• částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb., která činí 3126 Kč a
• částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel. Tato částka činí podle § 26 odst. 1 písm a) zákona o státní sociální podpoře 2659 Kč.

   Základní částka, která nesmí být sražena je rovna úhrnu dvou třetin součtu ŽM a částky normativních nákladů (dále jen „nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné.

   Tzn., že základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet

• základní částky na osobu povinného 3856,67 Kč (2/3 z (3126+2659)
• základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 964,17 Kč (3856,67:4)

   Tzn., že to, co není možné povinnému srazit, se bude počítat v haléřích a teprve výsledná částka se zaokrouhlí na celé koruny nahoru. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 3856,67+(3x964,17)=6749,18 Kč, zaokrouhleno 6750 Kč.

   Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3126+2659 = 5785 Kč.
Jedna třetina z této částky činí 1928 Kč.

   Vlastní výpočet srážky ze mzdy by vypadal takto:
1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.
2/ To, co zbude se porovná s částkou 5785 Kč.
3/ Vše, co přesahuje částku 5785 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 5785 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu.
5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 5785 Kč.
6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 5785 Kč.
Kolik zbude zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?
Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 3857 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 5785 Kč), tak mu zbude 3857+1928 = 5785 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci pouze 2741+2210=4941 Kč.

   Pro úplnost je třeba připomenout ještě další změny, které byly provedeny v oblasti srážek ze mzdy a vyplývají z novely občanského soudního řádu a občanského zákoníku (viz DIS 10 a 11/2006).

   Změny v Občanském soudním řádu:
První změna vyplynula ze změny v § 279 odst. 3 OSŘ, kde se doplnila věta, která zní: „Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině“. Z toho vyplývá, že to, co je nad plně zabavitelnou část (tj. nad 5785 Kč), by se použilo nejdříve na uspokojení přednostních pohledávek a teprve pokud by něco zbylo, bude to použito na uspokojení pohledávek podle pořadí došlých. Dosud se vše, co bylo nad plně zabavitelnou částku použilo na pokrytí pohledávek podle jejich pořadí.

   Druhou změnou vyplývající z OSŘ je rozšíření dalších příjmů, ze kterých se budou srážky provádět. Nově se mezi plnění, ze kterých budou srážky ze mzdy prováděny, dostala plnění, která nebyla mzdou nebo platem a ani nebyla vyjmenována v § 299 OSŘ, tj. odstupné a odměna za pracovní pohotovost. Z toho vyplývá, že již z výplaty za prosinec 2006 se měla srážka provést i z odstupného a odměny za pracovní pohotovost.

   Změny v občanském zákoníku
  Po novele § 551 odst. 1 občanského zákoníku, provedené zákonem 264/2006 Sb. je možné zaměstnavateli předložit pouze dohody na uspokojení pohledávek výživného a pohledávek, o nichž tak stanoví zákon. Tzn., že dohody uzavřené po 1. 1. 2007 nebude možno předkládat zaměstnavateli na jiné důvody než je výživné a výkon soudních rozhodnutí…
   Podle přechodného ustanovení k občanskému zákoníku se budou srážky z dohod o srážkách ze mzdy provádět i po 1. 1. 2007, jestliže byly uzavřeny před tímto datem. Tyto pohledávky ale nelze od 1. 1. 2007 zvyšovat, jestliže je není možné zajistit dohodou o srážkách ze mzdy podle nového ZP.
Podle tohoto přechodného ustanovení, právníci bank a společností poskytujících spotřebitelské úvěry trvají na tom, že je třeba provádět srážky z dohod uzavřených před 1.1.2007 a předložených zaměstnavateli až po tomto datu, protože byly uzavřeny před 1.1.2007…

   POZOR: takže až nové dohody o srážkách uzavřené po 1. 1. Vám již nemůžou být předkládány ke srážení, s výjimkou případů, kdy budete s jejich srážením souhlasit! Za náš odlišný výklad v DIS 10/2006 se Vám omlouváme.