6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

   12/2013 Zaměstnanec vstoupil v měsíci únoru do II. pilíře, tzn., že od měsíce března 2013 za něho budeme odvádět pojistné na důchodové spoření (DS). Tento zaměstnanec ale končí pracovní poměr k 31. 3. s tím, že přechází do jiné společnosti v rámci holdingu. Je nám jasné, že z březnové mzdy odvedeme pojistné na důchodové spoření, ale není nám jasné, zda odvedeme pojistné také z jeho roční odměny, která mu bude vyplacena pravděpodobně v měsíci červnu 2013?

    Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti je podle § 4 odst. 2 zákona 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření součet vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění za rozhodná období. Pojistné na důchodové spoření odvádí plátce pojistného prostřednictvím měsíčních záloh, které vypočte jako pojistné na důchodové pojištění. Vzhledem k tomu, že se z roční odměny vyplácené v měsíci červnu musí odvést pojistné na důchodové pojištění, musí se z ní odvést i pojistné na důchodové spoření.

    13/2013 Je třeba odvádět pojistné na důchodové spoření i z dohod o provedení práce s odměnou nad 10000 Kč a z dohod o pracovní činnosti s odměnou 2500 Kč a vyšší? V případě, že ano, jak nám to má zaměstnanec nahlásit, když u nás pracovní poměr uzavřen nemá?

    Dílčím základem pojistného ze závislé činnosti je součet vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na důchodové pojištění za rozhodná období. Vzhledem k tomu, že dohoda o provedení práce nad 10000 Kč zakládá účast na důchodovém pojištění a dohoda o pracovní činnosti 2500 Kč a více rovněž, je třeba z obou těchto plnění odvést pojistné na důchodové spoření. Skutečnost, že se dohodáři stali účastníky důchodového spoření by měli podle § 29 zákona 397/2012 Sb. nahlásit svému zaměstnavateli tak, aby mohl tuto skutečnost zohlednit při srážce pojistného (tj. nejlépe ihned po obdržení registrace smlouvy o důchodovém spoření). Nesplnění této jeho povinnosti by vedlo k tomu, že by mu správce pojistného předepsal úhradu neodvedeného pojistného spolu s přirážkou k pojistnému ve výši 10% neodvedeného pojistného.

   14/2013 Zaměstnanci provádíme srážky ze mzdy na základě exekučního příkazu. Jako vyživované osoby mu uplatňujeme manželku a dvě děti. V měsíci březnu 2013 manželka zemřela a nás by zajímalo, zda za měsíc březen ještě můžeme uplatnit částku 1516,17 Kč na její osobu nebo máme tuto částku rozpočítat podle kalendářních dnů?

    Občanský soudní řád ani zákoník práce situaci, kdy dojde ke změně počtu vyživovaných osob v průběhu kalendářního měsíce neřeší. Podle našeho názoru měl zaměstnanec vyživovací povinnost k manželce po celý měsíc březen a tudíž na ni náleží celá částka 1516,17 Kč. Stejný postup bychom volili i v případě, že zletilé dítě zanechalo v průběhu měsíce studia.

   15/2013 Naší zaměstnankyni byla dne 11. února 2013 svěřena do péče nahrazující péči rodičů vnučka. Od kterého měsíce ji můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, když toto rozhodnutí nabylo právní moci až 20. března 2013?

   Podle § 35c odst. 10 zákona o daních z příjmů lze daňové zvýhodnění uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů. Z toho vyplývá, že daňové zvýhodnění na vnučku můžete uplatnit již za měsíc únor 2013. Nabytí právní moci zde není rozhodující.

   16/2013 Poskytujeme zaměstnancům dary z FKSP k pracovním výročím 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Jak se započítává v těchto případech doba mateřské dovolené a rodičovské dovolené,  pokud byly tyto volna poskytnuty za trvání zaměstnání?

