7/ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

16/2011 Od začátku roku zaměstnáváme zaměstnance, s kterým je sjednána doba určitá do 31. 3. a má zároveň tříměsíční zkušební dobu. Po skončení této doby určité s ním chceme opět sjednat pracovní poměr na 3 měsíce s 3 měsíční zkušební dobou. Můžeme se zaměstnancem opakovaně sjednávat zkušební dobu?

Zkušební doba slouží k tomu, aby si zaměstnavatel a zaměstnanec vyzkoušeli, zda jim bude sjednaný pracovní poměr vyhovovat. Doba tří měsíců je dostatečně dlouhá na to, aby zaměstnavatel zjistil, zda se zaměstnanec na vykonávanou práci hodí či nikoliv. Podle našeho názoru by bylo opětovné sjednání zkušební doby v rozporu s dobrými mravy (§ 14 odst. 1 ZP). Pokud si přesto chcete zaměstnance ještě „prověřit“, prodlužujte mu dobu určitou dodatky k pracovní smlouvě po jednotlivých měsících.

17/2011 Zaměstnanec nám onemocněl v pondělí 4. dubna a jeho pracovní neschopnost trvala do konce kalendářního měsíce. Počítač nám u něho dopočetl zdravotní pojištění za dny 1. až 3. dubna. Za toto období měl zaměstnanec vyměřovací základ pro zdravotní pojištění 640 Kč. Je tento dopočet opodstatněný?

Tento zaměstnanec měl mít vyměřovací základ za 3 dny, které nebyly kryty překážkou v práci, ve výši 800 Kč (8000:30x3). Vzhledem k tomu, že zaměstnanec měl vyměřovací základ pouze 640 Kč, dopočetl mu počítač pojistné na VZP z částky 160 Kč.

18/2011 Nastupují k nám zaměstnanci, kteří nemají na zápočtovém listu od předchozího zaměstnavatele uvedeny žádné srážky ze mzdy. Po určité době nám na ně přijde několik exekučních příkazů, z kterých je patrné, že již musely být v předchozí době sráženy. Jak se můžeme bránit, protože pokud bychom o exekucích věděli, tak takového zaměstnance do pracovního poměru nepřijmeme?

 V těchto případech dochází k porušení § 313 odst. 1. ZP ze strany předchozího zaměstnavatele, který by měl vystavit potvrzení o zaměstnání a uvést v něm, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jak vysoká je pohledávka, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky. Pokud předchozí zaměstnavatel tuto povinnost nesplní, vystavuje se sankcím od inspekce práce a také sankcím od toho, kdo výkon rozhodnutí nařídil. Podle § 296 odst. 1 občanského soudního řádu se může povinný domáhat, aby mu plátce mzdy vyplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby plátce splnil svou povinnost. Mezi povinnosti plátce mzdy patří i uvedení skutečností o prováděných srážkách ze mzdy u svého bývalého zaměstnance. Pokud tento zaměstnavatel povinnost nesplnil a nový zaměstnavatel z toho důvodu srážky neprováděl, může exekutorský úřad požadovat nesražené částky po tomto zaměstnavateli.

Pro Vás jako nového zaměstnavatele mnoho možností není, pokud by jste se o srážkách ze mzdy dozvěděli ještě ve zkušební době, je možné pracovní poměr tohoto zaměstnance zrušit ve zkušební době (§ 66 ZP).

19/2011 Náš zaměstnanec podepsal dohodu o skončení pracovního poměru k 31. 3. 2011. Dne 31. ledna onemocněl a pracovní neschopnost bude trvat i v měsíci dubnu. Můžeme s tímto zaměstnancem ukončit pracovní poměr k sjednanému datu? V případě, že ano, jaký bude jeho nárok na dovolenou za rok 2011, když ještě nepromarodil 100 dnů?

 Tomuto zaměstnanci skončí pracovní poměr dne 31. 3., protože se na něho nevztahuje ustanovení § 53 odst. 2 (nejedná se o výpověď). Nárok na dovolenou zaměstnanci nevznikl, protože v roce 2011 odpracoval pouze 20 dnů. Krácení dovolené za nemoc přichází v úvahu pouze u zaměstnance, kterému vznikl nárok na dovolenou (odpracoval 60 dnů) nebo její poměrnou část.

