1/ ZMĚNY V ZÁKONU O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ – „MALÁ DŮCHODOVÁ REFORMA“

   Změny v zákonu o důchodovém pojištění reagují na rozhodnutí Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., kterým Ústavní soud rozhodl, že způsob výpočtu důchodu znevýhodňuje zaměstnance s vyššími příjmy a uložil zákonodárcům, aby od 30. září 2011 tuto „nespravedlnost“ odstranili.

Vládní návrh změn v zákonu o důchodovém pojištění nazývaný též „malá důchodová reforma“ mění nejen pravidla pro výpočet důchodu, ale i některá další ustanovení, která nebyla Ústavním soudem napadena. Z jednotlivých změn se naši práce dotknou zejména tyto změny:

§     První zásadní změna spočívá v tom, že se ruší stanovování základní výměry důchodu pevnou částkou a nově se bude tato výměra vypočítávat procentní sazbou z průměrné mzdy (§ 4 odst. 2).

Průměrná mzda se zjistí jako součin všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje a koeficientu pro jeho přepočet. Vypočtená částka průměrné mzdy se zaokrouhluje na koruny nahoru.

Náš odhad průměrné mzdy pro roky 2012 až 2015 vychází ze současného růstu naší ekonomiky a předpokládáme, že bude činit:

v roce 2012 – 25500 Kč

v roce 2013 – 26300 Kč

v roce 2014 – 27100 Kč

v roce 2015 – 28000 Kč.

Podle změněného § 33 odst. 1 činí výše základní výměry starobního důchodu 9% z průměrné mzdy měsíčně. Podle změněného § 54 odst. 3 se základní výměra zaokrouhluje na desetikoruny směrem nahoru. Tzn., že pevně stanovených 2230 Kč, bude platit pouze do konce roku 2011 a pro rok 2012 se již základní výměra důchodu vypočte z průměrné mzdy, tj. ze součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok 2010. Základní výměra důchodu by činila:

V roce 2012 dle předpokládané průměrné mzdy by to bylo 2300 Kč (25500x0,09)

V roce 2013 dle předpokládané průměrné mzdy by to bylo 2370 Kč (26300x0,09)

V roce 2014 dle předpokládané průměrné mzdy by to bylo 2440 Kč (27100x0,09)

V roce 2015 dle předpokládané průměrné mzdy by to bylo 2520 Kč (28000x0,09).

•    Další změna byla provedena ve výpočtovém základu (§ 15), kde se změnil text takto:

(1) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 29 %, v roce 2012 se počítá 28 %, v roce 2013 se počítá 27 % a v roce 2014 se počítá 26 %,

c) z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 13 %, v roce 2012 se počítá 16 %, v roce 2013 se počítá 19 % a v roce 2014 se počítá 22 %,

d) z částky nad třetí redukční hranici se v období od 30. září 2011 do 31. prosince 2011 počítá 10 %, v roce 2012 se počítá 8 %, v roce 2013 se počítá 6 % a v roce 2014 se počítají 3 %.

(2) V období po roce 2014 se výpočtový základ stanoví z osobního vyměřovacího základu (§ 16) tak, že

a) do částky první redukční hranice se počítá 100 %,

b) z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 26 %,

c) k částce nad druhou redukční hranici se nepřihlíží.

(3) V období od 30. září 2011 do 31. prosince 2014 činí první redukční hranice 44 % průměrné mzdy, druhá redukční hranice činí 116 % průměrné mzdy a třetí redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. V období po roce 2014 činí v kalendářním roce první redukční hranice 44 % průměrné mzdy a druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy. Částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

(4) Za průměrnou mzdu se pro účely tohoto zákona považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Průměrná mzda stanovená pro kalendářní rok podle věty první však nesmí být nižší než průměrná mzda stanovená pro bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(5) Při stanovení výpočtového základu podle odstavců 1 až 4 se použijí redukční hranice platné pro rok přiznání důchodu.”.

Souhrn změn ve zjišťování výpočtového základu jsme se pokusili dát do přehledné tabulky:

Z osobního vyměřovacího základu se do výpočtového základu započte v procentech

Dle předpokládaného růstu průměrného mzdy by se měly redukční hranice vyvíjet takto:

Redukční hranice v korunách dle předpokládané průměrné mzdy

• V § 18 se změnil odstavec 1 takto:

(1) Rozhodným obdobím pro stanovení osobního vyměřovacího základu je období, které začíná kalendářním rokem bezprostředně následujícím po roce, v němž pojištěnec dosáhl 18 let věku, a končí kalendářním rokem, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu, pokud se dále nestanoví jinak.”.

Z této změny vyplývá, že při výpočtu osobního vyměřovacího základu se budou do rozhodného období zahrnovat všechny roky následující po roce, v němž pojištěnec dosáhne 18 let věku. Dosud bylo rozhodným obdobím, období 30 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu. To, že se do rozhodného období nezahrnují kalendářní roky před rokem 1986 zůstává v odstavci 4 i nadále zachováno.

