STABILIZACE VEŘEJNÝCH FINANCÍ - ZMĚNY V ZÁKONU 54/56 Sb. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A V ZÁKONU 88/68 Sb.

2/ STABILIZACE VEŘEJNÝCH FINANCÍ - ZMĚNY V ZÁKONU 54/56 Sb. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ A V ZÁKONU 88/68 Sb.

Už z toho, že se mění starý zákon 54/56 Sb. je zřejmé, že zákon 187/2006 o NP bude o další jeden rok odložen! V zákonu 54/56 Sb. o nemocenské pojištění zaměstnanců jsou navrženy tyto zásadní změny:

v § 7, který řeší vznik pojištění se doplňuje věta „Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo za který se mzda nebo plat nekrátí.“

   Z toho vyplývá, že se při zjišťování denního vyměřovacího základu bude vyměřovací základ zaměstnance dělit počtem kalendářních dnů včetně dnů před vznikem pojištění, za které náležela náhrada mzdy nebo platu.
   Např. zaměstnanec má uzavřený pracovní poměr od 1. 5. 2007, ale skutečný vstup do zaměstnání byl až 2. 5. Za dne 1. 5. obdržel náhradu mzdy, ale tento den se nepočítal do počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Nově se započítávat bude. Tzn., že za měsíc květen se do počtu kalendářních dnů započte 31 dnů a nikoliv pouze 30 kalendářních dnů, jako tomu bylo dosud.
   POZNÁMKA: z poskytnuté náhrady mzdy se pojistné na SZ odvádí již od 1. 1. 2007.

v § 15 odst. 1 větě první, který řeší poskytování nemocenského, se doplňují slova „trvá-li pracovní neschopnost déle než tři kalendářní dny“

   Zde se deklaruje, že nemocenské se bude poskytovat až od 4 dne pracovní neschopnosti. První 3 dny pracovní neschopnosti nebudou placeny.
   V návaznosti na tuto změnu se v odst. 3 § 15 větě první změnil text takto: „Nemocenské se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne pracovní neschopnosti do skončení pracovní neschopnosti...“
   Stejná změna je provedena v § 16 u karantény, kde se doplnilo, že nemocenské po dobu karantény, bude náležet pokud bude karanténa delší než 3 kalendářní dny, tzn., že nemocenské bude také až od 4. dne karantény.

v § 17 odst. 2, který upravuje výši nemocenského došlo k této změně:

„(2) Výše nemocenského za kalendářní den činí
a)	60% denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény
b)	66% denního vyměřovacího základu od 31. kal. dne PN do 60. kal. dne PN
c)	72% denního vyměřovacího základu od 61. kal. dne PN nebo karantény.
Tzn., že nemocenská vyplácená zaměstnancům bude od 1. 1. 2008 nižší, protože za první 3 dny nebude náležet nic a až do 60. dne PN bude procento nižší než v současné době (69%). Konkrétní výši nemocenského, která bude náležet od 1. 1. 2008 si můžete podle těchto nových procent snadno spočítat...

v § 18 odst. 7 (dosud 8), který řeší redukci denního vyměřovacího základu došlo k této změně:

„(7) Částka denního vyměřovacího základu vypočtená podle odst. 1 až 6 se upraví pro výpočet
a)	nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny tak, že z částky do 550 Kč se počítá 90%, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží,
b)	vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství a peněžité pomoci v mateřství tak, že částka 550 Kč se počítá v plné výši, z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží“.
Z toho vyplývá, že u nemocenské a OČR se bude do 550 Kč redukovat po celou dobu pracovní neschopnosti (dosud se redukovalo pouze do 14 dnů PN)! Podle upraveného § 40a se valorizace redukčních hranic pro rok 2008 neprovede, tzn., že budou ve výši 550 Kč resp. 790 Kč.

v § 21, který řeší poskytování nemocenské poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu jsou navrženy tyto změny:

