1/ STABILIZACE VEŘEJNÝCH FINANCÍ - ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

   Dne 7. června 2007 byl poslaneckou sněmovnou schválen v prvním čtení vládní návrh zákona o „stabilizaci veřejných financí“. Vzhledem k tomu, že tento zákon mění spoustu zákonů, které se týkají naší práce, rozhodli jsme se postupně v průběhu prázdnin zařadit nejdůležitější změny. V dnešním čísle najdete navržené změny v zákonu o daních z příjmů.
   Úvodem je třeba říci, že zavedení jednotné daně z příjmů fyzických osob ve výši 15% je tak trochu podvod, protože těchto 15% se bude počítat z hrubé mzdy navýšené o pojistné na SZ a VZP, které hradí zaměstnavatel (tj. 26+9=35%). Z takto navýšené hrubé mzdy (tzv. „superhrubé mzdy“) se bude počítat jednotná daň 15%. Tzn., že skutečná daň nebude z tohoto důvodu 15%, ale 20,25% (0,15x135). Další znevýhodnění je v tom, že se tato superhrubá mzda nebude snižovat o pojistné, které hradí sám zaměstnanec. tj. o 8% na SZ a 4,5% na VZP, tzn., že daň bude počítat s vyššího základu než dosud a bude to znamenat další procentní nárůst. Tyto nárůsty daňového zatížení oproti stávajícímu stavu budou kompenzovány zvýšením slevy na poplatníka z 7200 Kč na 24840 Kč.

   Zde se doplnilo, že příjmy podle § 6 odst. 1 písm. a) a d) a podle odst. 10 jsou po zvýšení podle odst. 13 (tj. zvýšení o 35%) samostatným základem daně, jestliže jejich výše před zvýšením nepřesáhne částku 5000 Kč.
   Z toho vyplývá, že u poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani a jejich příjem nepřesáhl 5000 Kč, bude i nadále používána srážková daň 15%, ale tato daň se bude počítat z částky navýšené o pojistné, které hradí zaměstnavatel. Zaměstnanců, kteří pracují na dohodu o provedení práce se toto nijak nedotkne, protože u nich se žádné pojistné neodvádí a tudíž ani základ daně nenavyšuje, tzn., že při odměně 5000 Kč obdrží i nadále 4250 Kč (5000-750).
   U zaměstnance, který pracuje v zaměstnání, jenž zakládá účast na NP, se ale bude muset jeho zdanitelný příjem navýšit o 35% a jím odvedená daň nebude 15%, ale podstatně vyšší. Např. zaměstnanec má uzavřenou dohodu o pracovní činnosti a měsíčně se mu vyplácí částka 5000 Kč. Tento zaměstnanec dostává v současné době čistého 3719 Kč (tj. 5000 Kč snížených o sociální pojištění 400 Kč, o pojistné na VZP 225 Kč a o daň 15% z 4375=656 Kč). Podle novelizovaného zákona by tento zaměstnanec obdržel pouze 3363 Kč (tj. 5000 Kč snížených o sociální pojištění 400 Kč, o pojistné na VZP 225 Kč a o daň 15% z 6750=1012 Kč). Pokles čistého příjmu tohoto zaměstnance by byl oproti stávajícímu stavu o 356 Kč a je způsoben nárůstem daně z příjmů na 23,13% (1012:4375)

   Zde se doplnila maximální výše daňového osvobození při poskytovaného přechodného ubytování, a to až do výše 3500 Kč. Tj. stejná výše jako je u zaměstnavatele daňová uznatelnost tohoto ubytování.

   "p) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního předpisu o pojistné smlouvě, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné,“
Z toho vyplývá, že u zaměstnance bude od daně z příjmů osvobozen příspěvek na penzijní připojištění nebo soukromé životní pojištění, pokud jeho výše v součtu obou plnění nepřekročí 24000 Kč ročně. Tzn. Pokud bude zaměstnavatel přispívat na penzijní připojištění 2000 Kč měsíčně, je to u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud se rozhodne zaměstnavatel přispívat jednou ročně 24000 Kč na životní pojištění, je to u zaměstnance rovněž od daně osvobozeno. Pokud bude přispívat zaměstnavatel na penzijní připojištění ročně 12000 Kč a na životní pojištění rovněž 12000 Kč, bude to u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud by ale v součtu příspěvky překročily částku 24000 Kč, bude to, co je nad 24000 Kč podléhat dani z příjmů i odvodu pojistného na SZ a VZP.
   Takže touto změnou by odpadly problémy s odváděním obojího pojistného u příspěvku na penzijní připojištění v případě překročení 5% vyměřovacího základu pro odvod pojistného na SZ…

   "s) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních právních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy,“
   Z toho vyplývá, že v případě poskytování náhrady mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnavatelem, bude od daně z příjmů tato náhrada osvobozena pouze do minimální výše uvedené v § 192 odst. 2 zákoníku práce. Pokud by zaměstnavatel tuto náhradu navýšil až do výše průměrného výdělku, podléhalo by to, co by překračovalo minimální náhradu odvodu daně z příjmů a tím i odvodu pojistného na SZ a VZP. Dosud je v zákonu osvobozena celá částka poskytnuté náhrady.
   UPOZORNĚNÍ: zákon o nemocenském pojištění by se měl odložit o další rok, takže by platil až od 1. 1. 2009. Tím by se odložila i platnost §§ 192 až 194 nového ZP a tato daňová změna by nebyla zatím aktuální.