• V § 31, který řeší poskytování předčasného starobního důchodu, se změnil text takto:

(1) Pojištěnec má nárok na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jestliže získal dobu pojištění stanovenou podle § 29 odst. 1 nebo 3 a do dosažení důchodového věku mu ode dne, od něhož se starobní důchod přiznává, chybí nejvýše

a) 3 roky, pokud jeho důchodový věk je nižší než 63 let,

b) 5 roků, pokud jeho důchodový věk činí alespoň 63 let a dosáhl věku alespoň 60 let.”.

Tato změna reaguje na posunutí důchodového věku pro všechny pojištěnce na nejméně 67 let. Takže ten, jehož důchodový věk bude 67 let, bude moci odejít do předčasného starobního důchodu nejdříve 5 roků před dosažením důchodového věku, tj. v 62 letech. Podle dosud platného znění zákona mohl odejít již v v 60-ti letech, ale zde platil důchodový věk 65 let. Tato změna nabývá účinnosti až od 1. 1. 2012

• Další změny jsou provedeny v § 32, kde se řeší důchodový věk

Pro pojištěnce narozené v období let 1936 až 1977 (dosud bylo 1968) se důchodový věk stanoví podle tabulky, která je přílohou tohoto čísla. U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kal. měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Z těchto změn vyplývá, že osoba narozená v roce 1989 bude odcházet do starobního důchodu až v 69 letech (1989-1977=12x2=24)…

• V § 36 se mění způsob krácení procentní výměry předčasného starobního důchodu takto:

Výše procentní výměry starobního důchodu se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o

a) 0,9% výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,

b) 1,2% výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,

c) 1,5% výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne.

Z této změny vyplývá, že se procentní výměra předčasného starobního důchodu bude krátit v období od 361. kal. dne 720. kal. dne více než dosud, a to o 0,3%. Takže pokud někdo požádá o předčasný starobní důchod a bude mu chybět 720. kal dnů do dosažení důchodového věku, zkrátí se mu procentní výměra důchodu o 8,4% (4x0,9+4x1,2). Do konce roku 2011 by krácení činilo pouze 7,2%.

• K určitému zpřísnění dochází i v poskytování vdovského a vdoveckého důchodu (§ 50)

Nárok na vdovský důchod vznikne znova jestli se splní některá z podmínek v odst. 2 (péče o nezaopatřené dítě, péče o rodiče závislé na péči ve II. a IV. stupni apod.) do dvou let po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Dosud stačilo splnit některou z podmínek do 5 let (§ 50 odst. 4).

Dále se ruší v § 50 odst. 5 věta druhá, která umožňovala poskytnutí částky ve výši 12 měsíčních splátek v případě, že uzavřela nové manželství.

Obě tyto změny začnou platit až od 1. 1. 2012 a podle přechodného ustanovení se u osob, kterým vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod před 1. 1. 2012 bude posuzovat opětovné splnění podmínek do 5 let po zániku předchozího nároku na tento důchod. 

• Kompletně se změnil § 67, který řeší zvyšování důchodů

Zvyšování důchodů bude prováděno na základě růstu indexu spotřebitelských cen a na základě růstu mezd. Vycházet by se přitom mělo z údajů českého statistického úřadu. Zvyšování důchodů by mělo být nezávislé na tom, která vláda zde vládne a mělo by být sděleno vyhláškou MPSV.

• Podle prvního přechodného ustanovení se výše důchodů, na které vznikl nárok před 30. zářím 2011 a které se přiznají ode dne, který spadá do období po 29. září 2011 stanoví podle nového znění zákona

Tzn., že pokud vznikl nárok na starobní důchod např. 5. srpna 2011 a pojištěnec si požádá o jeho přiznání až od 10. října 2011, bude mu tento důchod vypočten již podle novelizovaného zákona o důchodovém pojištění.

• Účinnost tohoto zákona je od 30. 9. 2011 s výjimkami, které byly uvedeny v předchozím textu.

KDY BY MĚL ZAMĚSTNANEC POŽÁDAT O PŘIZNÁNÍ STAROBNÍHO DŮCHODU PŘED NEBO PO TÉTO NOVELE?

Zde bude záležet na mnoha faktorech, které můžou rozhodování ovlivnit:

-          pokud bude mít zaměstnanec osobní vyměřovací základ nižší než 35000 Kč a dosáhne důchodového věku před 30. 9. 2011, je výhodnější si požádat o přiznání starobního důchodu k datu dosažení důchodového věku,

-          naopak pro zaměstnance s vyšším osobním vyměřovacím základem než 35000 Kč by bylo výhodnější si požádat až po 29. 9. 2011,

-          pokud má zaměstnanec tzv. „informativní list důchodového pojištění,“ je možno si na stránkách Ministerstva práce spočítat výši důchodu před 30. 9. a od 30. 9. 2011 (po „chvilce praxe“ trvá tento výpočet cca 15 minut). Požádat o informativní list DP lze ještě nyní a propočet se stihne ještě před 30. 9.,

-          žádat za každou cenu o přiznání předčasného starobního důchodu s trvalým krácením není třeba, protože díky postupné úpravě zápočtu redukčních hranic a valorizaci redukčních hranic by nemělo docházet ke snížení důchodů, ale pouze „k jejich nižšímu růstu“ u středně příjmových skupin, než u zaměstnanců s vyššími příjmy, kde bude růst vyšší.

V příštím čísle přineseme konkrétní výpočty před 30. 9. a po 30. 9. 2011.