9/ SRÁŽKY ZE MZDY A VÝŽIVNÉ
V souvislosti s prováděním srážek
ze mzdy se objevil další problém, a to jak provádět srážky výživného, jestliže na
ně není nařízen výkon rozhodnutí, ale pouze dohoda o srážkách a na
zaměstnance přijdou další srážky ze mzdy. Někteří z našich klientů se
obávají, že takto dohodnuté výživné není srážkou a že si toto výživné musí
zaplatit sám zaměstnanec ze zbytku čisté mzdy po provedených srážkách, které byly
nařízeny soudně.
Odpověď na tuto problematiku najdeme v § 551 občanského zákoníku,
kde se říká,
„Uspokojení pohledávky výživného podle zvláštních právních
předpisů (zde je odkaz na zákon o rodině), lze zajistit písemnou dohodou mezi
věřitelem a dlužníkem o srážkách ze mzdy. Při provádění srážek se postupuje
podle zvláštních právních předpisů (zde je odkaz na OSŘ)“. Podle odst. 2 § 551
nabývá věřitel práva na výplatu srážek okamžikem, kdy byla plátci dohoda
předložena.
Z tohoto jednoznačně vyplývá, že pokud nám zaměstnanec (dlužník)
předloží dohodu o srážkách ze mzdy, kterou uzavřel se svoji bývalou manželkou
(věřitel), získává tato pohledávka pořadí dnem jejího předložení. Od
tohoto data s tímto dohodnutým výživným nakládáme jako s ostatními pohledávkami.
Např. zaměstnanec se rozvedl a soud mu určil výživné na dvě děti
ve výši 4000 Kč měsíčně. Zaměstnanec požádal zaměstnavatele, aby mu toto
výživné zasílal na účet jeho exmanželky, což již několik let zaměstnavatel
provádí, ale ne formou srážky ze mzdy, protože zaměstnancův příjem je
dostatečně vysoký. V současné době přišel na tohoto zaměstnance exekuční
příkaz na srážku ze mzdy ve prospěch finančního úřadu. Jak by měl zaměstnavatel
správně postupovat?
Zde je třeba začít postupovat v souladu s OSŘ, tzn., že pohledávka
výživného je první v pořadí a pohledávka FÚ je druhá v pořadí. Zaměstnavatel
vypočte částku, kterou může ze mzdy zaměstnance srazit a nejprve uhradí částku
4000 Kč na výživné a zbytek odešle na účet FÚ.
Pokud by si zaměstnanec dohodl výživné nyní a v této době jsou již z
jeho mzdy prováděny srážky ze mzdy na jinou pohledávku, získá pohledávka druhé
pořadí a určitě se bude uspokojovat z druhé třetiny jako přednostní pohledávka.
ZÁVĚR:
Při provádění srážky ze mzdy na běžné výživné, stačí zaměstnavateli
předložit dohodu o srážkách ze mzdy a tato pohledávka je postavena na roveň
ostatních soudních pohledávek. V případě, že zaměstnanec nepožádá
zaměstnavatele o provádění srážky výživného a on tudíž neví, že zaměstnanec
nějaké platí, měl by zaměstnanec urychleně dohodu o srážkách předložit,
protože jinak by se srážely pohledávky, které byly zaměstnavateli řádně
předloženy.