    V § 14 odst. 1 písm. b) vyhl. 114/2002 Sb. o FKSP se hovoří o trvání pracovního poměru. Vzhledem k tomu, že mateřská a rodičovská dovolená jsou podle ZP překážky v práci na straně zaměstnance, na které je zaměstnavatel povinen zaměstnance uvolnit, měla by se podle našeho názoru doba jejich čerpání započítat do doby trvání pracovního poměru v rozsahu maximálně do 3 let věku dítěte.

   17/2013 Zaměstnankyně si chtěla uplatnit na FÚ odpočet úroků na koupi a rekonstrukci zemědělské usedlosti, kterou vlastní a užívá ke svému trvalému bydlení. Na FÚ byla odmítnuta s tím, že se nejedná o bytovou potřebu podle § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Má nějakou možnost si tuto nezdanitelnou částku uplatnit?

Finanční úřad vycházel z § 15 odst. 3 ZDP, kde se všude hovoří o bytovém domu, rodinném domu nebo bytu. Definice těchto pojmů je uvedena ve vyhl. 137/1998 Sb. a vyplývá z nich, že slouží k bydlení. V této vyhl. je definována i zemědělská stavba, která slouží jako stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin apod. Z toho vyplývá, že se nejedná o bytovou potřebu a zaměstnankyně si bude muset nechat překlasifikovat zemědělskou stavbu na rodinný dům, aby si mohla odpočet úroků uplatnit alespoň v dalších letech.

   18/2013 Nastupuje k nám student vysoké školy na dohodu o provedení práce, na kterou mu budeme měsíčně vyplácet 3000 Kč za správu sítě. V současné době má již uzavřenu další dohodu u jiného zaměstnavatele na částku 8000 Kč měsíčně. U tohoto zaměstnavatele má i podepsané prohlášení k dani. Nyní se na nás obrátil, jestli by mohl podepsat prohlášení i u nás s tím, že by uplatňoval pouze studentský odpočet. Slevu na poplatníka by měl u druhého zaměstnavatele. Je tento postup možný?

   V § 38k odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se říká, že poplatník podepisuje do 30 dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně nejpozději do 15. února na příslušné zdaňovací období prohlášení o tom, že současně na stejné období kalendářního roku nepodepsal prohlášení k dani u jiného plátce. Takže nelze mít současně podepsané prohlášení k dani pro více plátců. A uplatnit slevy na dani bez podepsaného prohlášení nelze. Pro tohoto studenta by bylo výhodnější podepsat prohlášení u plátce s příjmem 3000 Kč, který by z této částky uplatňoval zálohovou daň a druhý plátce by z příjmu 8000 Kč srážel rovněž zálohovou daň. Po skončení roku by mu oba vystaví potvrzení o příjmech a veškerá zaplacená daň se mu v daňovém přiznání vrátí. Při podepsaném prohlášení obráceně se musí z odměny 3000 Kč srážet srážková daň, kterou již nikdy zpět nedostane.

   19/2013 Se zaměstnankyní máme sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 30. 6. 2013. V současné době je na mateřské dovolené a poté půjde na rodičovskou dovolenou. Můžeme s ní skončit pracovní poměr k 30. 6. nebo se doba jeho trvání prodlouží o dobu mateřské a rodičovské dovolené? V případě, že ano, jak bude tato zaměstnankyně zabezpečena z hlediska důchodového a zdravotního pojištění?

    V tomto případě skončí pracovní poměr sjednaný na dobu určitou dnem 30. 6. 2013. Posun skončení pracovního poměru, který uvádíte, by přicházel v úvahu pouze v případě dání výpovědi, před nástupem na mateřskou dovolenou. Předpokládáme, že zaměstnankyně bude pobírat rodičovský příspěvek, takže za ní bude pro účely zdravotního pojištění plátcem stát. Doba osobní péče o dítě ve věku do 4 let se považuje pro účely důchodového pojištění za tzv. náhradní dobu pojištění, takže je z tohoto titulu i důchodově pojištěna.