2/ ZMĚNY V DALŠÍCH ZÁKONECH PROVEDENÉ V SOUVISLOSTI SE ZMĚNAMI V ZÁKONÍKU PRÁCE
V zákonu 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení se v § 3 odst. 1 písm. b) bodu 2 rozšířil okruh poplatníků pojistného o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce.
V § 8 odst. 3 se změnil text takto:
Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání vykonávané na základě dohody o provedení práce, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci.
Z toho vyplývá, že se bude postupovat stejně, jako u zaměstnání malého rozsahu. Např. pokud zaměstnanec pracoval na dohodu o provedení práce od měsíce ledna do měsíce března za měsíční odměnu 10000 Kč a v měsíci květnu byla vyplacena ještě dodatečná odměna z dohody ve výši 6000 Kč. V tomto případě se přičte částka 6000 Kč k odměně za poslední měsíc (tj. k 10000 Kč v březnu). Jelikož je součet vyšší než 10000 Kč, částka 10000 Kč se „přesune“ do měsíce května k částce 6000 Kč. Vyměřovacím základem v květnu bude 16000 Kč, z kterých se odvede pojistné na SZ (tento postup je v souladu s výkladem ing. Ženíškové z MPSV – viz kniha Pojistné na SZ, 3. aktualizované vydání k 1. 1. 2011, strana 66).
V zákonu 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se mezi okruh důchodově pojištěných osob doplnili v § 5 odst. 1 písm. f) zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.
V zákonu 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění se v § 5 písm. a) bod 3 doplnil text, takže nově zní:
3. osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění (dále jen „započitatelný příjem“),
Z toho vyplývá, že zdravotní pojištění by se z dohody o provedení práce neodvádělo pouze při příjmu do 10000 Kč.
Zároveň se v témže paragrafu vypustil bod 4, který řešil „zaměstnance na nepravidelnou výpomoc“, jelikož tento vztah již nelze delší dobu podle ZP se zaměstnanci sjednat.
V zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti se v § 39 odst. 2 doplnilo nové písm. b), které zní:
b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
Dosavadní písm. b) až d) se označují za písm. c) až e).
Z této změny vyplývá, že zaměstnanec, s kterým bude ukončen pracovněprávní vztah pro porušení režimu práce neschopného, nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti.
V zákonu 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění se v § 5 písm. a) bodu 5 doplnilo, že za zaměstnance se pro účely NP považují i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.
Do zákona se vložil nový § 7a, který řeší účast na NP zaměstnanců pracujících na základě dohody o provedení práce a který zní:
(1) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč.
(2) Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně. Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal konat sjednanou práci, a zaniká dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.
(3) Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Z tohoto nového paragrafu vyplývá, že pokud bude odměna z dohody o provedení práce vyšší než 10000 Kč, bude zakládat účast na nemocenském pojištění a bude se z ní odvádět pojistné na SZ a jak bylo uvedeno výše i pojistné na VZP.
V § 15 se doplnilo, že ochranná doba neplyne, kromě jiného, i z dohody o provedení práce.
V § 39 odst. 5 a § 42 odst. 4 se doplnilo, že pracovníci na dohodu o provedení práce nebudou mít nárok na ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství.
Přechodné ustanovení ke vzniku pojištění u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce říká: Jestliže činnost zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce byla vykonávána ke dni 31. prosince 2011 a je nadále vykonávána po tomto dni, považuje se 1. leden 2012 za den nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání. Pro účely stanovení rozhodného období se považuje 1. leden 2012 za den vzniku nemocenského pojištění.
Účinnost novely ZP a změn v dalších zákonech je od 1. 1. 2012.