1/ ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU 344/2013 Sb. O ZMĚNÁCH V DAŇOVÝCH ZÁKONECH V SOUVISLOSTI S REKODIFIKACÍ SOUKROMÉHO PRÁVA

    Pro práci mzdových účetních jsou z tohoto zákonného opatření nejdůležitější změny v těchto zákonech:

• ZÁKON 586/92 Sb. O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Mění se § 2 zákona takto:

(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby. Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty.

(2) Poplatníci, jsou daňovými rezidenty České republiky, pokud mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Daňoví rezidenti mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

(3) Poplatníci jsou daňovými nerezidenty, pokud nejsou uvedeni v odstavci 2 nebo to o nich stanoví mezinárodní smlouvy. Daňoví nerezidenti, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do doby 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat.

Z těchto změn vyplývá, že už se vždy bude používat termín „rezident“ a „nerezident“ tak, jak to je uváděno ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění.

Kompletně se mění § 4 odst. 1 zákona (příjmy od daně osvobozené), a to z toho důvodu, že se mění názvosloví v souvislosti s novým občanským zákoníkem (dále jen NOZ). Většina z příjmů od daně osvobozených se nemění, např. pravidelně vyplácené důchody jsou od daně osvobozeny do výše 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. 1. zdaňovacího období.

   § 6 odst. 1 nově zní:

Příjmy ze závislé činnosti

Příjmy ze závislé činnosti jsou

a)    plnění v podobě

1. příjmu ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce,

2. funkčního požitku,

b)    příjmy za práci člena družstva,

1. společníka společnosti s ručením omezeným,

2. komanditisty komanditní společnosti,

c)    odměny

1. člena orgánu právnické osoby,

2. orgánu právnické osoby,

3. likvidátora,

d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem činnosti, ze které plynou příjmy podle písmen a) až c), bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti nebo od plátce, u kterého poplatník tuto činnost nevykonává.

Z tohoto nově upraveného vymezení vyplývá, že z příjmů ze závislé činnosti vypadly „příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku“ a že se již v budoucnu nebude používat termín „příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky“, ale pouze „příjmy ze závislé činnosti“, protože funkční požitky jsou podřazeny závislé činnosti v písm. a).

   V § 6 odst. 4 se mění text takto:

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7.

Z této změny vyplývá

1/ srážková daň 15% se použije pouze u příjmů z dohody o provedení práce do částky 10000 Kč, pokud poplatník nepodepsal prohlášení k dani.

2/ Ve všech ostatních případech nepodepsaného prohlášení k dani se použije zálohová daň. Např. zaměstnanec si na dohodu o pracovní činnosti vydělá 2000 Kč. Z tohoto příjmu bude sražena zálohová daň a on si měl  podat daňové přiznání.

3/ Pro některé zaměstnance bude tato změna výhodná, protože pokud měl více zaměstnavatelů s nižšími příjmy, mohl podepsat prohlášení pouze u jednoho z nich a u ostatních mu byla srážena srážková daň, která se mu již nikdy nevrátila a on nevyčerpal plně slevu na poplatníka. Např. měl dva zaměstnavatele, u kterých pobíral 5000 Kč měsíčně. U jednoho z nich podepsal prohlášení k dani a neplatil žádnou daň a u druhého mu byla srážena srážková daň, která se mu nemohla nikdy vrátit... Pokud bude mít v roce 2014 takováto zaměstnání a nebude se jednat o dohodu o provedení práce, vrátí se mu sražená záloha na daň v rámci daňového přiznání, které bude muset podat.

4/ Z odkazu na § 36 odst. 7 vyplývá, že pokud si poplatník, který má příjmy zdaněné srážkovou daní podle § 6 odst. 4, zahrne tyto příjmy do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. To se bude týkat pouze zaměstnanců na dohodu o provedení práce do 10000 Kč. Zaměstnavatel v tomto případě vystaví pouze potvrzení o příjmech.

   V § 6 odst. 7 se mezi příjmy, které nejsou předmětem daně vložilo nové písm. e), které zní:

povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená právním předpisem.

