5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   41/2011 O prázdninách u nás chtěl nastoupit na brigádu student gymnázia, kterému již bylo 15 let, ale pořád byl studentem gymnázia. Nevíme, zda můžeme takového studenta přijmout, když ještě neukončil povinnou školní docházku?

   Podle § 54 odst. 1 školského zákona (561/2004 Sb.) je dokladem o dosažení základního vzdělání u studentů gymnázia vysvědčení o úspěšném ukončení druhého ročníku šestiletého gymnázia nebo čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia. Tato vysvědčení jsou opatřena doložkou o získání stupně základního vzdělání. Pokud dítě pokračuje ve studiu tzv. vyššího stupně šestiletého nebo osmiletého gymnázia (§ 61 školského zákona) zůstává i nadále studentem gymnázia, ale pracovat již v této době může.

   42/2011 Zaměstnankyně nastupuje v měsíci srpnu z rodičovské dovolené s prvním dítětem na další peněžitou pomoc v mateřství. Jak máme správně stanovit rozhodné období, když naposledy pracovala v prosinci 2008 a dítě se narodilo 2. února 2009? Po skončení první peněžité pomoci v mateřství si v měsících červen až srpen 2009 čerpala část dovolené z roku 2008 (11 dnů) a celou dovolenou z roku 2009 (25 dnů).

   Rozhodným obdobím u této zaměstnankyně je období 12 kalendářních měsíců před kal. měsícem, ve kterém vznikla pojistná událost, tj. ve Vašem případě srpen 2010 až červenec 2011. Vzhledem k tomu, že v tomto období nemá vyměřovací základ, je podle § 18 odst. 6 zákona 187/2006 Sb. o NP rozhodným obdobím první předchozí kal. rok, v němž byl dosažen započitatelný příjem a je v něm alespoň 30 kal. dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Ve Vašem případě se bude jednat o rok 2009, ve kterém čerpala dovolenou a měla tam vyměřovací základ a více než 30 kal. dnů. Pro úplnost je třeba upozornit, že u této zaměstnankyně bude třeba vyplnit na druhé straně „Přílohy k žádosti o peněžitou pomoc…“ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněžité pomoci, protože nárok na další peněžitou pomoc vznikl v období do 4 let věku předchozího dítěte. OSSZ použije pro výpočet nové peněžité pomoci v mateřství denní vyměřovací základ, který je vyšší. Porovnávají se denní vyměřovací základy před jejich redukcí podle § 21.

   43/ 2011 Dne 22. srpna se nám vrací žena po rodičovské dovolené. Jelikož její místo bylo v době její rodičovské dovolené zrušeno, chceme s ní ukončit pracovní poměr z důvodu nadbytečnosti (§ 52c ZP). Z jakého průměrného výdělku budeme počítat odstupné? Bude mít na výši odstupného vliv zkrácení pracovní doby ze 40 hodin na 32 hodin, na které všichni ostatní zaměstnanci v průběhu letošního roku přistoupili?

   Vzhledem k tomu, že Vaše zaměstnankyně neodpracovala v předchozím kalendářním čtvrtletí alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek. Pravděpodobný výdělek se podle § 355 odst. 2 ZP zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy zaměstnance nebo ke mzdě zaměstnanců, kteří vykonávají stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. To, že ostatní zaměstnanci přistoupili na zkrácení pracovní doby, by u této zaměstnankyně nemělo hrát žádnou roli, protože ona na toto zkrácení nepřistoupila a tudíž jí bude náležet odstupné vypočtené tak, jakoby pracovala na plný úvazek.

   44/2011 Naše organizace má 100 zaměstnanců a podklady pro výplatu nemocenských dávek zasíláme na OSSZ vždy 1x za měsíc, a to ihned po výplatě mezd. Takže podklady za měsíc červenec jsou odeslány 19. srpna. OSSZ nás upozornila, že porušujeme zákon a hrozí nám pokutou až 20000 Kč. Je někde stanoven termín pro odesílání podkladů pro výplatu nemocenských dávek?

   Podle § 97 odst. 1 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění je zaměstnavatel povinen přijímat žádosti svých zaměstnanců o dávky a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat OSSZ. Z tohoto vyplývá, že předáváním podkladů 1x měsíčně se nezajišťuje neprodlenost předání zejména u dlouhodobě práce neschopných zaměstnanců. Tito zaměstnanci předávají na konci měsíce potvrzení  o trvání pracovní neschopnosti k určitému datu a jestliže je tento „lístek na peníze“ předán na OSSZ až 19. dne následujícího měsíce, nebude možné, aby OSSZ zajistila včas výplatu nemocenských dávek. Proto doporučujeme předávání žádostí o dávky NP několikrát měsíčně tak, aby byla splněna podmínka neprodleného předání.

   45/2011 Vzhledem k tíživé finanční situaci v naší akciové společnosti jsme od června letošního roku přestali poskytovat zaměstnancům různé benefity (příspěvky na rekreaci, na kulturní a sportovní akce, dary k životním a pracovním jubileím). Jeden z našich zaměstnanců chtěl v měsíci červnu poskytnout příspěvek na dovolenou, který u nás dříve činil až 5000 Kč a jeho výše se odvíjela od odpracovaných let ve firmě. Na základě rozhodnutí představenstva a. s. mu ale tento příspěvek nebyl přiznán. Zaměstnanec chce nyní k 16. 8. okamžitě zrušit pracovní poměr pro nevyplacení části mzdy za měsíc červen. Bude toto okamžité zrušení platné?

   Podle § 56 písm. b) ZP může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní poměr, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Podle § 109 odst. 2 ZP je mzda peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Protože Vámi poskytované benefity nejsou mzdou (neposkytují se za práci), bude okamžité zrušení pracovního poměru pro jejich nevyplacení neplatné. 

   46/2011 Se zaměstnancem máme sjednanou dohodu o pracovní činnosti na polovinu týdenní pracovní doby. Nyní bychom potřebovali s tímto zaměstnancem uzavřít další dohodu o pracovní činnosti na 10 hodin týdně. Dohoda by byla sjednána na jinou činnost, než je v první dohodě. Posuzuje se dodržení poloviny týdenní pracovní doby u každé dohody samostatně nebo se hodiny s obou dohod sečtou?

Vzhledem k tomu, že se každý pracovněprávní vztah posuzuje samostatně, je možné sjednat se zaměstnancem i několik dohod o pracovní činnosti, pokud je dodržena podmínka uvedená v § 13 odst. 4 a tou je, že se nejedná o práce stejně druhově vymezené.

   47/2011 Je možné uplatnit daňové zvýhodnění na zletilé dítě, které se připravuje na budoucí povolání v učňovském zařízení a nikoliv na střední škole? Dříve se za studium na střední škole považovalo i studium na odborném nebo středním odborném učilišti.

    S platností nového školského zákona 561/2004 Sb. se od 1. 1. 2005 změnilo i názvosloví středního vzdělávání. V § 58 odst. 1 tohoto zákona jsou uvedeny 3 stupně středního vzdělávání, a to střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Střední vzdělání získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 1 roku nebo 2 let denní formy vzdělávání. Střední vzdělání s výučním listem získá žák úspěšným ukončením vzdělávacího programu v délce 2 nebo 3 let denní formy vzdělávání. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením vzdělávacích programů šestiletého nebo osmiletého gymnázia, vzdělávacího programu v délce 4 let denní formy vzdělávání, vzdělávacího programu nástavbového studia (§ 83) v délce 2 let denní formy vzdělávání. Z toho vyplývá, že daňové zvýhodnění je možné i nadále uplatnit i na žáky, kteří se učí řemeslu.