První co musíme udělat je rozlišit, zda bude pracovat

   ad a) POKUD BUDE PRACOVAT VE STÁTĚ EU (vč. Švýcarska, Norska, Islandu a Lichtenštejnska)
   Platí zde základní pravidlo EU a to, že osoba zaměstnaná podléhá právním předpisům o sociálním zabezpečení členského státu, na jehož území pracuje, i když tato osoba bydlí na území jiného státu EU, nebo když její zaměstnavatel má sídlo na území jiného členského státu (§ 13 odst. 2 písm. a) Nařízení rady (EHS) č. 1408/71).
   Z tohoto základního pravidla EU existuje jediná výjimka, která je uvedena v článku 14 odst. 1 a článku 14a odst. 1 nařízení Rady EHS 1408/71 a to, že se jedná o osobu vyslanou.
Takže jaké situace při práci ve státě EU mohou nastat:

   Ad A/ Podle nařízení Rady EHS 1408/71 vyslání zaměstnance znamená, že při splnění dále uvedených podmínek osoba vykonávající přechodně činnost nebo práci v jiném členském státě EU nepodléhá po vymezenou dobu právním předpisům o sociálním zabezpečení státu, kde pracuje, ale je i nadále kryta právními předpisy o sociálním zabezpečení státu, odkud byla vyslána.
   Vyslat zaměstnance můžeme jednak na stálou provozovnu, dále k zajištění služeb (např. tuzemský zaměstnavatel buduje výrobní linku nebo dodal technologii a je třeba zajistit opravu nebo servisní prohlídky) nebo k prověření možnosti uplatnit své výrobky na trhu tohoto státu apod.
   Osoba prokazuje skutečnost, že je vyslaným pracovníkem a tudíž se na ni vztahují právní předpisy o sociálním zabezpečení vysílajícího státu formulářem E101, popř. E102.    Bez vybavení těmito formuláři může dojít k situaci, kdy se bude jednat o protiprávní jednání a takto přistižený zaměstnanec může skončit v některých státech dokonce i ve vězení (nelegální práce).

   PODMÍNKY, KTERÉ MUSÍ BÝT SPLNĚNY, ABY SE JEDNALO O VYSLÁNÍ ZAMĚSTNANCE:

• statut zaměstnance

   Zaměstnancem je nutno v ČR rozumět nejen zaměstnance v pracovním poměru, ale i např. společníky a jednatele s.r.o. či další osoby, které za zaměstnance označuje zákon 54/56 Sb. o NP (např. dohoda o pracovní činnosti). Státní příslušnost vysílaného zaměstnance není rozhodující.
   Např. podnik se sídlem v ČR může vyslat svého zaměstnance - slovenského státního příslušníka, který má trvalé místo výkonu práce na území ČR, do Rakouska, aby tam pro něho dočasně vykonal práci.

• doba vyslání

   Doba vyslání nesmí převýšit dvanáct měsíců. Základní dobu vyslání je možné prodloužit za splnění určitých podmínek, maximálně však o dalších dvanáct měsíců. POZOR: pokud by byl zaměstnanec vyslán na dobu např. 16 měsíců, nebude již podléhat právním předpisům o SZ vysílajícího státu, ale státu, kde bude pracovat.
   Poznámka: pokud zaměstnavatel předem ví, že práce v zahraničí bude trvat déle než 12 měsíců, může, pokud chce svému zaměstnanci zachovat příslušnost k právním předpisům vysílajícího státu, požádat se souhlasem zaměstnance o výjimku dle článku 17 nařízení Rady EHS 1408/71. Tento zaměstnanec by i potom podléhal právním předpisům ČR.

• účast vysílaného zaměstnance na pojištění

   Zaměstnanec, který má být vyslán, musí být účasten na pojištění na základě výkonu práce pro svého zaměstnavatele ještě před tím, než začne běžet doba vyslání, a to zpravidla alespoň po dobu jednoho měsíce.
   Poznámka: o vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude najímat pracovníky pouze na dobu jejich vyslání do zahraničí.

• vztah mezi vyslaným pracovníkem a jeho zaměstnavatelem

   Po celou dobu vyslání musí trvat pracovněprávní vztah mezi vyslaným zaměstnancem a vysílajícím podnikem, a to se všemi právy a povinnostmi z tohoto vztahu vyplývajícími. Tzn., že

• zaměstnanec provádí práci pro vysílající podnik
• zaměstnanec musí být odměňován vysílajícím podnikem
• pravomoc ukončit s vyslaným zaměstnancem pracovněprávní vztah má pouze podnik, který ho vyslal
• odpovědnost za práci vyslaného zaměstnance nese vysílající podnik
• nesmí být současně uzavřen pracovní poměr s podnikem, do kterého byl vyslán.

   Poznámka: o vyslání se nebude jednat, pokud podnik bude pouze pronajímat své zaměstnance podniku v druhém členském státě.

• činnost vysílajícího podniku

   To, že podnik vysílá zaměstnance na území jiného státu předpokládá, že tento podnik je ekonomicky aktivní ve vysílajícím státě. Tzn., že by do tohoto státu měl dodávat výrobky nebo služby apod.