Předmětem daně u zaměstnance nejsou výdaje (náklady) zaměstnavatele, ze kterých zaměstnanci nemají žádný majetkový prospěch. Jde zejména o náklady vynaložené na vybavení, osvětlení, otop a bezpečnostní a hygienické zabezpečení pracoviště, na pracovní nástroje, zdravotní prohlídky a povinná očkování zaměstnanců, které je povinen hradit zaměstnavatel.

´  V § 6 odst. 9 se mezi příjmy od daně osvobozené vkládá nové písmeno l), které zní:

„příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,“

Z této změny vyplývá, že pokud budou u zaměstnavatele vykonávat praktickou přípravu učni, nebude příjem za tuto práci podléhat dani z příjmu a ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Dosud se také daň neodváděla, ale pouze v případě, že učeň podepsal prohlášení k dani.

   V § 7 odst. 6 došlo ke změně u zdaňování autorských honorářů a nový text zní:

„Příjmy autorů uvedené v odstavci 2 písm. a) plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Na žádost poplatníka je plátce daně povinen do 10 dnů od podání žádosti vystavit doklad o vyplacených příjmech a sražené dani za období, za které byl poplatníkovi vyplacen příjem podle věty první.“

Z tohoto textu vyplývá, že se hranice příjmů 7000 Kč zvyšuje na 10000 Kč a bude se vztahovat na všechny autorské honoráře. Dosud to platilo pouze pro příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize. Vzhledem k tomu, že bude možnost započítat si daň z autorských honorářů, která se vybírá srážkou, na celkovou daň v daňovém přiznání, tak se doplňuje povinnost plátce daně vystavit poplatníkovi doklad o sražené dani.

   V § 10 odst. písm. a) se zvyšuje částka příjmů od daně osvobozených z 20000 Kč na 30000 Kč. Jedná se příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Tato změna vyplynula  z dřívější platnosti některých ustanovení zákona 458/2011 Sb. o jednotném inkasním místě, které měly platit až od roku 2015.

   V § 15 odst. 1 a 2 se u darů mění spousta vět především z toho důvodu, že podle NOZ se nebude používat slovo dar, ale tzv. „bezúplatné plnění“. Nejdůležitější změnou je zvýšení maximální hranice pro poskytnutí bezúplatného plnění z 10% na 15%. Tato změna vyplynula také z dřívější platnosti některých ustanovení zákona 458/2011 Sb. o jednotném inkasním místě.

Bezúplatná plnění již nebudou poskytována „na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat“, ale „pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů“.

   V § 15 odst. 3 a 4 se u odpočtu úroků mění rovněž terminologie, když dosud používané slovo byt se nahrazuje slovy „jednotka, která nezahrnuje nebytový prostor“.

   V § 15 odst. 6 se u soukromého životního pojištění mění text u převodu smlouvy o životním pojištění na novou smlouvu takto: „... s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné, bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné částky“. Z této změny vyplývá, že při převodu odkupného přímo na novou smlouvu, nebude muset poplatník dodaňovat odpočty, které uplatňoval v předchozích letech.

   V § 15 odst. 9 se mění text takto:

„U poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 se základ daně podle odstavců 1 až 6 sníží za zdaňovací období, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je rezidentem členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí.

Rezidenti jiných států (Ukrajina, Vietnam apod.) si nebudou moci nezdanitelné částky  uplatnit, ani pokud nejméně 90% jejich příjmů bude z území ČR.

   Za § 16a se vkládá nový § 16b, který zní: „Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok.“

Tato změna by měla přinést jednoznačné vymezení zdaňovacího období u fyzických osob (dosud bylo toto schováno v § 5, kde to bylo zrušeno).

Nový § 21e řeší Obecná společná ustanovení o osobách

1. Bankou se pro účely daní z příjmů rozumí banka, včetně zahraniční banky.

2. Za stát se pro účely daní z příjmů považuje také samostatná jurisdikce, která není státem.

3. Manželem (manželkou) se pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.

4. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Z těchto definic jsou pro nás důležité ty pod číslem 3 a 4, které budeme aplikovat u nezdaněné částky na manžela (manželku) a u daňového zvýhodnění na dítě.