   Nemocenské se bude poskytovat maximálně 81 kalendářních dnů (dosud 84 kalendářních dnů). Toto vyplývá z toho, že se nemocenské neposkytuje za první 3 dny pracovní neschopnosti.
   Dále se do § 21 doplnil tento text: „Nemocenské se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání“.
   Z tohoto vyplývá, že pokud poživatel některého z těchto důchodů má pracovní poměr skončit např. 31. 12. a onemocní 23. 12., bude se mu nemocenské vyplácet pouze do 31. 12.

v § 25, který řeší ošetřování člena rodiny by měly být provedeny tyto změny:

Výše podpory při ošetřování člena rodiny za kalendářní den bude pouze 60% (dosud 69%) a podpora poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu se bude poskytovat nejdéle do dne, jímž končí pracovní poměr.

v § 42, kde je řešena ochranná lhůta, dochází k těmto změnám:

Z ochranné lhůty již nebude náležet podpora při ošetřování člena rodiny. Ochranná lhůta se zkracuje ze 42 dnů na 7 dnů. Zde se v podstatě přebírá to, co je v novém zákonu o NP (187/2006 Sb.), který byl ještě o jeden rok odložen...

změna v § 47 se týká dopadu do poskytování dávek při porušení léčebného režimu

Pokud zaměstnanec porušil léčebný režim a dávky mu již byly vyplaceny, bude je muset vrátit (dosud se nevyplácejí pouze za dobu, za kterou ještě nebyly vyplaceny).

poslední zásadní změny vyplývají z přechodných ustanovení

   Pokud nárok na nemocenské nebo podporu při OČR vznikl před 1. 1. 2008 a tento nárok trvá po 31. 12. 2007, poskytují se tyto dávky za podmínek, ve výši a po dobu podle předpisů platných k 31. 12. 2007.
   Tzn., že pokud někdo onemocní 30. 12. 2007, bude mu poskytováno nemocenské ve výši a za podmínek platných v současné době. Stejně tak u poživatele starobního důchodu, který onemocní koncem roku 2007 a pracovní poměr mu končí k 31. 12. 2007, obdrží dávky po celou dobu nemoci a nikoliv pouze do skončení pracovního poměru...
   Ochranná lhůta, která začala běžet před 1. 1. 2008 a neskončila k 31. 12. 2007, bude ještě v délce 42 dnů.
   Tzn., že zaměstnanec, který skončí zaměstnání 30. 12. 2007, bude mít ochrannou lhůtu 42 dnů a zaměstnanec, který skončí 31. 12. 2007, pouze 7 dnů.

v zákonu 88/68 Sb. o prodloužení mateřské dovolené... se v § 8 odst. 1 doplnila na konec tato věta:

   „Pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, považuje se za denní vyměřovací základ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci v mateřství, pokud je vyšší než denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněžité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich redukcí“.
   Z toho vyplývá, že pokud ženě při pobírání rodičovského příspěvku vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství v období než dosáhlo první dítě věku 4 let použil by se u ní denní vyměřovací základ zjištěný z předchozí peněžité pomoci v mateřství, jestliže je to pro ni výhodnější. Toto se může týkat např. ženy, která si při pobírání rodičovského příspěvku přivydělávala na zkrácený úvazek a denní vyměřovací základ zjištěný z tohoto přivýdělku byl nižší než u předchozí peněžité pomoci.
   Obdobný text, který byl uveden v § 18 zákona 54/56 Sb. o NP, se zároveň v tomto zákonu zrušil.

v § 10 se ruší odst. 2, který řešil poskytování peněžité pomoci neprovdaným, ovdovělým, rozvedeným nebo z jiných důvodů osamělých zaměstnankyň

Z toho vyplývá, že i těmto „osamělým zaměstnankyním“ bude poskytována peněžitá pomoc pouze po dobu 28 týdnů. Podle přechodného ustanovení jim však bude náležet peněžitá pomoc 37 týdnů v případě, že nárok na peněžitou pomoc vznikl před 1. 1. 2008.

podle nového odst. 3 v § 34 se za účast na nemocenském pojištění považují i první 3 dny pracovní neschopnosti, za které nebudou náležet dávky NP. Toto se bude používat při posouzení, zda je splněna podmínka 270 dnů nemocenského pojištění pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství.