1/ ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY

    Podle NV 595/2006 Sb. se při výpočtu nezabavitelných částek použije

• částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006 Sb. a

• částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/95 Sb.).

Částka životního minima je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na bydlení se pro rok 2014 mění NV 440/2013 Sb. na 5873 Kč (dosud 5687 Kč). Součet těchto částek činí 9283 Kč. Díky této změně dochází ke zvýšení nezabavitelných částek takto:

 Základní částka, která nesmí být sražena povinnému je součet

• základní částky na osobu povinného 6188,67 Kč (2/3 z (3410+5873=9283), dosud to bylo 6064,67 Kč,

• základní částka na osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1547,17 Kč (6188,67:4), dosud to bylo 1516,17 Kč.

Tzn., že i v roce 2014 se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu. Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat takto 6188,67+(3x1547,17)=10830,18 Kč, zaokrouhleno na 10831 Kč.

 Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5873 = 9283 Kč (dosud 9097 Kč).

Jedna třetina z této částky činí 3094 Kč (dosud 3032 Kč).

 Vlastní výpočet srážky ze mzdy by vypadal takto:

1/ Od čisté mzdy se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.
2/ To, co zbude, se porovná s částkou 9283 Kč.
3/ Vše, co přesahuje částku 9283 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je částka rovna nebo nižší než 9283 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní částkou povinnému.
5/ Jestliže se jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co je nad 9283 Kč.
6/ Jestliže se jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad 9283 Kč. 

Kolik zbude zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?

Ať je jeho příjem jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6189 + jedna třetina ze zbytku čisté mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může srážet bez omezení (tj. 9283 Kč), tak mu zbude 6189+3095 = 9284 Kč. Dosud zbylo v tomtéž případě zaměstnanci pouze 9097 Kč.

 Vzhledem k tomu, že tyto sazby budou platit od 1. 1. 2014, ale použít by se měly až za výplatní období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy použít až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2014. Při srážkách z prosincové výplaty roku 2013 se použijí ještě nezabavitelné částky, které platily pro rok 2013.