1/ NAŘÍZENÍ VLÁDY 210/2013 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ NV 567/2006 Sb. O MINIMÁLNÍ MZDĚ, O NEJNIŽŠÍCH ÚROVNÍCH ZARUČENÉ MZDY...

     Tímto nařízením ze dne 16. července 2013 vláda mění s účinností od 1. srpna 2013

-          výši minimální mzdy

-          nejnižší úrovně zaručené mzdy.

MINIMÁLNÍ MZDA 

     Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnanců. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy  nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
   Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 8500 Kč (dosud 8000 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 8500 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.
   Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 30 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (8500x30):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 8. 2013 dodržena minimální mzda, pokud jeho příjem dosáhne částky 6375 Kč.

   U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 50,60 Kč (dosud 48,10 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

   Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.
   Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 50,60 Kč.
   UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.
   POZOR: minimální mzda se vztahuje i na dohody mimo pracovní poměr (tj. na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti).

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

   Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).
   Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 8. 2013 záloha na VZP činit 1148 Kč (dosud 1080 Kč).

   Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (8500 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1148 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.
   Např. pokud bude zaměstnanec v měsíci srpnu 2013 čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 1920 Kč (8500:31x7).

• Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

   Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru nebo na základě dohod mimo pracovní poměr, pokud měsíční výdělek (nebo měsíční odměna z dohody) nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od srpna 2013 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4250 Kč, aniž by přišel o podporu v nezaměstnanosti.

§    Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů

   Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy v průběhu roku neovlivní podmínky pro nárok na měsíční daňový bonus a nárok bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 4000 Kč a vyššího. Zvýšení minimální mzdy se pro posuzování nároku na měsíční daňový bonus promítne až v roce 2014, kdy bude muset mít zaměstnanec alespoň 4250 Kč, aby byl nárok na měsíční daňový bonus. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2013 dosáhl příjmu alespoň ve výši 48000 Kč (6x8000). Teprve pro zdaňovací období roku 2014 bude platit hranice 51000 Kč (8500x6).

§   Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

   Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 5,06 Kč (50,60 x 0,1) za každou odpracovanou hodinu v prostředí se ztěžujícími vlivy.

   Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 425 Kč (8500x0,05). Zde bude muset vláda změnit NV 564/2006 Sb., protože v § 7 odst. 1 je zatím rozpětí tohoto příplatku pouze od 400 Kč do 1400 Kč.

   NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ ZARUČENÉ MZDY

   NV 210/2013 Sb. se rovněž zvyšuje nejnižší úroveň zaručené mzdy při 40 hodinové týdenní pracovní době takto:

   Jelikož v této tabulce je stanovená nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 40-ti hodinovou týdenní pracovní dobu, je třeba v případě jiné délky týdenní pracovní doby přepočíst nejnižší úroveň zaručené mzdy na jednu hodinu takto:

   Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.
   Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.
   Jednotlivé skupiny prací bude třeba přiřadit u zaměstnavatelů, kde je poskytován plat tak, že první skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, druhá skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě……osmá skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

   U podnikatelských subjektů, ve kterých nepůsobí odborová organizace, bude třeba upravit zaručenou mzdu podle zařazení jednotlivých zaměstnanců. Pro posouzení, zda byla dodržena zaručená mzda, se do mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Všechny ostatní složky mzdy se zahrnují.

   POZOR: V organizacích, kde je mzda sjednána v kolektivní smlouvě, platí to, co je v ní sjednáno (§ 112 odst. 2 ZP)! Tzn., že v kolektivní smlouvě můžou být sjednány i částky zaručené mzdy nižší než jsou uvedeny v tomto NV!

   UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době (§ 80 ZP).

   MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

   Vložením nového § 4 se stanovuje odlišná sazba minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.
   Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc.
   Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí:

   Z tohoto nově vloženého § 4 vyplývá, že pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, zůstává minimální a zaručená mzda ve stejné výši jako byla do 31. 7. 2013 pro všechny zaměstnance.
   POZOR: u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a budou mít po celý kalendářní měsíc neomluvenou absenci je vyměřovacím základem minimální mzda 8500 Kč a nikoliv minimální mzda 8000 Kč! V případě neomluvené absence po část měsíce, je to poměrná část minimální mzdy 8500 Kč. V zákonu 592/92 Sb. o VZP je totiž odkaz na minimální mzdu nekrácenou. V případě poskytnutí neplaceného volna těmto zaměstnancům se vyměřovací základ pro VZP nenavyšuje, protože je za ně plátcem pojistného stát.