7/ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

26/2011 Poskytujeme zaměstnancům měsíčně finanční částku na ochranné nápoje. Z této částky odvádíme pojistné na SZ, pojistné na VZP a zálohu na daň. Můžeme tuto částku zahrnout
   a) do hrubé mzdy a průměrného výdělku pro pracovněprávní účely
   b) do vyměřovacího základu pro nemocenské
   c) do příjmů rozhodného pro poskytování dávek státní sociální podpory?

Vzhledem k tomu, že ochranné nápoje neposkytujete v nepeněžní formě, podléhají dani z příjmů a tím také odvodům obojího pojistného. Co se týká jejich zahrnování do Vámi uváděných veličin:
   ad a) do hrubé mzdy pro pracovněprávní účely toto plnění nepatří, protože podle § 109 odst. 2 ZP je mzdou peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci (což v tomto případě není naplněno) a do průměrného výdělku rovněž nepatří, protože průměrný výdělek se zjistí z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě (§ 353 odst. 1 ZP).
   ad b) do vyměřovacího základu pro poskytování dávek nemocenského pojištění se toto plnění zahrne, protože je z něho odváděno pojistné na SZ.
   ad c) do příjmů rozhodného pro poskytování dávek státní sociální podpory se podle § 5 odst. 1 zákona 117/95 Sb. o SSP tento příjem zahrne, protože se jedná o příjem, který je předmětem daně a není od daně osvobozený.
Závěrem lze doporučit změnu v poskytování ochranných nápojů tak, aby byly poskytovány jako nepeněžní plnění. Tím by se z tohoto příspěvku neodváděla daň z příjmů a ani pojistné na SZ a VZP.

27/2011 Jak je to se započtením doby čerpání mateřské a následně rodičovské dovolené do započitatelné praxe dle § 4 NV 564/2006 Sb.? Jedná se nám zejména o dobu 6 až 8 týdnů před porodem u zaměstnankyně, která má pouze jedno dítě.

Podle § 4 odst. 5 písm. a) NV 564/2006 Sb. se skutečné čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené započte v plném rozsahu, nejvýše však v celkovém rozsahu 6 let. Vzhledem k tomu, že na mateřskou dovolenou nastupuje žena zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem (§ 195 odst. 2 ZP), započte se do započitatelné praxe celá doba mateřské a rodičovské dovolené včetně 6 resp. 8 týdnů před porodem.

28/2011 Ve společnosti s ručením omezeným máme jednatele, který má na tuto funkci sjednanou smlouvu o výkonu funkce podle obchodního zákoníku. Můžeme tomuto jednateli poskytnout dovolenou podle § 211 a následujících zákoníku práce?

Vzhledem k tomu, že smlouva o výkonu funkce jednatele je uzavřena podle obchodního zákoníku, nelze na ni aplikovat ustanovení zákoníku práce. Nic však nebrání tomu, aby ve smlouvě o výkonu funkce bylo sjednáno poskytnutí „nějakého volna“ nebo „dovolené“ v průběhu roku a podmínky pro poskytování jednatelské odměny v období, kdy toto volno čerpá.

29/2011 Můžeme poskytovat cestovní náhrady členům představenstva akciové společnosti, kteří k ní nejsou v pracovněprávním vztahu, ale zajišťují pro ni některé úkoly?

Vzhledem k tomu, že příjmy členů statutárních orgánů jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. c) ZDP), jsou tyto osoby podle odst. 2 § 6 ZDP považovány za zaměstnance společnosti. Při výkonu činností pro společnost jim náleží cestovní náhrady dle zákoníku práce a tyto náhrady nejsou předmětem daně z příjmů podle § 6 odst. 7 ZDP. Pokud by se ale členu statutárního orgánu proplácela cesta do sídla společnosti, nelze tuto cestu považovat za pracovní cestu (Pokyn MF D-300 bod 33 k § 24 ZDP). Obdobně by se posuzovaly i cesty jednatelů jako statutárních orgánů v s.r.o.

30/2011 Dne 30. dubna končí uchazeči o zaměstnání podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti (11 měsíců). Od 27. dubna by chtěl u nás nastoupit na dobu určitou do 31. srpna. Místo bychom pro něho měli, ale zajímalo by nás, jak to bude s poskytováním podpory v nezaměstnanosti po skončení zaměstnání u nás?

Váš budoucí zaměstnanec je velice dobře obeznámen se zákonem o zaměstnanosti, protože podle § 48 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. U vašeho zaměstnance ještě k 27. dubnu neuplynula celá podpůrčí doba a pokud bude pracovat do 31. srpna, získá zaměstnáním dobu důchodového pojištění delší než 3 měsíce, bude mu od měsíce září poskytována opět podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu, tj. v jeho případě celých 11 měsíců.

31/2011 Jaká bude výše podpory v nezaměstnanosti u zaměstnance, který u nás skončil pracovní poměr dohodou k 30. dubnu a jehož průměrný měsíční čistý výdělek činí 31286 Kč? Pokud skočil bez udání důvodu, má údajně nárok na podporu pouze ve výši 45% průměrného měsíčního čistého výdělku po celou podpůrčí dobu?

Od 1. 1. 2011 se změnil § 50 odst. 3 zákona o zaměstnanosti tak, že uchazeč o zaměstnání, který před zařazením do evidence bez vážných důvodů ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve výši 45% průměrného výdělku. Pokud by skončil z vážných důvodů (§ 5 písm. c) zákona) nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele, náležela by mu podpora v nezaměstnanosti první dva měsíce ve výši 65% a další 2 měsíce ve výši 50% a teprve po zbytek podpůrčí doby ve výši 45%. Tohoto zaměstnance však nemusí tento způsob skončení pracovního poměru vůbec mrzet, protože maximální výše podpory v nezaměstnanosti je limitována 0,58násobkem průměrné mzdy v NH za I. až III. čtvrtletí předchozího roku, což představuje v roce 2011 částku 13528 Kč (23324x0,58). 45% z jeho čisté mzdy činí 14079 Kč (31286x0,45), takže mu bude náležet podpora ve výši 13528 Kč, což je maximální výše, které by dosáhl i při 65%...
Poznámka: v návrhu změn v zákonu o zaměstnanosti se uvažuje se snížením vypočtené podpory o 20%, což by bylo pro uchazeče nevýhodnější, protože by dostal jen 80% z částky 13528 Kč, tj. 10823 Kč (13528x0,80).