7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   3/2012 Je někde stanoven termín, do kdy může úřad práce kontrolovat plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením? Stalo se nám, že jsme správně nevypočetli odvod do státního rozpočtu za rok 2008 a vznikl nám tak nedoplatek na odvodu do státního rozpočtu ve výši 31128 Kč. Musíme to nějakým způsobem doplatit nebo je to již promlčeno? 

   Podle § 141 odst. 3 zákona o zaměstnanosti odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán. Vzhledem k tomu, že nesplnění povinnosti zaměstnávat osoby se ZP  ve výši povinného podílu je správním deliktem podle § 140 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti, vztahuje se na něj ustanovení § 141 odst. 3. Jelikož od data, kdy nebyl odvod do státního rozpočtu odveden, uplynula doba delší než 3 roky, není třeba doplatek provést.

   POZOR: úřad práce ale může kontrolovat i dobu delší než 3 roky. Pouze již nemůže vyměřit pokutu, která u tohoto správního deliktu činí až 1000000 korun.

   4/2013 Jsme firma s velkými výkyvy výroby, protože máme období, kdy nejsou zakázky a zaměstnanci jsou na 60% průměrného výdělku a naopak v případě souběhu více zakázek potřebujeme, aby zaměstnanci pracovali více, takže mají spoustu přesčasů. Zajímalo by nás, zda by nám při těchto problémech pomohlo zavedení konta pracovní doby?

   Při rozhodování o zavedení či nezavedení konta pracovní doby je třeba vždy zvážit, zda jste schopni zaměstnancům zajistit naplnění fondu pracovní doby ve vyrovnávacím období (26 resp. 52 týdnů). Pokud toto nejste schopni zajistit, může nastat situace, že Vaši zaměstnanci budou v případě, že jim nebudete přidělovat práci, pobírat minimálně 80% průměrného výdělku místo stávajících 60%. Problematika uplatnění či neuplatnění konta pracovní doby je poměrně složitá a byla probírána na zářijových seminářích v roce 2012, kde účastníci obdrželi brožuru k uplatnění konta pracovní doby. Text brožury je přílohou tohoto čísla v elektronické podobě.

   5/2013 Jak máme správně sjednat dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem, aby se jednalo o zaměstnání malého rozsahu a odvody pojistného na SZ a VZP by byly minimalizovány?

   Pokud bude dohoda o pracovní činnosti sjednána tak, že „týdenní pracovní doba nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby“ nebo tak, že „zaměstnanec bude pracovat dle potřeb organizace a týdenní pracovní doba nepřekročí polovinu stanovené týdenní pracovní doby“, jedná se vždy o zaměstnání malého rozsahu z pohledu nemocenského pojištění. V těchto případech nebyl totiž započitatelný příjem sjednán vůbec, protože nevíme, kolik hodin zaměstnanec skutečně odpracuje. Nemocenské pojištění by v tomto případě vzniklo až při dosažení započitatelného příjmu 2500 Kč. Odvod zdravotního pojištění by se prováděl rovněž pouze v měsících, kdy by byl příjem 2500 Kč nebo vyšší.

   6/2013  Máme zaměstnance, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a do konce roku 2012 dostával 75% zaručené mzdy pro druhou skupinu prací tj. 39,90 Kč (53,10x0,75). Od ledna letošního roku mu z důvodu zrušení § 4 v NV 567/2006 Sb. vyplácíme za každou hodinu již 53,10 Kč. Nyní si v únoru bude čerpat dovolenou a potřebujeme zjistit průměrný výdělek. Musí být jeho průměrný výdělek alespoň ve výši 53,10 Kč na hodinu a v případě, že ano, podle kterého paragrafu zákoníku práce?

   Podle § 353 odst. 1 ZP se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy a odpracované doby v předchozím čtvrtletí. Podle § 357 odst. 1 ZP platí, že jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající minimální mzdě. Z dotazu vyplývá, že průměrný výdělek z předchozího čtvrtletí bude nejspíš nižší než minimální mzda 48,10 Kč, takže se průměrný výdělek zvýší na 48,10 Kč. Zaručená mzda v tomto případě nemusí být dodržena. Ostatně v příštích čtvrtletích už nemůže být průměrný výdělek nižší než 53,10 Kč.