• náhrada za jiného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání

   Nelze vyslat zaměstnance s úmyslem nahradit jiného vyslaného zaměstnance, který dovršil dobu vyslání.
O vyslání by se např. nejednalo, pokud stavební firma bude chtít nahradit po 12 měsících (v případě prodloužení vyslání po 24 měsících) svého stavbyvedoucího jiným stavbyvedoucím pro zajištění téže činnosti. Tento „náhradník“ by již musel od prvého dne výkonu práce v zahraničí podléhat předpisům státu, do kterého byl vyslán.

• minimální doba mezi opětovným vysláním

   Minimální doba mezi opětovným vysláním téhož zaměstnance do stejného státu vyslání činí zpravidla 2 měsíce. Např. zaměstnanec, který byl vyslán na dobu 24 měsíců (původně 12 měsíců, prodlouženo o dalších 12 měsíců) do Německa, může být opět vyslán do Německa po uplynutí 2 měsíců, po které bude opět pracovat pro svého zaměstnavatele v ČR.

   Pokud jsou splněny všechny tyto podmínky, jedná se o vyslání zaměstnance a tento zaměstnanec podléhá právním předpisům ČR v oblasti sociálního zabezpečení.
   Vyslaný zaměstnanec by měl být vybaven formulářem E101, v případě prodloužení o dalších 12 měsíců formulářem E102. Formulář E101 vystavuje příslušná OSSZ na základě žádosti zaměstnavatele. Formulář E102 (prodloužení vyslání) vystavuje příslušný orgán přijímajícího členského státu (státu, kam byl zaměstnanec vyslán).

   POZOR: u vyslaných zaměstnanců je z pohledu daně z příjmů fyzických osob rozhodující, zda na území státu, do kterého byl vyslán, odpracuje více než 183 dnů. Pokud ano, stává se podle smluv o zamezení dvojího zdanění rezidentem ve státě vyslání a bude tam muset zdanit své veškeré celosvětové příjmy!

   Ad B/ jedná se o osobu, která bude pracovat na řádně zřízené provozovně zaměstnavatele

   Tento případ může nastat pouze u zaměstnavatelů, kteří mají na území jiného členského státu EU zřízenu provozovnu (staveniště), která je zaregistrována na území tohoto státu a zaměstnanec české firmy, zde bude pracovat.
   POZOR: v tomto případě se nejedná o osobu vyslanou, ale o osobu, která bude mít řádnou pracovní smlouvu na provozovně zaměstnavatele.
   V sociálním pojištění platí obecná zásada, podle níž je osoba výdělečně činná pojištěná podle předpisů toho státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Tzn., že v případě výkonu práce na zřízené provozovně zaměstnavatele v jiném státě, bude třeba z veškerých jeho příjmů odvádět pojistné na SZ a pojistné na VZP dle platných předpisů státu, kde bude vykonávat práci.
   NAŠE POZNÁMKA: pokud se v předpisech EU hovoří o sociálním pojištění, je tím myšleno nejen nemocenské pojištění a důchodové pojištění, ale i zdravotní pojištění. Většina států EU má totiž sociální a zdravotní pojištění pod jednou „zastřešující“ organizací a nikoliv jako v ČR samostatně „sociálky“ a samostatně zdravotní pojišťovny.

   Z pohledu daně z příjmů se bude jednat o příjmy ze zdrojů na území státu, kde zaměstnanec pracuje (zde se nejedná o vyslání) a tudíž budou tyto příjmy podléhat dani z příjmů, která platí ve státě, kde má zaměstnavatel provozovnu.

   ZÁVĚR: pokud máte v jiném státě EU zřízenou provozovnu, je třeba veškeré odvody za zaměstnance provozovny provádět podle předpisů tohoto státu, a to na účty jejich příslušných institucí. Toto neplatí pouze v případě vyslání, viz bod A/.

   DOPORUČENÍ: v případě zřízení stálé provozovny na území jiného státu EU, je třeba se seznámit s předpisy tohoto státu nebo si zajistit účetní firmu v tomto státě, která by Vám tuto agendu zajistila.

   Ad C/ jedná se o osobu, které bude poskytnuto zaměstnavatelem neplacené volno na dobu výkonu práce pro cizího zaměstnavatele nebo pro výkon práce na stálé provozovně

   V tomto případě bude zaměstnanec účasten sociálního pojištění ve státě, ve kterém bude pracovat, tzn., že cizí zaměstnavatel (stálá provozovna) jej přihlásí v tomto státě k pojištění a toto pojistné bude odvádět dle předpisů, které tam platí.
   V oblasti daně z příjmů mu bude srážena záloha na daň z příjmů podle předpisů platným ve státě, kde bude pracovat. Pro roční daňovou povinnost bude rozhodující, ve kterém státě bude rezidentem.

   V dalších číslech informačního servisu se budeme věnovat zaměstnancům, kteří by pracovali ve státě, s kterým má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení a také ve státech, s kterými nemá ČR tuto smlouvu uzavřenu. Kromě toho uvedeme i některé případy, které by mohly nastat v případě současného výkonu práce ve více státech EU.
   Pokud máte k problematice zaměstnávání a vysílání zaměstnanců do zahraničí další poznatky, budeme rádi, jestliže nám je zašlete na naši emailovou adresu dotazy@demonia.cz