5/ PROVÁDĚNÍ SRÁŽEK ZE MZDY Z PŘEPLATKU NA DANI Z ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A Z DOPLATKU NA DAŇOVÉM BONUSU Z ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

   V knize Abeceda mzdové účetní 2013 vydané nakladatelstvím ANAG je na straně 147 k provádění srážek ze mzdy z přeplatku na dani a doplatku na daňovém bonusu uvedeno toto, citujeme:

   „Výčet příjmů v ZP i OSŘ, z nichž jsou srážky prováděny, je taxativní, a nelze je proto rozšiřovat na příjmy jiné. Není proto žádná opora v zákoně pro provádění srážek například z vratky přeplatku na dani z příjmů ze závislé činnosti při jejím ročním zúčtování a ani z daňového bonusu, který je součástí daňového zvýhodnění na vyživované děti.“ Konec citace.

   O zákazu provádění srážek z daňového bonusu resp. doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování není pochyb, protože k tomuto existuje Judikát Vrchního soudu v Olomouci, který toto jednoznačně zakazuje (Judikát najdete v DIS 9/2012 bod 2). Co se týče provádění srážek ze mzdy z přeplatku na dani z příjmů vzniklého při ročním zúčtování, zde máme určité pochybnosti, které spočívají zejména v této skutečnosti:

• přeplatek na dani je vlastně vratka čisté mzdy, o kterou byly zálohy na daň z příjmů v jednotlivých měsících předchozího roku vyšší než ukládá zákon o daních z příjmů. Jelikož k zahrnování či nezahrnování přeplatku na dani není v současné době žádná judikatura a nelze předvídat jaká případně bude, doporučujeme postupovat následovně.

   Před provedením či neprovedením srážky ze mzdy z přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, doporučujeme konzultovat tuto situaci s tím, kdo nařídil výkon rozhodnutí. Pokud by totiž srážka nebyla provedena, ačkoliv být provedena měla, může být v konečné fázi požadována a vymáhána po zaměstnavateli a ne po zaměstnanci...