V § 24 odst. 2 písm. zu) se v daňově uznatelných výdajích zvyšuje výše motivačního příspěvku žákovi nebo studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese na 5000 Kč u středoškoláka (dosud 2000 Kč) a na 10000 Kč u vysokoškoláka (dosud 5000 Kč).

Nový § 34h řeší Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta takto:

Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání činí součin

a)    200 Kč a

b)    počtu hodin uskutečněných v období na pracovišti poplatníka v rámci

1. praktického vzdělávání

2. odborné praxe

3. vzdělávací činnosti v rámci akreditovaného studijního programu vysoké školy.

Spolu se zvýšením motivačního příspěvku bude tento odpočet sloužit k tomu, aby si zaměstnavatelé mohli více vychovávat nové zaměstnance...

Podle změny v § 35ba odst. 1 se nově budou slevy na dani jmenovat takto:

   a)    základní sleva ve výši 24840 Kč
   b)    sleva na manžela ve výši 24840 Kč
   c)    základní sleva na invaliditu ve výši 2520 Kč
   d)    rozšířená sleva na invaliditu ve výši 5040 Kč
   e)    sleva na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16140 Kč
   f)     sleva na studenta ve výši 4020 Kč.
Tato změna jednoznačně pojmenovává jednotlivé slevy na dani. U slevy na manžela si je třeba uvědomit, že se bude vztahovat i na registrovaného partnera (viz výše změna v § 21e)

   V § 35 c) odst. 1 se doplňuje tento text: "domácnosti na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu".

Z této změny vyplývá, že si daňové zvýhodnění na vyživované dítě budou moci uplatnit jen ti, kteří mají domácnost na území ČR, EU, Norska nebo Islandu.

   V § 35c odst. 5 se doplnilo, že si daňové zvýhodnění na dítě budou moci uplatnit daňoví rezidenti státu EU, Norska nebo Islandu v případě, že 90% všech jejich příjmů je z území ČR. Rezidenti jiných států (Ukrajina, Vietnam apod.) si nebudou moci daňové zvýhodnění uplatnit, ani pokud nejméně 90% jejich příjmů bude z území ČR. Dále se zde ještě doplnil tento text: „Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí."

   V § 35c odst. 6 se doplnilo, že se daňové zvýhodnění na dítě bude moci uplatnit i na dítě nebo vnuka druhého z manželů.

   V §§ 35ba, 35c a 35d mění text tam, kde se hovoří o domácnosti. Nově se vždy uvádí „společně hospodařící domácnost“, která je definována v § 21e (viz výše).

   V § 35d odst. 8 se změnil text tak, že se přeplatek z ročního zúčtování nebo doplatek na daňovém bonusu vrátí poplatníkovi nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Dosud jsme povinni jako plátci daně vrátit přeplatek na dani nebo doplatek na daňovém bonusu nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen. Tato změna je z důvodu změny termínu pro provedení ročního zúčtování záloh, který bude nově do 15. března po uplynutí zdaňovacího období (viz změna v § 38ch odst. 4).

   § 36 odst. 7 zní:

(7) Zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 6 do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Z této změny vyplývá, že pokud si poplatník, který má příjmy zdaněné srážkovou daní zahrne tyto příjmy do daňového přiznání, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň. To se bude nově týkat zejména zaměstnanců na dohodu o provedení práce do 10000 Kč a u autorských honorářů.

V §§ 38h až 38l dochází ke spoustě formulačních změn (vypuštění funkčních požitků, změna u domácnosti na společně hospodařící domácnost apod.), ale jsou tam i důležité změny v § 38ch a § 38i. I tyto zásadní změny vyplývají z dřívější platnosti některých ustanovení zákona 458/2011 Sb. o jednotném inkasním místě.  