   7/2013 Náš zaměstnanec byl na pracovní cestě v zahraničí. Nyní po návratu z cesty nepožaduje proplacení stravného. Jak máme postupovat, když se zároveň jedná o jednatele a společníka naší s.r.o.?

   Podle § 346c ZP zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mimo jiné náhradu výdajů příslušejících zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (což jsou i cestovní náhrady). Pokud bude trvat na neproplacení stravného z této pracovní cesty, je třeba jej upozornit na to, že se dopouští přestupku podle § 14 zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce, za který mu hrozí pokuta až do výše 200000 Kč.

   8/2013 V lednu letošního roku jsme zjistili, že jsme v listopadu 2011 zaplatili našemu zaměstnanci dvakrát prémie za třetí čtvrtletí. Můžeme je po něm ještě požadovat?

   Podle § 331 ZP může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. Prémie po zaměstnanci požadovat můžete, ale pokud prohlásí, že je „převzal v dobré víře“, budete muset nárok uplatnit u soudu a prokázat, že se jedná o částky omylem vyplacené a zaměstnanec to věděl nebo musel předpokládat (např. předložením prémiového řádu s kterým byl zaměstnanec prokazatelně seznámen).

   9/2013 Zaměstnankyně s měsíčním příjmem 14000 Kč u nás nastoupila dne 28. 1. 2013 a od 18. 2. má ošetřování člena rodiny. Jakým způsobem u ní zjistíme denní vyměřovací základ pro výpočet ošetřovného? Můžeme vyjít ze započitatelného příjmu za období od 28. 1. do 17. 2. a tento příjem vydělit počtem kalendářních dnů v tomto období?

   Podle § 18 odst. 4 zákona 187/2006 Sb. o NP je v tomto případě rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž sociální událost vznikla, tj. od 28. 1. do 31. 1. Vzhledem k tomu, že v tomto rozhodném období nebylo alespoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ, považuje se podle § 19 odst. 6 zákona o NP za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v měsíci, kdy vznikla pojistná událost. Ve Vašem případě by byl denní vyměřovací základ 14000:30. Údaj o započitatelném příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl (tj. 14000 Kč) se uvede dole na straně 1 Přílohy k žádosti o dávku...

   10/2013 Náš zaměstnanec využil svého práva a byl na rodičovské dovolené do tří let věku dítěte, tj. do 2. září 2012 a od 3. září začal opět pracovat. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2012? Přeme se, zda bude mít nárok na tři nebo čtyři dvanáctiny.

   Váš zaměstnanec bude mít nárok na celou dovolenou za rok 2012, pokud odpracoval do konce minulého roku alespoň 60 dnů, protože se jedná o nepřetržité trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli. Tato dovolená se bude krátit za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) z důvodu rodičovské dovolené o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Pokud by tento zaměstnanec neodpracoval do konce roku 2012 alespoň 60 dnů (z důvodu nemoci, ošetřovného apod.) měl by nárok na dovolenou pouze za odpracované dny, tj. jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů. Vámi uváděný spor by se týkal pouze zaměstnance, který vstoupil nově do zaměstnání od 2. září 2012.

   11/2013 Zaměstnankyně má ukončit mateřskou dovolenou 30. 3. 2013. Po jejím skončení si chce vyčerpat celou dovolenou za rok 2013. Majiteli naší společnosti se  nelíbí, proč si může zaměstnankyně vyčerpat celou dovolenou, když v roce 2013 neodpracovala ani jeden den a nechce povolit čerpání dovolené. Může tento postup nějakým způsobem obhájit?

   Podle § 216 odst. 2 ZP se doba mateřské dovolené považuje jako výkon práce pro účely dovolené. Zaměstnankyně „mateřskou dovolenou odpracovala“ 64 dnů, takže ji vzniká nárok na celou dovolenou za rok 2013 (§ 212 odst. 1). Pokud zaměstnankyně požádá zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala na skončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen ji vyhovět (§ 217 odst. 5). Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze podle § 223 odst. 1 z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Pokud ji majitel společnosti tento postup neumožnil, dopustil by se přestupku na úseku dovolené, za který by mu hrozila pokuta až 200000 Kč podle § 16 zákona 251/2005 Sb. o inspekci práce.