7/ NEJČASTĚJI ZJIŠŤOVANÁ CHYBA PŘI KONTROLÁCH OSSZ

   V rámci kontrol prováděných OSSZ se v poslední době setkáváme nejčastěji s neodvedením pojistného na SZ při výplatě náhrady mzdy za neodpracovanou noční směnu v den, kdy končí pracovní neschopnost.
   Pro názornost si uvedeme konkrétní příklad. Zaměstnanec měl pracovní neschopnost od 13. 5. do 22. 5. 2013. Dne 22. 5. měl nastoupit na noční směnu od 18,00 do 6,00 následujícího dne. Zaměstnanec na tuto směnu nenastoupil a zaměstnavatel mu vyplatil náhradu mzdy za celou tuto směnu. OSSZ při kontrole vyčíslila nedoplatek na pojistném na SZ za dobu od 0,00 do 6,00 hod.
   V ČEM ZAMĚSTNAVATEL POCHYBIL?
   Zaměstnavatel nemůže poskytovat náhradu mzdy za dobu, v níž již nebyl zaměstnanec práce neschopen. Jestliže pracovní neschopnost byla ukončena k 22. 5., tak mohla být poskytnuta náhrada mzdy maximálně za hodiny, které měl tento den odpracovat, tj. do půlnoci. Za hodiny, které měl odpracovat dne 23. 5. tj. od 0,00 do 6,00 hod. již náhrada nenáleží. Zde ji může zaměstnavatel poskytnout formou „benefitu“, ale v tomto případě je třeba z ní odvést pojistné na SZ, pojistné na VZP a náhradu zdanit.
   JAKÝ BY MĚL BÝT SPRÁVNÝ POSTUP ZAMĚSTNAVATELE, POKUD NECHCE POSKYTNOUT NÁHRADU FORMOU BENEFITU?
   Zaměstnavatel by měl poskytnout náhradu mzdy pouze do 24,00 hod. a na chybějící část směny (0,00 až 6,00 hod.) by mohl zaměstnanci poskytnout neplacené volno nebo čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo mu umožnit napracování této chybějící pracovní doby. Požadovat po zaměstnanci nástup v 0,00 hod. je prakticky, z důvodu přepravních možností, nerealizovatelné.
   Poznámka: pokud by zaměstnanec nastoupil již 22. 5. na směnu od 18,00 hod., náležela by mu mzda za tuto odpracovanou dobu a náhrada mzdy by mu již za dobu od 18,00 do 24,00 hod. nepříslušela.
   Obdobně je třeba postupovat v případě, že pracovní neschopnost byla delší než 21 kalendářních dnů a zaměstnanci náležely za poslední den pracovní neschopnosti dávky nemocenského pojištění.