6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

32/2011 Zaměstnanec, u kterého provádíme srážky ze mzdy u nás končí pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti a bude mu vyplaceno tříměsíční odstupné. Musíme z tohoto odstupného provést srážku ze mzdy, i když z něho zaměstnanci, po provedení srážky, nic nezbude? Nelze v tomto případě uplatnit vyplacení mzdy za delší období?

   Od 1. 1. 2007, kdy vstoupil v platnost nový zákoník práce a byl novelizován občanský soudní řád, je třeba provádět srážky ze mzdy i z odstupného. Pokud bude odstupné vyplaceno v měsíci skončení pracovního poměru a nebude vypláceno po dohodě se zaměstnavatelem v měsíčních splátkách, je třeba odstupné zahrnout do čisté mzdy v měsíci výplaty odstupného a potom bude většina odstupného použita na úhradu pohledávek. V poslední době jsme se ale setkali se stanoviskem soudu, který umožnil uplatnit § 285 občanského soudního řádu a vypočítat srážky ze mzdy za každý měsíc samostatně, tzn., že zaměstnavatel z odstupného za každý měsíc, za který bylo odstupné poskytnuto uplatnil nezabavitelné částky a nezahrnul celou výši odstupného do příjmu v měsíci výplaty odstupného, Postup tohoto soudu velmi oceňujeme, protože tento zaměstnanec by se v případě provedení celé srážky v měsíci výplaty odstupného dostal do „sociální pasti“, jednak by nedostal odstupné a podle novelizovaného zákona o zaměstnanosti by mu nenáležela ani podpora v nezaměstnanosti, protože mu vznikl nárok na odstupné… Doporučujeme v obdobném případě kontaktovat toho, kdo nařídil výkon rozhodnutí, aby umožnil postup podle § 285 OSŘ.

33/2011 Máme kontrolu z Inspektorátu práce, která nám chce dát do zápisu, že nedodržujeme u zaměstnanců zaručenou mzdu, protože mají v pracovní smlouvě uvedenu základní mzdu, která je nižší než zaručená mzda. V naší organizaci poskytujeme podle vnitřního mzdového předpisu základní mzdu, která je sice nižší než zaručená mzda, ale k této mzdě je možné přiznat prémie až do výše 50% základní mzdy. Celková mzda včetně všech příplatků a těchto prémií dosahuje potom každý měsíc zaručené mzdy. Jakým způsobem se můžeme bránit?

   Zaručenou mzdou je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle tohoto zákona, smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového nebo platového výměru (§ 112 odst. 1 ZP). Nedosáhne-li mzda bez mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a neděli nejnižší úrovně zaručené mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek do zaručené mzdy (§ 112 odst. 3 ZP). Mzda je definována v § 109 odst. 2 ZP jako peněžité plnění poskytované zaměstnanci za práci. Z těchto ustanovení vyplývá, že pro posouzení, zda byla dodržena zaručená mzda (ale i minimální mzda), se do mzdy zahrnují veškeré mzdové složky s výjimkou výše uvedených složek (přesčas, svátek, noc apod.). Tzn., že kontrolní orgán by měl vzít celkovou měsíční mzdu zaměstnance, tj. včetně prémií (případně odměn, osobního ohodnocení apod.) a ponížit ji o nezahrnované složky mzdy a takto zjištěnou výslednou výši mzdy porovnat s nejnižší úrovní zaručené mzdy platné pro danou skupinu prací. To, co má zaměstnanec stanoveno jako základní mzdu, není při zjišťování dodržení zaručené mzdy rozhodující.

34/2011 Od 1. ledna 2012 má být údajně zvýšen počet hodin, které bude možno odpracovat na základě dohody práce na 300. Nebude opět doplněna do zákoníku práce povinnost, že se musí jednat o splnění jednorázového úkolu a nikoliv o opakující se činnost?

   Podle navržené novely zákoníku práce by měl od 1. 1. 2012 skutečně vzrůst rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, na 300 hodin. Podle navržených změn v zákonu o nemocenském pojištění by se ale z odměny z takovéto dohody, která by byla vyšší než 5000 Kč, odvádělo nemocenské pojištění. Zároveň by se odvádělo, při splnění určitých podmínek, i důchodové pojištění. Co se týče odvodu zdravotního pojištění, je navrženo, aby se odvádělo rovněž při příjmu nad 5000 Kč (resp. 2000 Kč jako u DPČ).

35/2011 Zaměstnanci srážíme výživné ve výši 3000 Kč na základě dohody s manželkou (tedy bez soudního příkazu). Nyní na tohoto zaměstnance přišla nepřednostní pohledávka od soudního exekutora na částku přes 30000 Kč. Jsme povinni zařadit tuto pohledávku na první místo z první třetiny, když výživné není nařízeno soudně? Je možné v tomto případě považovat dítě, pro které srážíme výživné, jako osobu, jíž je povinen poskytovat výživné podle OSŘ?

   Jestliže Vám zaměstnanec předložil dohodu o srážení výživného před tím, než byl doručen exekuční příkaz, získala tato pohledávka první místo dle pořadí. V tomto případě budete postupovat tak, že zaměstnanci nejprve srazíte na výživné z druhé třetiny a z částky, kterou lze srazit bez omezení (jde o přednostní pohledávku). V případě, že takto vypočtená částka nestačí na pokrytí celého výživného, srazíte z první třetiny chybějící část do 3000 Kč a zbytek z první třetiny odešlete soudnímu exekutorovi. K druhému dotazu sdělujeme, že podle NV 595/2006 Sb. nelze započíst jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na osobu v jejíž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného. Ve Vašem případě nebyl nařízen výkon rozhodnutí, ale výživné je sráženo na základě dohody, takže lze toto dítě považovat za osobu, které je zaměstnanec povinen poskytovat výživné.

36/2011 Jsme pekárna a někteří naši zaměstnanci nastupují na směnu již ve 2 hodiny ráno (míchají těsta) a další až od půl čtvrté ráno (dávají chléb a pečivo péct). Jak je to u těchto zaměstnanců s posuzováním, zda se jedná o zaměstnance pracujícího v noci a jak je to s poskytováním příplatku ta práci v noci?

   Podle § 78 odst. 1 písm. l) ZP se za zaměstnance pracujícího v noci považuje zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Z této definice vyplývá, že zaměstnanci nastupující ve 2 hodiny ráno jsou zaměstnanci pracující v noci a musí se podrobovat pravidelným lékařským prohlídkám (§ 94 odst. 2 ZP) a mít zajištěno přiměřené sociální zajištění, zejména možnost občerstvení (§ 94 odst. 3 ZP). Zaměstnanci, kteří nastupují ve 3,30 hodiny ráno se již nepovažují za zaměstnance pracující v noci, ale všem těmto zaměstnancům bez rozdílu náleží podle § 116 ZP příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku, protože v době od 22,00 do 6,00 hod. odpracovali nějaký čas. Podle § 141 odst. 2 ZP náleží mzda i za zlomky hodin odpracované v noční době.