7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

20/2013 Podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů může zaměstnavatel přispívat svým zaměstnancům na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění nebo na soukromé životní pojištění a tento příspěvek je do výše 30000 Kč ročně od daně osvobozen. Může se přispívat na některé z těchto plnění i společníkům a jednatelům s.r.o. nebo členům statutárního orgánu?

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 1 písm. b) a c) stanoví, že příjmem ze závislé činnosti je i příjem společníka a jednatele s.r.o. a člena statutárního orgánu. V § 6 odst. 2 se říká, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako zaměstnanec. Z uvedeného vyplývá, že společníci, jednatelé a členové statutárního orgánu jsou považováni za zaměstnance a je jim možno příspěvky poskytovat.

21/2013 Zaměstnanci jsme dne 15. 4. po odpracování jeho směny předali zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni 15. 4. Tento zaměstnanec nám dne 16. 4. předložil neschopenku s počátkem pracovní neschopnosti od 15. 4. Je zrušení pracovního poměru ve zkušební době platné?

Podle § 66 odst. 1 ZP nesmí zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době v době prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec měl dne 15. 4. již celou směnu odpracovanou, začíná období prvních 21 kalendářních dnů od následujícího dne (§ 192 odst. 1 ZP), takže zrušení pracovního poměru ve zkušební době je platné.

22/2013 Zaměstnavatel písemně sjednal se zaměstnancem poskytnutí přechodného ubytování v bytě. Částku za ubytování (3200 Kč měsíčně) a za služby s ubytováním spojené (1000 Kč měsíčně) hradí zaměstnavatel. Jak se bude v tomto případě postupovat z hlediska daně z příjmů u zaměstnavatele a u zaměstnance?

U zaměstnavatele se bude jednat o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 zákona o daních z příjmů. U zaměstnance bude podle § 6 odst. 9 písm. i) od daně z příjmů osvobozena částka 3500 Kč. Vzhledem k tomu, že se nájemné a služby pro tyto účely sčítají, bude dani z příjmů podléhat částka 700 Kč (3200+1000-3500).

23/2013 Můžeme se zaměstnancem opakovaně sjednávat nebo prodlužovat dohody o provedení práce nebo i v tomto případě musí být po třetím opakování sjednána dohoda o provedení práce na dobu neurčitou?

Výklady k aplikaci § 39 ZP (sjednávání doby určité) na dohody mimo pracovní poměr jsou takové, že by se uplatněním pravidla „3x a dost“ popíral smysl a účel těchto dohod. Z toho by vyplývalo, že je možno dohodu o provedení práce sjednat na dobu určitou i více než 3x. Nic ovšem nebrání tomu, aby zaměstnavatel sjednal dohodu o provedení práce na dobu neurčitou. V tomto případě je třeba v dohodě zdůraznit, že nepřekročí v každém kalendářním roce 300 hodin a případně si sjednat i způsob skončení této dohody, např. s 15 denní výpovědní dobou.

24/2013 Zaměstnanci vznikl nárok na starobní důchod 12. dubna 2011. O  přiznání důchodu si ale požádal až 17. dubna 2013, a to zpětně od 12. 4. 2011. Jak to bude u tohoto zaměstnance s uplatněním slevy na poplatníka v roce 2013?

Podle § 35ba odst. 1 písm. a) ve znění platném od 1. 1. 2013 se daň o slevu na poplatníka nesnižuje u poplatníka, který k 1. lednu zdaňovacího období pobírá starobní důchod z důchodového pojištění. Z tohoto textu vyplývá, že musí k 1. 1. důchod pobírat, což v tomto případě neplatilo, takže je možno slevu na poplatníka uplatňovat po celý rok 2013. Výklad K. Dobešové k této problematice najdete v DIS 12/2012 v elektronické podobě.

25/2013 Družce našeho zaměstnance zemřel otec. Zaměstnanec by chtěl vědět, zda má nárok na volno s náhradou mzdy, když zajišťoval pohřeb spolu s družkou?

Podle bodu 7 přílohy k NV 590/2006 Sb. by mohl mít tento zaměstnanec volno s náhradou mzdy pouze v případě, že žil v době úmrtí s otcem družky v domácnosti. Pokud by v případě žití v domácnosti zajišťoval i pohřeb, měl by nárok na dva dny volna s náhradou mzdy.