20/2011 Budeme potvrzovat příjmy pro čtvrtletní dávky státní sociální podpory a nevíme, zda se do potvrzovaných příjmů rodiny zahrnuje daňový bonus, doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a vrácený přeplatek na dani?

V § 5 odst. 1 písm. b) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře jsou uvedeny příjmy od daně osvobozené, které se zahrnují do příjmů žadatelů o dávky. Jelikož mezi těmito příjmy daňový bonus není vyjmenován, tak se do příjmů žadatele nezahrne. Stejně se nezahrne ani doplatek na daňovém bonusu z ročního zúčtování. Naopak do příjmů podle § 5 odst. 2 téhož zákona patří vrácený přeplatek na dani z ročního zúčtování.

21/2011 Zaměstnanec nám předložil potvrzení z nemocnice o tom, že v roce 2010 daroval 11x krev. Je možné mu toto uznat jako dar, když účtování. dst. 2 téhož zákona ří vrácený přeplatek na danirne. Stejně se nezahrne ani doplatek na da příjmy davíme, že mezi jednotlivými odběry krve musí být doba cca 4 měsíce na regeneraci organismu?

V tomto případě se jedná zřejmě o zaměstnance, který daroval některou složku krve (krevní plasmu, krevní destičky nebo kostní dřeň). Při těchto odběrech není nutná delší doba na regeneraci a podle Pokynu MF D-300 se za jeden odběr krve považuje i odběr jejích složek. Tomuto zaměstnanci je možné odečíst dar v celkové hodnotě 22000 Kč (11x2000).

22/2011 V listopadu 2010 u nás skončil zaměstnání poživatel starobního důchodu, který jej pobíral již od roku 2008. Oznámil nám, že již nikde pracovat nebude. Musíme na tohoto zaměstnance vystavil evidenční list DP, když víme, že podmínku odpojištění doby 360 kalendářních dnů na zvýšení důchodu nesplní?

Ano, i na tohoto zaměstnance je třeba vystavit ELDP, protože jeho rozhodnutí, že si bude „užívat důchodu“ nemusí být konečné a pokud by někdy v budoucnu začal opět pracovat, tak se doby důchodového pojištění dosažené u různých zaměstnavatelů sčítají.

23/2011 Zaměstnankyně má 13-ti letou dceru, na kterou uplatňuje daňové zvýhodnění. V současné době je těhotná a čeká s přítelem dítě. Bude si moci v době, kdy nebude mít zaměstnankyně příjem, uplatnit přítel i tu 13-ti letou dceru, když není jejím otcem?

Podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit… Z této definice vyplývá, že by si mohl přítel uplatnit starší dceru pouze v případě osvojení nebo v případě sňatku, protože potom by se jednalo o dítě druhého z manželů.

24/2011 Zaměstnanci, který má několik nepřednostních pohledávek, jsme prováděli srážky ze mzdy na první v pořadí došlou. Za měsíc leden jsme na ni odeslali celou jednu třetinu ve výši 978 Kč. Exekutor nám za tento měsíc vrátil 511 Kč s tím, že tato pohledávka je již uspokojena. Co máme udělat s vrácenou částkou, můžeme ji dát zaměstnanci?

Podle našeho názoru jste při provádění srážek nesledovali, že první exekuce bude již splacena. Pokud by jste měli správně spočítaný zůstatek této pohledávky, tak jste poslali na první pohledávku zbytek, tj. 467 Kč a na v pořadí druhou pohledávku částku 511 Kč. Z tohoto vyplývá, že vrácených 511 Kč nemůžete v žádném případě vyplatit zaměstnanci, ale musíte je poslat na v pořadí druhou pohledávku.

25/2011 Máme provádět srážky ze mzdy na běžné a dlužné výživné. Částka, kterou můžeme zaměstnanci srazit je nižší než běžné výživné. Máme tuto částku rozpočítat na běžné a dlužné výživné poměrnou částí?

 Podle § 280 odst. 2 občanského soudního řádu se uspokojí nejprve běžné výživné. Vzhledem k tomu, že srážená částka neuspokojí ani běžné výživné, bude narůstat dlužné výživné. Tomuto zaměstnanci budou pravděpodobně prováděny srážky ze mzdy hodně dlouho…