, který splnil podmínku šestinásobku minimální mzdy (45420 Kč).
19. | Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí větší nebo rovna 0) | 0 |
20. | Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani) | 0 |
22. | Daňové zvýhodnění – nárok celkem | 42 000 |
23. | Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani | 0 |
24. | Daňové zvýhodnění – daňový bonus | 30 000 |
25. | Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.19-ř.23) | 0 |
26. | Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.20-ř.25) | 0 |
27. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy | 5 301 |
28. | Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.24-27) | 24 699 |
29. | Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.26 + ř. 28) | +24699 |
Tomuto zaměstnanci by se v rámci ročního zúčtování vyplatil doplatek na daňovém bonusu ve výši 24 699 Kč. Pokud by byla manželka zaměstnána, bylo by vhodné, aby si manželé děti rozdělili a obdrželi by formou bonusu celou částku, případně aby si podali společné zdanění manželů.
TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ A VRÁCENÍ DOPLATKU ZE ZÚČTOVÁNÍ
Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do 31. března 2007. Přeplatek na dani, doplatek na daňovém bonusu nebo současně přeplatek na dani a doplatek na daňovém bonusu (tzv. „doplatek ze zúčtování“) z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, vrátí plátce daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.
O vrácené přeplatky, resp. doplatky z ročního zúčtování si plátce sníží nejbližší odvod zálohy finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd, může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale nejdéle do konce roku 2007. Plátce by mohl využít i možnosti vrácení přeplatku na dani finančním úřadem podle § 64 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků. V případě, že se jedná o doplatek na daňovém bonusu, může plátce daně požádat o jeho vrácení na tiskopisu „žádost podle § 35d odst. 9“.
Případný nedoplatek na dani nebo nedoplatek ze zúčtování daňového bonusu, který vznikne při ročním zúčtování záloh se nesráží.
JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového
rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo
o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze
zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na
území ČR. Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde
obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v
případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a
uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže a může uplatnit
daňové zvýhodnění na děti. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat
daňové přiznání.
Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze
závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování
(předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze
základní sleva na dani (7200 Kč) a sleva na dani na studenta (2400 Kč), případně
poskytnutý dar podle § 15 odst. 1. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho
nepřihlíží. Od roku 2004 si v případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může
podat daňové přiznání a uplatnit si odpočty na manželku nebo invalidity a
od roku 2005 i daňové zvýhodnění na dítě.
POZOR - při posuzování, zda se jedná o
rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do
platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. V případě, že
máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za
nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky,
případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani nebo daňové
zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání.
Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané
prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění
ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování jej provedeme, protože
vyplácené odměny byly přičítány k ostatním příjmům.
Členovi statutárního orgánu, který prohlášení k dani
podepsané nemá, vystavíme potvrzení o příjmech a on bude muset vždy
podat daňové přiznání, protože i při příjmu do 5000 Kč mu musela být sražena
zálohová daň. V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme
srážkovou daň 25%, která nevstupuje do daňového základu.
Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané
prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného
dalšího plátce jsou do 5000 Kč nebo vyšší.
Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí pojišťovna.
Náhrada od pojišťovny v jednotlivých měsících činila 4000 Kč. Zde nemusí podat
daňové přiznání, protože pojišťovna měla náhradu zdanit 15% srážkovou daní.
JAKÉ JSOU PODMÍNKY PRO UPLATNĚNÍ SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ?
POZOR: v případě, že jeden z manželů má příjmy nižší než 38040 Kč (např. je na MD nebo RD), můžou si manželé uplatnit slevu na dani na manžela(manželku) ve výši 4200 Kč, pokud manželství trvalo po celý rok.
KDY NEJDE SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ UPLATNIT?
Podle odst. 4 § 13a nelze společné zdanění manželů uplatnit v těchto případech
V souvislosti s povinností stanovit si minimální základ daně se objevily některé pochybnosti, zda se uvedené vztahuje na všechny poplatníky s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a, b) a c), i když podle § 7c odst. 3 a 4 se na některé skupiny poplatníků minimální základ daně nevztahuje (např. při zahájení nebo ukončení podnikání, poživatelům důchodů, rodičovského příspěvku, studentům apod.). Podle našeho názoru by např. u poživatele rodičovského příspěvku, který podniká, bylo možno společné zdanění uplatnit, protože se na něho minimální základ daně nevztahuje.
Zjednodušeně řečeno, společné zdanění nebudou moci
uplatnit manželé, z nichž jeden podniká a má některou z uvedených situací
(paušální daň, minimální základ daně nebo je spolupracující osobou).
POZOR: u zaměstnanců, kteří podnikají a
jejichž příjmy z podnikání a ze zaměstnání v součtu přesáhnou minimální
základ daně, se může společné zdanění uplatnit. Ten, kdo má pouze příjmy ze
zaměstnání, může společné zdanění uplatnit vždy.
UPOZORNĚNÍ: v druhé polovině ledna
obdržíte ke společnému zdanění manželů knihu od renomovaného daňového poradce
ing. Jana AMBROŽE. V této knize je proveden podrobný výklad k problematice
společného zdanění vč. konkrétních příkladů.
SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ
V případě, že jeden z manželů je daňovým nerezidentem ČR, mohou manželé
uplatnit společné zdanění tehdy, jestliže úhrn všech příjmů obou z manželů ze
zdrojů na území ČR činí nejméně 90% všech jejich příjmů. Je to obdoba toho, co
platí pro daňového nerezidenta, který chce uplatnit nezdaněné částky na druhého z
manželů a invalidity a daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob VZOR č. 13 bude pouze jedno. Ti, kteří budou mít pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, nebudou vyplňovat přílohy 1 až 5. Ti, kteří budou chtít uplatnit společné zdanění manželů, budou povinně vyplňovat přílohu č. 5. Ostatní přílohy budou vyplňovat poplatníci, kteří mají příjmy z podnikání nebo pronájmu.
V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme tím, že budeme reagovat na Vaše konkrétní dotazy.