   V  § 38ch odst. 4 se mění termín pro provedení ročního zúčtování záloh z 31. března na 15. březen.
   V § 38ch se mění odst. 5 tak, že se přeplatek z ročního zúčtování vrátí poplatníkovi nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Dosud jsme povinni jako plátci daně vrátit přeplatek na dani, pokud je vyšší než 50 Kč, nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc březen.
Ze změn provedených v § 38ch vyplývá, že roční zúčtování bude třeba provést nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc únor, abychom mohli přeplatek na dani vrátit nejpozději do 31. března následujícího roku.
Tento postup by se měl použít až při ročním zúčtování za rok 2014 (viz první přechodné ustanovení).

   Kompletně se změnil § 38i, který nově zní:

     (1) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O vrácenou částku na záloze nebo o dodatečně vyplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
     (2) Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak se vzniklý rozdíl vrátí na základě daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem.
     (3) Poplatníkovi, kterému byla sražena záloha nižší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen měsíční daňový bonus vyšší, než měl být, může plátce daně srazit vzniklý rozdíl ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. O dodatečně vybranou částku na záloze nebo na měsíčním daňovém bonusu zvýší plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně.
     (4) Po uplynutí lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti je povinnost uhradit dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu spolu s úrokem z prodlení na základě

   a) dodatečného vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podaného plátcem daně, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla

1. zaviněním plátce daně, nebo

2. zaviněním poplatníka v případech stanovených v odstavci 6,

b) daňového nebo dodatečného daňového přiznání podaného poplatníkem, pokud dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka s výjimkou případů, kdy je povinen plátce daně podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti.

     (5) Dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu, která vznikla zaviněním plátce daně, může srazit plátce daně ze mzdy poplatníka, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně po podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za příslušné zdaňovací období daňové přiznání.
     (6) V případě, kdy dlužná částka na dani nebo neoprávněně vyplacená částka na daňovém bonusu vznikla zaviněním poplatníka, plátce daně

a) srazí po dohodě s poplatníkem tuto částku ze mzdy poplatníka spolu s úrokem z prodlení, pokud u plátce daně neuplynula lhůta pro stanovení daně, a je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit, nebo

b) oznámí tuto skutečnost správci daně do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ji zjistil a současně předloží správci daně doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu; nesplní-li tyto povinnosti, je povinen podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a tuto částku uhradit.

V odst. 1 se stanovilo, že přeplatek na zálohách vrátí plátce daně, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období, tj. do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku. V případě elektronického podání vyúčtování daně je termín do 20. března. Dosud se přeplatek na zálohách vrací do 15. 2. následujícího roku.
V odst. 2 se změnil termín pro vrácení přeplatku na dani tak, že plátce daně jej vrátí, pokud neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Dosud se mohl přeplatek vrátit do 3 let od konce zdaňovacího období. Nyní to bude o 2 měsíce delší období.
Podle odst. 3 se může u poplatníka, kterému byla sražena záloha na dani nižší než stanoví zákon, srazit vzniklý rozdíl, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za toto zdaňovací období. Dosud byl termín pro sražení do 31. března následujícího roku, nově do 2 měsíců po uplynutí kalendářního roku.
Podle odst. 5 se může u poplatníka, kterému byla vinou plátce mzdy sražena daň nižší než stanoví zákon srazit vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Dosud to bylo pouze 12 měsíců. Pokud byla sražená daň nižší vinou poplatníka platí stejná lhůta pro sražení, tj. 2 roky. Dosud při vině poplatníka bylo možno daň srazit do 3 let od konce zdaňovacího období.
Podle odst. 6 může zaměstnavatel v případě, že dlužná částka vznikla vinnou poplatníku, tuto daň po dohodě se zaměstnancem srazit a odvést nebo oznámí tuto skutečnost správci daně s podklady pro její vybrání. Toto bude aktuální u zaměstnanců, kteří již u plátce nepracují.

    V § 38j odst. 2 se doplnilo nové písm. e), které zní: „den nástupu poplatníka do zaměstnání“. Ostatní písmenka se posunula. Z této změny vyplývá, že nově bude muset mzdový list obsahovat údaj o nástupu zaměstnance do zaměstnání.

