JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICINTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ

2/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ

Z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2012. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro pojistné na VZP. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti a pro výpočet výše rozhodného příjmu pro účast na důchodovém pojištění podle § 8 odst. 2 zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění a pro výpočet rozhodného příjmu pro účast na NP.

Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2012, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 12569 Kč (24526x1,0249x0,5). V roce 2012 se z této částky bere 50%, tj. 6285 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1835 Kč (6185x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 1924 Kč (6285x0,306).

U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na důchodovém pojištění), bude v roce 2012 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2474 Kč (24526x1,0249x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 735 Kč (2514x0,292).

POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2012 nižší než 60329 Kč (24526x1,0249x2,4). Za rok 2011 je tato částka 59373 Kč.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit v roce 2012 48násobek průměrné mzdy.

Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2010 po zaokrouhlení směrem nahoru 25137 Kč.

JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?

48násobek průměrné mzdy je 1206576 Kč (25137x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 100548 Kč (tj. výše třetí redukční hranice pro výpočet důchodu).

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1206576 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1206576 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1206576 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici.

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP by měl činit pro rok 2012 i nadále 72násobek průměrné mzdy.

Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2010 po zaokrouhlení směrem nahoru 25137 Kč.

JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?

72násobek průměrné mzdy je 1809864 Kč (25137x72), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 150822 Kč.

- pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1809864 Kč. Potom se již pojistné na VZP odvádět nebude.

- pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby než dosáhne jeho vyměřovací základ částky 1809864 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1809864 Kč, požádá o vrácení pojistného na VZP z částky nad tuto hranici.

Podle § 8 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění jsou od 1. 1. 2009 důchodově pojištěni společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni a členové družstev, kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za odměnu, jejíž výše je předem určena, pouze v těch měsících, ve kterých jim byl zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem je 25% součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění.

25% ze součinu VVZ a koeficientu činí 6284,17 (24526x1,0249x0,25). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru, tj. na 6300 Kč (dosud účast vznikla při rozhodném příjmu 6200 Kč).

Účast na důchodovém pojištění společníků, jednatelů s.r.o., komanditistů k.s. a členů družstev vznikne pouze v měsících, kdy bude dosaženo tohoto rozhodného příjmu. POZOR: pokud budou schváleny změny v zákonech o nemocenském a důchodovém pojištění, bude se tato částka nově vztahovat i na členy statutárních orgánů obchodních společností.

Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.

Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.

Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2012 jsou rozhodné údaje z roku 2010.

Minimální vyměřovací základ činí 150821 Kč (24526x1,0249x12x0,5=150820,18).

Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 20361 Kč (150821x0,135=20360,35).

Minimální výše zálohy bude v roce 2012 1697 Kč (20361:12). V roce 2011 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1670 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.

Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset od roku 2012 platit zálohy na pojistné na VZP minimálně ve výši 1697 Kč

Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.

Všeobecný vyměřovací základ za rok 2010 (VVZ)		24526
Koeficient pro přepočet VVZ za rok 2010		1,0249
Přepočtený VVZ	24526 x 1,0249	25136,697
První redukční hranice (dále jen RH)	Jedna třicetina z přepočteného VVZ	837,89
První redukční hranice po zaokrouhlení		838 Kč
Druhá redukční hranice	1,5násobek první RH (837,89x1,5=1256,83)	1257 Kč
Třetí redukční hranice	3násobek první RH (837,89x3=2513,67)	2514 Kč

Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2012 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%.

Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.

Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek)

- první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 146,65 Kč (838x0,175)

Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 146,65 Kč započte 90%, tj. maximálně 131,98 Kč.

Průměrný hodinový výdělek v pásmu 146,65 Kč až 219,97 Kč se započte 60%, tj. maximálně 43,99 Kč.

Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 219,97 až 439,95 Kč se započte 30%, tj. maximálně 65,99 Kč.

Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 131,98+43,99+65,99 tj. 241,96 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem cca 76000 Kč.

Podle § 6 odst. 1 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění jsou zaměstnanci účastni NP, jestliže vykonávají zaměstnání na území ČR, zaměstnání trvalo nebo mělo trvat alespoň 15 kalendářních dnů a sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání činí za kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění. Tato částka je v současné době ve výši 2000 Kč. Podle § 6 odst. 5 téhož zákona se tato částka zvýší jestliže jedna desetina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu.

Tato situace nastala právě nyní, protože jedna desetina součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet činí 2513,67 Kč (24526x1,0249x0,1) po zaokrouhlení na pětisetkorunu směrem dolů je to 2500 Kč. Z toho vyplývá, že od 1. 1. 2012 bude vznikat nemocenské pojištění až při rozhodném příjmu 2500 Kč. Rovněž při posuzování, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu (§ 7) či nikoliv, bude třeba dosáhnout příjmu alespoň 2500 Kč, aby se nejednalo o malý rozsah.