4/ JEŠTĚ K ZVÝŠENÍ MINIMÁLNÍ MZDY

    Nařízením vlády 210/2013 Sb. se zvýšila výše minimální mzdy na 8500 Kč měsíčně a 50,60 Kč na hodinu (při 40-ti hodinové pracovní době). O této změně a jejím dopadu do dalších zákonů jsme Vás informovali v DIS 9/2013. Vzhledem k tomu, že někteří naši klienti nepochopili správně některé pasáže výkladu, vracíme se k nim s podrobnějšími informacemi.

   Na první straně DIS 9/2013 jsou uvedeny sazby hodinové minimální mzdy při různých délkách týdenní pracovní doby v organizaci:

   Tyto sazby se použijí u všech zaměstnanců, kteří pracují v příslušném pracovním režimu, který platí u zaměstnavatele. Tzn., že pokud jde o zaměstnance pracujícího v třísměnném pracovním režimu s max. délkou týdenní pracovní doby 37,5 hodiny, nemůže mít hodinovou minimální mzdu nižší než 54,00 Kč. Pokud sám zaměstnavatel zkrátí týdenní pracovní dobu v organizaci na 35 hod., nemůže mít zaměstnanec hodinovou minimální mzdu nižší než 57,90 Kč.
   Pokud si ale sám zaměstnanec požádá o zkrácení týdenní pracovní doby ze 40 hod., která platí u zaměstnavatele na 30 hodin, je u něho minimální mzda dodržena, jestliže dostane za každou odpracovanou hodinu 50,60 Kč.

    Na druhé straně DIS 9/2013 se píše o dopadu zvýšení minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Správné znění tohoto odstavce by mělo být toto (změněný text vyznačen kurzívou):
   Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru nebo na základě dohod mimo pracovní poměr, pokud měsíční výdělek (nebo měsíční odměna z dohody) nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od srpna 2013 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4250 Kč, aniž by byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti mu v tomto měsíci náležet nebude, ale bude za něho pro účely zdravotního pojištění plátcem pojistného stát.

   Zvýšení minimální mzdy má dopad i na výši průměrného výdělku. V § 357 odst. 1 ZP se říká, jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda, na kterou by zaměstnanci vzniklo právo v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba průměrný výdělek uplatnit, zvýší se průměrný výdělek na výši odpovídající této minimální mzdě; to platí také při uplatnění pravděpodobného výdělku.
   Tzn., že pokud zaměstnanec čerpal např. dovolenou na zotavenou v měsíci srpnu, neměl by dostat za každou hodinu čerpání dovolené méně než 50,60 Kč při 40-ti hodinové týdenní pracovní době, méně než 52,30 Kč při 38,75 hod. týdenní pracovní době nebo méně než 54,00 Kč při 37,5 hod. týdenní pracovní době.
   Ze stejné minimální mzdy (tj. z navýšené) by se měl v měsíci srpnu a následujících měsících vypočítávat příplatek za práci přesčas, za práci v noci apod.

   Dopad zvýšení minimální mzdy je i do zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, kde se podle § 19 odst. 13 použije minimální mzda platná v kalendářním měsíci u zaměstnanců, u nichž nelze zjistit vyměřovací základ za jednotlivé kal. měsíce rozhodného období.

   PROČ SE LIŠÍ NAŠE VÝPOČTY MINIMÁLNÍ A ZARUČENÉ MZDY OD VÝPOČTŮ ZVĚŘEJŇOVANÝCH NĚKTERÝMI JINÝMI AUTORY?

   Podle § 142 odst. 2 ZP se mzda nebo plat zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru. Pokud nám tudíž vychází minimální mzda při 38,75 hod. týdenním pracovním úvazku 52,23225 Kč, zaokrouhlujeme vždy na 52,30 Kč a nikoliv matematicky, jako někteří autoři na 52,20 Kč (viz stránky MPSV). Při jejich postupu nemusí být podle našeho názoru vždy dodrženo pravidlo zaokrouhlování mzdy směrem nahoru.