• ZÁKON 589/92 Sb. O POJISTNÉM NA SZ

V § 3 odst. 1 se změnilo vymezení okruhu pojištěnců takto (provedené změny jsou vyznačeny tučně):

     (1) Pojistné jsou povinni v rozsahu a za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 platit tito poplatníci:

a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby¹⁾,

b) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí

1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

3. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, (za kterou jsou jím odměňováni – vypouští se)

4. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 5 až 8 a 18,

5. soudci,

6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

7. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

10. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí^1c),

11. osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

12. neplatil

13. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

14. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, (za kterou jsou touto společností odměňováni, - zrušuje se) a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

15. prokuristé, (pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, - zrušuje se)

16. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří (jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů, - vypouští se) nejsou uvedeni v bodech 1 až 3, 5 až 8, 13, 18 a 19)

17. likvidátoři, (pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, - zrušuje se)

18. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 23b odst. 2 větě druhé, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

19. osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení,

20. fyzické osoby neuvedené v bodech 1 až 19, s výjimkou členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

c)           v době zaměstnání podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou nebo by mohly plynout příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v ČR, předmětem daně z příjmu podle zákona upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny.

Zde se do okruhu pojištěných osob doplnily osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení (toto váže na zákon 90/2012 Sb. o obchodních korporacích) a osoby neuvedené v předchozích bodech 1 až 19 s výjimkou neuvolněných členů zastupitelstev. U některých skupin pojištěnců se vypustil text odkazující na to, že se jejich příjem považuje za příjem ze závislé činnosti. Je to z toho důvodu, že pro všechny skupiny uvedené pod body 1 až 20 se doplnil text: pokud jim v souvislosti se zaměstnáním plynou příjmy ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny. Z těchto změn vyplývá, že v okruhu pojištěných osob by nebyly pouze osoby, které nejsou dlouhodobě uvolněny pro výkon funkce a dále podle našeho názoru také učni, protože jim neplyne příjem ze závislé činnosti.

Obdobný text u okruhu pojištěných osob se doplnil i do zákona o nemocenském a důchodovém pojištění.

§  ZÁKON 187/2006 Sb. O NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ

Kromě změn provedených v § 5, tj. v okruhu pojištěných osob (obdobné změny jako u pojistného na SZ) jsou pro naši práci důležité tyto změny:

mění se odst. 1 v § 6, který řeší podmínky účasti zaměstnanců na pojištění nově takto:

(1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže

a) vykonávají zaměstnání

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie a

(b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a – vypouští se)

b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").

Z této změny vyplývá, že se vypouští tzv. „krátkodobé zaměstnání“, které mohlo trvat maximálně 14 kalendářních dnů. Zároveň se vypouští i odst. 2 až 4, které upravovaly postup v případech, kdy se toto krátkodobé zaměstnání sjednalo dříve než uplynulo alespoň 6 měsíců apod. Nově budou účastni nemocenského pojištění i zaměstnanci, jejichž zaměstnání bude sice kratší než 15 kal. dnů, ale bude sjednán příjem alespoň 2500 Kč.
Podle přechodného ustanovení bod 3 se krátkodobé zaměstnání uzavřené před 1. 1. 2014, které má skončit po 31. 12. 2013 bude posuzovat podle současného znění zákona. Tzn., že pokud se sjedná od 27. 12. 2013 na dobu 14 kalendářních s odměnou 20000 Kč, tak odvod pojistného na SZ není…

V § 7, kde je řešeno zaměstnání malého rozsahu se doplňuje nový odst. 4, který zní:

„(4) Zaměstnanci jsou účastni pojištění též, pokud zaměstnanec vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku rozhodného příjmu; zaměstnanci jsou účastni pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.“

Tzn., že pokud bude mít u zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu a úhrn započitatelných příjmů překročí 2499 Kč, bude se odvádět pojistné a zaměstnanci budou v tomto měsíci nemocensky pojištěni. Od 1. 1. 2014 je zde zavedena stejná úprava, která platí u dohod o provedení práce, tj. porovnává se úhrn příjmů ze všech zaměstnání malého rozsahu u téhož zaměstnavatele.

