7/ ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI

   V zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti dochází k těmto změnám:

    V § 20, který řeší vhodné zaměstnání se doplnil odst. 3, který zní: Pro uchazeče o zaměstnání, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací, je vhodným zaměstnáním i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby podle § 79 zákoníku práce a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti.

    V § 25 jsou provedeny změny ve prospěch osob soustavně se připravujících na budoucí povolání, které si při studiu přivydělávají a splní podmínku nároku na podporu v nezaměstnanosti. Nově budou mít tito studenti nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud v době studia splní podmínku doby 12 měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech (§ 25 odst. 1 písm. r) a nově vložený odst 4).

    V § 25 se dále doplnil odstavec 8, který zní:

    Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, pokud

a)    fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce, nebo

b)    zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání (§ 20) zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení  povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

    V případech podle písmene a) nebo b) může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.

    Z tohoto vyplývá, že pokud zaměstnanec na veřejně prospěšných pracích ukončí toto zaměstnání, může požádat o opětovné zařazení do evidence až po uplynutí 6 měsíců ode dne nástupu na toto zaměstnání.

    V § 30 odst. 2 , který řeší vyřazení z evidence uchazečů, se vložilo nové písm, d), jenž zní: „odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce“.

    Takže, jestliže uchazeč bez vážných důvodů odmítne vykonávat  po uplynutí období 2 měsíců vedení v evidenci, veřejnou službu, bude vyřazen z evidence uchazečů.

    V § 35 odst. 1, který řešil oznamovací povinnost volných pracovních míst na úřad práce, se změnil text tak, že zaměstnavatel může do 10 kal. dnů oznámit volná pracovní místa, ale taky nemusí…

    V § 41 odst. 1, který řeší rozhodné období pro posouzení nároku na podporu, jsou rozhodným obdobím nově poslední 2 roky před zařazením do evidence (dosud to byly 3 roky).

    Do zákona se vložil nový § 44b, který zní:

    (1) Uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první.

    (2) Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů.

    (3) V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání.

    (4) Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

    (5) O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.

    (6) O výši vyplacené kompenzace informuje krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

    Z této změny vyplývá, že pokud nebylo vyplaceno zaměstnanci odstupné při skončení pracovního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci po dobu, kdy není poskytována podpora (tj. 3 resp. 12 měsíců). Výše kompenzace činí 65% průměrného měsíčního čistého výdělku (tj. je v podstatě výše podpory v nezaměstnanosti). Tuto kompenzaci bude Úřad práce vymáhat po zaměstnavateli. Tímto opatřením se předejde tomu, aby se zaměstnanci, kterým nebylo vyplaceno odstupné, nedostali do bezvýchodné finanční situace (odstupné nedostali a podporu v nezaměstnanosti také ne…).

    Poznámka: Tato změna byla provedena zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti MPSV, tj. zákon, který platí od 1. 1. 2011, ale musel být znovu projednán, protože jej ústavní soud vrátil k projednání v řádném režimu) a bude platit rovněž od 1. 1. 2012.

    Podle změny v § 53 odst. 1 je možno podporu v nezaměstnanosti vyplácet převodem na účet, v hotovosti nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů. Karta sociální systémů je novinka, která bude používána hlavně pro výplatu dávek pomoci v hmotné nouzi.

    V § 67 odst. 2 se mění definice osob se zdravotním postižením takto:

    Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními

a) ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), nebo

b) v prvním nebo druhém stupni.

    Tím, že ze zákona vypadlo písm. c) nebudou již osobami se zdravotním postižením „osoby zdravotně znevýhodněné“. Podle přechodného ustanovení pod bodem 5 budou rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou vydaná do 31. 12. 2011 platit po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. 1. 2015. Po tuto dobu budou tyto soby považovány za osoby se zdravotním postižením a použijí se na plnění povinného podílu.

    Z nového odstavce 3 § 67 vyplývá, že osoba se zdravotním postižením tuto skutečnost dokládá posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. Doufejme, že v těchto případech budou uznávat i nadále výměr o přiznání invalidního důchodu.

    Podle nově zformulovaného odst. 4 v § 67 se: Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. Tzn., že se po tuto dobu budou považovat za osoby se ZP a použijí se na plnění povinného podílu.

    V § 81 odst. 2 písm. b), kde se řeší plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením odebíráním výrobků nebo služeb, byl vypuštěn odběr výrobků od chráněných dílen, církví, náboženských společností nebo obecně prospěšných společností. Tzn., že odebírání výrobků nebo služeb bude nově možné pouze od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50% osob se zdravotním postižením. Podle nového odst. 3 bude moci firma zaměstnávající více než 50% osob se ZP splnit zadané zakázky pouze do výše 36násobku průměrné mzdy v NH za I. až III. čtvrtletí předchozího roku za každého zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kal. roce.

    Zde dochází v zpřísnění v odběru výrobků a služeb. Např. firma s celkem 5 zaměstnanci zaměstnává 3 osoby se ZP, takže má více než 50% osob se zdravotním postižením. Pokud zaměstnává tyto 3 osoby se ZP, tak by mohla vyfakturovat odběratelům částku maximálně 2518992 Kč (3x36x23324). Tato částka bude v roce 2012 určitě vyšší, protože vycházíme z průměrné mzdy za rok 2010. Údaj za rok 2011 není ještě znám.

    Tímto zákonem dochází i ke změně v zákonu 262/2006 Sb., zákoníku práce, kde se ruší v § 48 odst. 5. Od 1. 1. 2012 již nebudou muset zaměstnavatelé hlásit skončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením.

    Dále se tímto zákonem mění zákon 251/2005 Sb. o inspekci práce, kde se v § 12 a 25 vložilo, že přestupkem resp. správním deliktem je, když zaměstnavatel:

a)   poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, nebo

b)   neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

    Za porušení povinnosti v bodu a) hrozí pokuta až 3 000 00 Kč a za porušení povinnosti v bodu b) pokuta až 10 miliónů Kč.