3/ ZAVEDENÍ LETNÍHO ČASU V LETECH 2012 AŽ 2016

   Nařízením vlády č. 222/2011 Sb. se zavádí v ČR letní čas v letech 2012 až 2016. Toto nařízení je vydáno v souladu se zákonem 54/1946 Sb. o letním čase a na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES ve znění sdělení Komise č. 2011/C 83/06 - Harmonogram období letního času. Z nařízení vlády, které je přílohou tohoto čísla vyplývá, že i v letech 2012 až 2016 bude v ČR posunován čas. V § 3 tohoto NV se řeší „vliv zavedení letního času na stanovenou týdenní pracovní dobu“.
   V odst. 1 se uvádí, že „stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší“.
   V odst. 2 se říká, že „stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž konec letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší“.

   Z odst. 1 a 2 se dá vyčíst to, že zaměstnanec, který odpracuje při přechodu na letní čas místo 40 hodin pouze 39 hodin, splnil stanovenou týdenní pracovní dobu. Naopak u zaměstnance, který při ukončení letního času odpracoval místo 40 hodin 41 hodin, je týdenní pracovní doba splněna odpracováním těchto 41 hodin a tato hodina navíc není přesčasovou prací.
   Co se týká odměňování, tak by měl být postup zaměstnavatele následující:

      -          u zaměstnanců odměňovaných měsíční mzdou, obdrží zaměstnanec plnou měsíční mzdu jak při odpracovaní jedné hodiny navíc, tak při odpracování o jednu hodinu méně.
-          u zaměstnanců odměňovaných hodinovou mzdou, by měl každý zaměstnanec obdržet mzdu za skutečně odpracované hodiny.
-          stejně by se postupovalo u složek mzdy poskytovaných za hodinu, tj. u příplatku za práci v noci, za práci v sobotu a neděli apod.

Tzn., že zaměstnanec, odměňovaný hodinovou mzdou, který při začátku letního času odpracoval místo plánovaných 12 hodin 11 hodin, obdrží mzdu za 11 hodin. Vzhledem k tomu, že v noční době (22,00 až 6,00 hod.) odpracoval díky posunu času 7 hodin, obdržel by příplatek za práci v noci za 7 hodin. Pokud mu náleží  ještě další příplatky (např. za práci v sobotu a neděli nebo za práci přesčas), postupovalo by se při jejich výpočtu obdobně, tj. náležely by za skutečně odpracované hodiny.
   Obdobný postup výpočtu mzdy by se u něho uplatnil i v případě přechodu z letního času zpět na „středoevropský čas“, kde by se zaměstnanci s hodinovou mzdou platilo opět vše, ale za 9 hodin.