V § 94 odst. 1, kde jsou řešeny povinnosti zaměstnavatelů, se doplnilo, že:

Zaměstnání malého rozsahu a zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce oznamuje zaměstnavatel do 20. kalendářního dne  kal. měsíce následujícího po kal. měsíci, kdy vznikla účast na pojištění (dosud do konce následujícího kal. měsíce). Takže se doba oznámení zkrátila…
Dále se doplnilo, jestliže by lhůta pro oznámení skončení doby zaměstnání uplynula dříve, než lhůta pro oznámení dne nástupu zaměstnance do zaměstnání, oznamuje zaměstnavatel den skončení doby zaměstnání těchto zaměstnanců ve lhůtě stanovené pro oznámení dne nástupu těchto zaměstnanců do zaměstnání.

Podle přechodných ustanovení pod body 1 a 2 je třeba do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákonného opatření přihlásit osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení a osoby neuvedené v bodech, pokud jim plynou příjmy ze závislé činnosti. Den nabytí účinnosti zákonného opatření se u těchto osob považuje za den vzniku nemocenského pojištění.

§  ZÁKON 155/1995 Sb. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

I v zákonu o důchodovém pojištění se mění § 5 odst. 1 v okruhu pojištěných osob (obdobně jako u pojistného na SZ). Další změny, které se týkají naší práce byly provedeny zejména v těchto paragrafech:

V § 5 se mění odst. 2 takto:

„(2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále

a)     osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky – krajské pobočky, popřípadě pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a § 6 odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud tato činnost zakládá účast na pojištění; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,

b)     osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

c)     osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejsou vojáky z povolání,

d)     osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let,

e)     osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,

f)       poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,

g)     osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,

h)     osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona upravujícího zvláštní ochranu svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost.“

Touto změnou byly z odst. 1 vyjmuty a do odst. 2 vloženy skupiny pojištěnců, kteří jsou pojištěni z titulu tzv. „náhradní doby pojištění“.

V § 6 odst. 2 se změnila doba, na kterou je možné se dobrovolně přihlásit k pojištění.
Nově bude možno se dobrovolně přihlásit k pojištění v rozsahu nejvýše 15 let (dosud 10 let).
Přechodné ustanovení 1 řeší možnost přihlásit se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění až na dobu 15 let, i když před 1. 1. 2014 bude mít dobu platnou do této novely (10 let) vyčerpanou.

V § 11 odst. 2 se ruší věty třetí až pátá

Zde se vypouští ustanovení o tom, že se za dobu pojištění nepovažuje doba, kdy zaměstnavatel neodvedl pojistné, které byl povinen odvést. Toto se týkalo společníků obchodních společností a o členy statutárních orgánů a dozorčí rady těchto společností. Při řešení problematiky neplacení pojistného by se nově mělo postupovat podle zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích.
Přechodné ustanovení 2 říká, že se doba neplacení pojistného na důchodové pojištění společníky, členy statutárních orgánů a dozorčích rad před 1. 1. 2014 hodnotí podle znění zákona účinného do 31. 12. 2013, tzn., že by se nezapočetla. Dlužné pojistné mohou tyto osoby doplatit do 31. 12. 2016 a v tomto případě by jim byla doba pojištění započtena.

V § 34 odst. 4 se změnil text takto:

„Výše procentní výměry starobního důchodu stanovená podle odstavce 1se na žádost zvyšuje pojištěnci, který splnil podmínky nároku na starobní důchod podle § 29 odst. 1 nebo 3 a po vzniku nároku na tento důchod vykonával výdělečnou činnost a pobíral přitom starobní důchod v plné výši , za každých 360 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 0,4% výpočtového základu.“
Zde vypadla věta o tom, že nárok na zvýšení procentní výměry je vždy až po dvou letech, pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu. Toto dělalo spoustu problémů jak žadatelům, tak i správám sociálního zabezpečení. Nyní si může požádat o zvýšení důchodu každý starobní důchodce, který získá dobu důchodového pojištění 360 kal. dnů.
Podle třetího přechodného ustanovení si může požádat o zvýšení starobního důchodu každý, kdo získal dobu 360 kal. dnů, a to i před datem účinnosti tohoto zákona.