4/ POSKYTOVÁNÍ STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮM V PODNIKATELSKÉ SFÉŘE

   Podle § 236 ZP musí zaměstnavatel umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Pokud se rozhodne jej zaměstnancům poskytovat (musí být sjednáno v KS nebo stanoveno ve vnitřním předpisu) může dohodnout nebo stanovit další podmínky pro jeho poskytování vč. výše finančního příspěvku zaměstnavatele. Bylo-li to dohodnuto v KS nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování poskytováno i

   DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ U ZAMĚSTNANCŮ (§ 6 odst. 9 písm. b)

   U zaměstnance je podle zákona o daních z příjmů od daně osvobozena
1/ hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti nebo
2/ v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.
   Za nepeněžní plnění zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje také poskytnutí stravenek, které můžou zaměstnanci využít ve vybrané síti provozoven veřejného stravování (ale i u jiných distributorů potravin…).
V případě zajištění stravování oběma způsoby není rozhodující, jakou část z hodnoty poskytnutého jídla může zaměstnavatel zahrnout jako daňově uznatelný výdaj a jakou část bude financovat např. ze sociálního fondu nebo ze zisku a jakou část platí sám zaměstnanec.
   DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ U ZAMĚSTNCŮ SE VZTAHUJE I NA BÝVALÉ ZAMĚSTNANCE (DŮCHODCE) A NA ZAMĚSTNANCE PO DOBU ČERPÁNÍ DOVOLENÉ NA ZOTAVENOU NEBO PO DOBU DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A TO AŽ DO PLNÉ HODNOTY ZAJIŠTĚNÉHO STRAVOVÁNÍ U VŠECH TĚCHTO SKUPIN!
To, z jakých zdrojů bude toto stravování financováno zaměstnavatelem, není pro daňové osvobození rozhodující.

   DAŇOVÁ UZNATELNOST U ZAMĚSTNAVATELŮ (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4)

   Podle bodu 4 písm. j) odst. 2 § 24 zákona o daních z příjmů jsou za daňově uznatelné výdaje považovány

a) výdaje vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin a
b) příspěvky na stravování zajištěné prostřednictvím jiných subjektů poskytované až do výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání cesty 5 až 12 hodin. Poznámka: výše stravného činí 58 až 69 Kč, 70% se bere z horní hranice, tj. z 69 Kč a činí 48,30 Kč, což je maximální výše daňové uznatelnosti v roce 2007. Např. při poskytnutí stravenky v hodnotě 100 Kč je daňově uznatelných pouze 48,30 Kč, i když 55% ze 100 Kč je 55 Kč.

   U příspěvku ad b) bude od 1. 1. 2007 příspěvek daňově uznatelný v případě,
1/ jestliže přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá minimálně 3 hodiny
2/ že příspěvek na další jedno jídlo, je poskytnut jen pokud délka směny s povinnou přestávkou v práci, bude delší než 11 hodin
3/ jestliže zaměstnanci v průběhu směny nevznikne nárok na stravné.

   CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

A) veškeré výdaje vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení (vlastní závodní kuchyně) jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem, i když se zde budou stravovat např. bývalí zaměstnanci (důchodci) nebo zaměstnanci na dovolené či v době nemoci.
B) příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů (tj. na základě stravenek nebo zajištění stravování v zařízení jiného zaměstnavatele) jsou daňově uznatelné jen u zaměstnanců, kteří jsou přítomni v práci minimálně 3 hodiny. Tzn., že v tomto případě by nebyly daňově uznatelné u důchodců, zaměstnanců na dovolené a u zaměstnanců nemocných a u zaměstnanců, kterému vznikl během směny nárok na stravné.

   Poznámka: jestliže vyšleme zaměstnance na pracovní cestu až po odpracování směny nebo tak, že mu v průběhu směny nárok na stravné nevznikne, může dostat stravenku i stravné. Např. zaměstnancova pracovní doba je od 8,00 do 16,00 hod. Pokud odjede na pracovní cestu ve 14,00 a vrátí se v 19,00 hod. má nárok na stravenku i stravné, protože nárok na stravné u něho vznikl až po skončení pracovní doby, tj až po 17,00 hod. Pokud by na pracovní cestu odjel např. v 10,00 hod a vrátil se v 15,30 hod., nemohla by mu být poskytnuta daňově uznatelná stravenka, protože mu během směny vznikl nárok na stravné.

   POZOR: díky novému znění § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona o daních z příjmů by podle našeho názoru nemělo platit písm. b) v bodu 20 k § 24 v Pokynu MF D-300 k jednotnému postupu při uplatňování zákona o daních z příjmů, kde se říká, že jako daňově uznatelný výdaj nelze uznat příspěvek při čerpání dovolené v rozsahu kratším než jedna směna. Dovolená se podle nového ZP může zaokrouhlit pouze na půldny, tzn., že pokud bude zaměstnanec čerpat půlden dovolené, tak musel odpracovat nejméně 3 hodiny ze své směny a tudíž je podle zákona stravenka daňově uznatelná. Obdobně vymezení v písm. a) téhož bodu je rovněž nadbytečné, protože v zákonu je uvedeno, že „přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá alespoň 3 hodiny“, aby byl příspěvek daňově uznatelný. V tomto případě není rozhodující, z jakého titulu zbytek směny neodpracoval.