2/ ZMĚNY V ZÁKONU O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ – „MALÁ DŮCHODOVÁ REFORMA“

V poslední době se množí případy, kdy zaměstnanec navrhne insolvenčnímu soudu, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením podle zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Pro zaměstnavatele z tohoto postupu plynou některé nové povinnosti.

1/ Pokud zaměstnanec podá návrh na oddlužení k insolvenčnímu soudu, tak se již dnem podání návrhu objeví jméno tohoto zaměstnance v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud může návrh zamítnout a potom se musí řešit dlužníkův úpadek konkurzem. V případě vyhlášení konkurzu na dlužníka, patří do konkurzní podstaty závazky zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatel zde figuruje jako dlužník dlužníka).

2/ V případě, že soud rozhodne o povolení oddlužení, měl by toto oznámit dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. POZOR: toto se neoznamuje plátci mzdy dlužníka. Zaměstnavatel by si proto měl tuto informaci zjistit jiným způsobem, např. mu to oznámí sám zaměstnanec nebo by měl sledovat insolvenční rejstřík, kde jsou tyto údaje zveřejňovány.

3/ Po rozhodnutí o povolení oddlužení se začne jednat o způsobu oddlužení, které lze provést buď zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře. V tomto období se přihlašují jednotliví nezajištění věřitelé a rozhodují o způsobu oddlužení.
   Po celou dobu, od podání návrhu na oddlužení insolvenčnímu soudu, je třeba srážky ze mzdy i nadále provádět, ale neodesílat je oprávněným ani dlužníkovi, ale deponovat je až do doby, kdy insolvenční soud rozhodne o způsobu oddlužení.

Poznámka: toto období je pro zaměstnavatele velice „kritické“, protože on se nemusí vůbec dozvědět o tom, že zaměstnanec požádal o oddlužení. Zde bude třeba požádat tvůrce programu na zpracování mezd, aby nastavili v programu možnost provádění měsíčních kontrol v insolvenčním rejstříku podle rodných čísel zaměstnanců. Pokud by totiž zaměstnavatel srážky ze mzdy neprováděl nebo prováděl a posílal je i nadále dle svého pořadí na pohledávky dříve doručené, vystavil by se možnému postihu ze strany soudu, který by mohl po zaměstnavateli požadovat nesražené částky a zaměstnavatel by je tak zaplatil dvakrát!

4/ Pokud bude rozhodnuto o způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty (při tomto způsobu oddlužení se postupuje stejně jako při konkurzu – viz výše) patří do majetkové podstaty i závazky zaměstnavatele vůči zaměstnanci (zaměstnavatel zde figuruje jako dlužník dlužníka).

5/ Pokud bude rozhodnuto o způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře, měl by insolvenční soud doručit toto rozhodnutí do vlastních rukou plátci mzdy. Při oddlužení tímto způsobem budeme dlužníkovi po dobu 5 let provádět srážky ze mzdy jako u přednostní pohledávky. Částky sražené dlužníkovi budeme zasílat insolvenčnímu správci, a to i v případě, že toto rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. Sraženou částku rozvrhne insolvenční správce mezi věřitele podle poměru jejich pohledávek.

CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?

•    Při nástupu zaměstnance se podívat do insolvenčního rejstříku, zda se zaměstnancem již neprobíhá insolvenční řízení. U zaměstnance nám stačí zadat jeho rodné číslo a pokud je na něj něco v rejstříku již zapsáno, tak se nám záznamy objeví. Adresa rejstříku je http://insolvencni-rejstrik.cz/. Zda zaměstnance, který má záznam v insolvenčním rejstříku, nepřijmout do zaměstnání je diskutabilní, protože by to mohlo být považováno za diskriminaci…
•    Požádat tvůrce programu, aby zajistili pravidelnou měsíční kontrolu našich zaměstnanců, zda nejsou uvedeni v insolvenčním rejstříku. Pokud tam uvedeni budou, je třeba postupovat tak, jak je uvedeno pod bodem 3/, tj. srážky provádět a deponovat. Na kontroly zaměstnanců, zda jsou uvedeni v insolvenčním rejstříku existují již programy, ale šikovní programátoři si čerpání údajů z insolvenčního rejstříku udělají sami…