   "(13) Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů21) povinen platit zaměstnavatel sám za sebe, a u zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto zahraniční pojištění.".

   Zde se mezi pojišťovny, které můžou uzavírat soukromé životní pojištění doplnily „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“.
Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec uzavře smlouvu na soukromé životní pojištění s pojišťovnou, která je usazena v EU nebo ve Švýcarsku popř. Norsku (v ČR nemusí vůbec podnikat), bude nutné mu uplatnit tuto nezdanitelnou částku v rámci ročního zúčtování záloh…

   Zde je třeba si uvědomit, že daň se vypočte z tzv. „superhrubé mzdy“ (tj. navýšené o pojistné, které hradí zaměstnavatel - 35%) a nesnížené ani o pojistné, které hradí zaměstnanec. Takže v porovnání se současným stavem se bude daň pohybovat od 15% u dohody o provedení práce nebo odměny člena statutárního orgánu resp. 20,25% nebo 23,14% podle toho, zda budeme procento počítat z hrubého příjmu nebo z dřívějšího základu daně (tj. hrubá mzda snížená o pojistné)...

   Tzn., že sleva na dani 24840 Kč se bude uplatňovat u všech poplatníků, tj včetně poživatelů starobního důchodu!

   Tzn., že daňovému nerezidentovi se bude moci zálohově uplatnit pouze sleva na studium. Slevu na poplatníka (24840 Kč) by si mohl uplatnit až v rámci daňového přiznání a nikoliv zálohově jako dosud.

   Z toho vyplývá, že měsíčně bude možné odečíst na vyživované dítě částku 870 Kč (dosud 500 Kč), a to i nadále formou slevy na dani nebo daňovým bonusem.

   Oproti stávajícímu stavu bude povinen podat daňové přiznání každý daňový nerezident, který bude chtít uplatnit slevy na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Podmínkou pro uplatnění těchto slev je, že má 90% všech svých příjmů ze zdrojů na území ČR.
   Dále bude muset podat daňové přiznání i poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta, které se nepovažovaly za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány v jeho prospěch. Toto jsou mzdy, které nebyly vyplaceny ani do 31. 1. následujícího kalendářního roku… Pokud budou doplaceny až v následujícím zdaňovacím období, bude si muset poplatník podat daňové přiznání.

   Základem daně budou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků zúčtované nebo vyplacené poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, vyjma příjmů zdaněných srážkou (§ 36) a příjmů, které nejsou předmětem daně, snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny a zvýšený o částku odpovídající pojistnému na SZ a pojistnému na VZP, kterou je povinen platit zaměstnavatel.
   Tzn., že se zde přechází na stejný model, jako pro výpočet roční daně. Např. při hrubé mzdě zaměstnance 10000 Kč se bude daň počítat z částky 13500 Kč (10000x1,35).

   U poplatníků, kteří nepodepsali prohlášení k dani se bude postupovat při výpočtu zálohy stejně jako u těch, kteří jej podepsali. Tzn., pokud má např. zaměstnanec další pracovní poměr a jeho odměna činí 8000 Kč měsíčně, vypočte se u něho záloha na daň 15% z částky 10800 Kč (8000x1,35).
  POZOR: na tomto způsobu zdanění by měli vydělat členové statutárních orgánů, jejichž odměny nepodléhají odvodům pojistného. U nich se bude počítat záloha na daň z nenavýšené odměny.

   Tento odstavec řešil porovnávání příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění s vyměřovacím základem pro pojistné na SZ a stal se, díky daňovému osvobození penzijního připojištění do výše 24000 Kč ročně, nadbytečným. Podle přechodného ustanovení se příspěvek zaměstnavatele z prosincové výplaty roku 2007, zaplacený do 8 dnů po zúčtování mezd za prosinec, bude považovat za příspěvek roku 2007.

   Zde se říkalo, že poplatníkovi, který ve zdaňovacím období neuplatňoval nárok na měsíční slevu na dani nebo na měsíční daňové zvýhodnění u žádného plátce daně, provede roční zúčtování poslední plátce daně, pokud dodatečně podepíše prohlášení k dani. Po zrušení této věty, si bude muset tento poplatník podat daňové přiznání a případné slevy si uplatnit v něm…

   Zde se do zákona doplnilo to, co bylo v „Informaci MF ke stanovení 5% limitu pro daňové osvobození příspěvku na penzijní připojištění“ (viz DIS 2/2007). Tzn., že pokud příspěvek bude vyšší než 5% vyměřovacího základu, podléhá dani z příjmů částka nad 5% vyměřovacího základu, přičemž při zjištění vyměřovacího základu se do této částky nezahrnuje příspěvek zaměstnavatele.